Vznikl podivný Hektor ledovou kolizí?  
Po osmiletém pozorování oznámili odborníci programu SETI, že se jim podařilo zmapovat netypickou orbitální dráhu a více podrobností největšího asteroidu z rodiny Trojanů netypického tvaru – asteroidu 624 Hektor, zatím jediného, u kterého jsme pozorovali vlastní měsíc. Formace tohoto duálního systému je stále obestřena záhadou, ale jeho původ možná už ne.

 

Zvětšit obrázek
Hektor je zřejmě objekt z Kuiper-Edgeworthova pásu planetek, který se dostal na svou dráhu díky gravitačnímu působení větších planet při jejich postupné migraci ke vzdálenějším oběžným drahám. Na obrázku je 250km Hektor a jeho 12km měsíc v představách grafiků. Kredit: H. Marchis/F. Marchis

    Výsledky studie podepřené pozorováním pomocí Keckova teleskopu a následných fotometrických ověřování dalšími dalekohledy byly publikovány v Astrophysical Journal Letters. Podle nich vznikl asteroid i se svým menším satelitem kolizí dvou ledových asteroidů. Práce může mít dalekosáhlé důsledky pro naše pochopení formování našeho slunečního systému v raných dobách, kdy se stavebních jednotky budoucích planet a satelitů dostávaly na výstřední dráhy díky působení obřích planet.


 

Zvětšit obrázek
Dvě pozorování trojana Hektor pomocí adaptivní optiky v červenci 2006 a v září 2008 na Keckově observatoři. Asteroid je uprostřed obou snímků, jeho měsíc je zakroužkován.  Kredit: WMKO/Marchis

V roce 2006 detekoval malý pracovní tým vedený astronomem Franckem Marchisem z institutu Carla Sagana v institutu SETI malého dvanáctikilometrového měsíce v blízkosti dvěstěpadesáti kilometrového asteroidu 624 Hektor. K pozorování použil tým desetimetrový Keckův teleskop II vybavený kamerou NIRC-2 pro blízká infračervená pásma spolu se systémem adaptivní optiky a laserového zobrazovače hvězd LGS-AO.


Další spoluprácí s vědci University of California v Berkeley se podařilo zmapovat oběžnou dráhu malého měsíce a částečně zjistit původ dvojsystému. Takzvaní Trojané tvoří podskupinů asteroidů zachycených v libračních bodech soustavy Slunce Jupiter přibližně 60 stupňů před a za místem, kde se Jupiter zrovna nachází na oběžnici kolem Slunce. Jelikož jsou malé a mají nízké albedo, je těžké je detailně pozorovat.

 

 

Zvětšit obrázek
Modelace Hektora v porovnání s asteroidem (216) Kleopatra. Kredit: http://www.aanda.org/

„Pozorovali jsme asteroid osm let, takže za tu dobu jsme o něm zjistili hodně podstatných věcí,“ říká Marchis. „Ta hlavní byla technické povahy. Mohli jsme jej pozorovat pouze tehdy, pokud jsme teleskop Keck II použili s laserovým zaměřovacím zařízením LGS-AO. To bylo pro nás podstatné omezení, neboť pozorovací čas s tímto systémem je finančně i technicky náročný, takže přístup k němu je výrazně limitován. Za druhé má asteroid tak zvláštní orbitální dráhu, že jsme museli vytvořit komplex zbrusu nových početních algoritmů, abychom vůbec byli schopni danou dráhu vypočítat.“

 

Zvětšit obrázek
Osmiminutová expozice trojanu 624 Kektor 24palcovým teleskopem pořízená 29.9.2009


Dále pak došlo ke spojení projektu s astronomy z Institut de Mécanique Céleste et de Calcul des Éphémérides (IMCCE), který je součástí pařížské observatoře. Ti sledovali dvojsystém každé tři dny, aby jej zaznamenali z co nejvíce možných úhlů.


Oběžná dráha malého měsíce je eliptická a skloněná k rovině orbitální dráhy asteroidu. Pohyb dvojsystému se znatelně liší od dalších těles hlavního pásu asteroidů. Ale dlouhotrvající pozorování a náročné numerické výpočty přinesly své ovoce – bylo zjištěno, že jejich dráhy jsou za posledních několik miliard let stabilní.

 

 

 

VIDEO: pás asteroidů v rezonanci s Jupiterem 



Zdroje:
http://www.keckobservatory.org/recent/entry/distant_asteroid_revealed_to_be_a_complex_mini_geological_world
http://www.universetoday.com/109863/did-an-icy-collision-produce-the-odd-shape-of-asteroid-624-hektor/
http://en.wikipedia.org/wiki/624_Hektor

Datum: 03.04.2014 07:01
Tisk článku

Související články:

Miniaturní systém tří asteroidů objeven poblíž Země     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2009)
Setkání s kosmickým diamantem     Autor: Pavel Koten (08.09.2008)
Datura se rozpadla před 450 tisíci lety     Autor: Pavel Koten (12.06.2006)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz