Francouzsko-italská společnost Thales Alenia Space, která se věnuje kosmickým technologiím, především pokud jde o telekomunikaci a navigaci, vytvořila zajímavý koncept autonomních vzducholodí StratoBus, které budou operovat v nízké části stratosféry. Stratobusy by měly střežit hranice, oceány, provozovat telekomunikace, vysílání médií a také navigaci.
Ve společnosti Thales Alenia Space na konceptu tvrdě pracují a slibují si od něj zajímavé aplikace, například posilování kapacity GSM sítě v případě potřeby nebo rozšíření kapacity GPS v oblastech hustého provozu. Stratobusy jsou z uhlíkových vláken a jedna taková vzducholoď by měla unést až 200 kg nákladu. První prototyp stratobusu by měl vyletět do stratosféry během příštích pěti let. Vzducholodě StratoBus jsou navržené jako autonomní stacionární platformy, přičemž společnost Thales Alenia Space zdůrazňuje zejména dva klíčové rysy těchto vzducholodí – schopnost provádět dlouhodobá pozorování a kompletní autonomie na stabilní pozici ve stratosféře. Díky tomu jsou stratobusy vlastně někde na pomezí mezi dronem a velmi nízko operujícím satelitem.
Partnerem projektu jsou Airbus Defence & Space, Zodiac Marine a CEA-Liten, přičemž dotyčný projekt je součástí vznikající společnosti pro výrobu vzducholodí skupinou Pégase v jižní Francii. Pégase je sítí hlavních hráčů v aeronautickém a vesmírném průmyslu oblasti Provence-Alpes-Côte d"Azur.
Není to pochopitelně náhodou, v těchto místech mají aeronautické technologie silné zázemí v podobě řady specializovaných společností, které těsně spolupracují s výzkumnými laboratořemi. Vyvíjejí se tu drony, balóny i stratosférické letouny.
Stratobusy by měly pracovat ve výšce kolem 20 kilometrů, tedy ve spodní části stratosféry a zároveň nad linkami běžné letecké dopravy i nad tryskovým prouděním (jet stream). Plánované vzducholodě by měly mít 70 až 100 metrů na délku a 20 až 30 metrů na šířku. Podle Thales Alenia Space budou stratobusy vybaveny řadou technologických inovací, například schopností zachycovat sluneční paprsky ve všech ročních obdobích, systémem pokročilých solárních panelů a lehkými palivovými články pro shromažďování energie. Vývojáři připouštějí, že stratobusy budou potřebovat trvalý a ne úplně nepatrný přísun energie, aby mohly čelit větrům dvěma autonomně ovládanými elektrickými motory. Stratobusy by měly odolat větru až o rychlosti 90 kilometrů za hodinu.
StratoBus - kříženec mezi dronem a satelitem. Kredit: Thales Alenia Space.
Thales Alenia Space.
A takhle to kdysi začínalo:
Literatura
Thales Case Studie 10. 3. 2014, PhysOrg 22. 3. 2014, Wikipedia (Thales Alenia Space).
Diskuze:
