C/2013 A1 Siding Spring se zvolna probouzí na své cestě k Marsu

O této kometě se zcela jistě dozvíme hodně zajímavého v druhé půli letošního roku, kdy se má přiblížit k rudé planetě. Možná stojí za to si ji krátce připomenout, než se strhne mediální bláznění. Minimálně kvůli tomu, že před dvěma týdny si na ni po delší pauze „posvítil“ Hubbleův kosmický teleskop.

Zvětšit obrázek

Takto zachytila kometu C/2013 A1 znovuoživená sonda NEOWISE koncem ledna 2014. Kredit: NASA/JPL-Caltech

Kometa byla objevena 3. ledna loňského roku Robertem H. McNaughtym pomocí půlmetrového teleskopu Uppsala Southern Schmidt na australské observatoři Siding Spring. Tehdy se nacházela ve vzdálenosti 7,2 AU od Slunce. Jde o těleso z Oortova oblaku, vnitřní sluneční systém navštíví poprvé (a možná i naposled). Jeho oběžná perioda činí přibližně milion let a orbitální dráha je vysoce excentrická. Nejblíže Slunci by se měla kometa nacházet ve vzdálenosti 1.39875 AU, ale daleko víc než na perihelium se astronomové těší na přiblížení k Marsu, které by se mělo odehrát 19. října 2014 v 18:30 UTC. V té době se bude rudá planeta nacházet z našeho pohledu v souhvězdí Hadonoše asi 60° od Slunce.

V průběhu jara a léta bude kometa postupně zjasňovat a na podzim by měla být dobře viditelná i binokulárem. Tehdy bude Zemi nejblíž – 209 milionů kilometrů. Zatím moc nevíme o rozměrech jádra komety – předpokládá se velikost od 1 do 50 km. To je ještě hodně velký rozptyl, ale brzy bychom se mohli dozvědět přesnější údaje v rámci dalších pozorování. Do rozptylu hodnot je třeba ještě započítat, že nejde o těleso sférické.

Hubbleův teleskop pořídil novou sérii snímků 11. března, kdy se kometa nacházela 568 milionů kilometrů od naší planety. V té době se totiž Země ocitla ve vhodné poloze mezi Sluncem a kometou, takže bylo možno pořídit dostatečně detailní záběry. Ty také odhalily dva protilehlé proudy prachu a plynu unikající z jádra. Pozorovací data poslouží vědcům lépe předpovědět, jestli – a případně jak moc – ovlivní koma a prachová zrna povrch planety Mars a především robotické sondy.)

Zvětšit obrázek

V levé části snímek HST z 11. března 2014, kdy se kometa nacházela 568 mil. km od Země. Vpravo: pomocí grafického editoru byla odstraněna tlumená záře komy – tím jsou jasněji vidět dva protilehlé prachoplynové výtrysky z jádra. Kredit: NASA, ESA, and J.-Y. Li (Planetary Science Institute)

Zvětšit obrázek

Snímky komety pořízené v rozmezí několika měsíců (září 2013, leden a březen 2014). Horní řada zobrazuje reálné snímky, na spodní řadě je odfiltrován jas komy a zřetelně jsou viditelné výtrysky. Velikost komy se odhaduje na necelých 20 000 km. V současnosti se kometa nachází 568 milionů km od Slunce. Kredit: NASA, ESA, J.-Y. Li (Planetary Science Institute)

Siding Spring si to prosviští rychlostí 56 km/s ve vzdálenosti přibližně 135 000 km od centra Marsu (desetkrát blíž, než se kdy od naší planety nacházela jakákoliv blízkozemní kometa), a panují proto jisté obavy, že koma a hlavně prachové částice by mohly poškodit zejména sondy MRO, Mars Odyssey a Mars Express. I když jsou částečky prachu malé (od jedné desetitisíciny centimetru do jednoho centimetru), budou se vzhledem k sondám pohybovat rychlostí 200 000 km/h. Při tak vysokých rychlostech můžou i tak malá smítka vážně poškodit povrchy sond.

Právě proto je tak důležité sledovat postupný vývoj komety už teď. O co přesnější údaje naměříme nyní, o to lépe můžeme předpovídat případné následky a přitom máme spoustu času odklonit dráhy sond do oblastí, které nebudou primárně zasaženy.

S poškozením obou místních roverů Curiosity a Opportunity prozatím vědci nepočítají. I když je marsovská atmosféra řídká (přibližně tisícina pozemské), měla by zabránit případnému poškození vozítek dopadajícími mikroprojektily.

Zvětšit obrázek

Ilustrace dráhy komety s naznačením blízkého průletu kolem Marsu. Kredit: NASA

Zvětšit obrázek

C/2013 A1 Siding Spring zachycená 4. března 2014 z Austrálie. Kredit: Rolando Ligustri

No a samozřejmě palubní přístroje nebudou zahálet. Jedním z detektorů, na které vědci sází, je kamera High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) na palubě americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), ta by mohla zaznamenat obraz jádra komety v rozlišení desítek pixelů. Když loni kamera sledovala ISON, jádro bylo zaznamenáno s rozlišením pouhého jednoho pixelu. Infračervené senzory MRO a sondy Mars Odyssey se zaměří na pozorování svrchních vrstev řídké marsovské atmosféry a její případné interakce s částečkami komety. Do pozorování se zapojí i kamery Curiosity a Opportunity.

Comet Siding Spring almost hits Mars in 2014 - Orbit calculated by JPL