Kdyby právě neprobíhal tragický zvrat pozoruhodného výzkumu Haruko Obokatové, který se ukazuje být buď trestuhodným lajdáctvím anebo prachsprostým podvodem, tak bychom nejnovější průlom v biologii mohli oslavit průvodem s alegorickými vozy anebo alespoň labužnickým grilováním v převleku za kmenové buňky.
Jenže, dějiny jsou takové, jaké jsou a Haruko Obokatová do nich vstoupila úplně jinak, než si asi původně představovala. Proto budou i embrya zebřiček, tedy rybek dánií pruhovaných, čerstvě napěstovaná z embryonálních kmenových buněk, čelit rozpakům, nedůvěře a snaze odhalit případný další podvod. Za OSLA pevně doufáme, že tohle podfuk není, protože tolik slibný a ostře sledovaný výzkum kmenových buněk by už další podobný skandál nemusel na dlouho rozdýchat.
Průlom v biologii kmenových buněk se povedl na Univerzitě ve Virginii. Tým Chris a Bernarda Thisseových, zmanipuloval embryonální kmenové buňky tak, že se z nich vyvinula rybí embrya. Vlastně jenom kmenové buňky správným způsobem instruovali a buňky vyrobily zvíře, tedy embryo laboratorní hvězdy zebřičky. Podle všeho jsme svědky zásadního zvratu, který ovlivní celou řadu výzkumných programů v biologii a biomedicíně. Pokud se vše potvrdí a pokud nejde o kontaminaci zkumavek, dejme tomu bláznivou uklízečkou, nutno dodat. Když víme, jak dirigovat embryonální kmenové buňky, tak by už v zásadě za čas nemělo být problém napěstovat potřebné orgány a kusy těla.
Thisseovým a spol. se povedlo odhalit signály, které spouštějí výrobu rybího embrya ze shluku nediferencovaných buněk. Překvapivě jsou jen dva, takže samotný start embryonálního vývoje je vlastně z našeho pohledu docela jednoduchý a tudíž uchopitelný. Teď už tušíme, jak zhruba fungují a můžeme si s nimi hrát. Thisseovi a jejich tým mohou řídit embryonální vývoj zebřiček a jejich tkání či orgánů pouhým ovládáním polohy zdroje a koncentrace těchto dvou signálů.
Embryo zebřiček vypěstovaná z embryonálních kmenových buněk jsou menší, než běžná embrya tohoto druhu, protože je vytvořili z malého počtu buněk. Jinak prý ale mají všechno, co má správné embryo mít. Další na řadě teď budou myši. Thisseovi s kolegy očekávají, že jimi odhalené molekulární a buněčné mechanismy budou u savců velice podobné. Člověka samozřejmě nevyjímaje. V časopise Science, kde teď otiskli výzkum Thisseových, se už určitě těší na první lidské mládě, vyrobené z embryonálních kmenových buněk.
First Cloned Human Embryos Yield Stem Cells. Kredit: DNews.
Literatura
University of Virginia News 3. 4. 2014, Science 344: 87-89.
.
Diskuze:
