Nálezy “bratranců” proslulého svrchnokřídového teropoda tyranosaura (Tyrannosaurus rex) jsou v poslední době velmi časté. Naposledy takto zaujal utažský Lythronax argestes, zřejmě nejstarší známý zástupce čeledi Tyrannosauridae. Blízcí příbuzní slavného obra z úplného konce křídy však žili také severněji od míst jeho nejčastějšího výskytu na severozápadě USA (Montana, Jižní Dakota, Wyoming). Nově publikovaný objev patří menšímu příbuznému T. rexe, který obýval v době před asi 69 miliony let oblast dnešní severní Aljašky, tedy jakýsi křídový “dálný sever”. Zkameněliny tohoto “trpasličího” tyranosaurida byly objeveny roku 2006 v lomu Kikak-Tegoseak v severoaljašské oblasti zvané North Slope Borough. Ve velmi nehostinné oblasti s méně než 10 000 obyvatel se nachází velmi bohatá naleziště dinosauřích fosílií, spadajících do souvrství Prince Creek o stáří 69 až 70 milionů let. Právě v nich byly objeveny fragmenty lebky, které letos popsali američtí paleontologové Anthony R. Fiorillo a Ronald S. Tykosky. Původně byly tyto fosílie řazeny k rodům Gorgosaurus a následně Albertosaurus, nyní jsou však považovány za pozůstatky samostatného rodu teropodního dinosaura. Snad jej nepotká osud dlouhodobě kontroverzního druhu Nanotyrannus lancensis, který je ve skutečnosti nejspíš jen mládětem T. rexe. Ačkoliv o validitě nového taxonu se kvůli velké fragmentárnosti dochovaného materiálu také mírně pochybuje, nepochybně jde o velmi zajímavý objev. A to zdaleka ne pouze kvůli zajímavému názvu nového dinosaura.
Nový tyranosaurid dostal vcelku důvtipné vědecké jméno Nanuqsaurus hoglundi. Rodové jméno vychází z jazyka místních domorodých obyvatel, v jejichž nářečí nanuq znamená “lední medvěd”. Druhové jméno je pak poctou filantropovi Forrestu Hoglundovi. Zkameněliny nanuqsaura sestávají pouze z úlomků lebky a spodní čelisti, v kompletním stavu by lebka měřila asi 60 – 70 cm (tedy zhruba polovinu velikosti lebky dospělého T. rexe). Holotyp s katalogovým označením DMNH 21461 je uložen v Dallaském muzeu přírodní historie a jeho stáří je odhadováno na 69,1 milionu let. Nanuqsaurus byl tedy přibližně o 2 miliony let starší než jeho větší příbuzný z jižnějších částí severoamerického kontinentu. Byl také podstatně menší, jeho délka dosahovala asi 5-7 metrů. Tvar lebečních kostí naznačuje, že měl nepochybně skvělý čich. Vzhledem k chladnému klimatu je také pravděpodobné, že povrch těla nanuqsaura byl pokryt pernatým “kožichem”, který chránil jeho tělesnou teplotu. Peří bylo předloni prokázáno také u ještě většího čínského tyranosauroida rodu Yutyrannus, proto je jeho výskyt u nanuqsaura velmi pravděpodobný. Zdá se, že nanuqsaurus je příkladem jakéhosi “podnebního nanismu”, výrazného zmenšení tělesných rozměrů kvůli dlouhodobému životu v chladném klimatu, kde je podstatně menší i potravní nabídka. Po boku nanuqsaura se zde vyskytoval naopak větší příbuzný srpodrápého troodona z jižních oblastí, který představoval menšího lovce a jistou potravní konkurenci. Dinosauři z Aljašky představují již dlouhodobě důkaz faktu, že ani tito tvorové nebyli pouze obyvateli relativně teplých až tropických oblastí, ale že se dokázali velmi efektivně přizpůsobit velkému chladu, ať už jde o současnou Aljašku, Antarktidu, jižní Austrálii nebo třeba ruský Dálný Východ.
http://www.nature.com/news/diminutive-dinosaur-stalked-the-arctic-1.14859 |
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Nanuqsaurus
http://news.nationalgeographic.com/news/2014/03/140313-new-species-dinosaurs-tyrannosaurus-rex-animals-science/
http://www.nature.com/news/diminutive-dinosaur-stalked-the-arctic-1.14859
Fiorillo, A. R.; Tykoski, R. S. (2014). “A Diminutive New Tyrannosaur from the Top of the World“. PLoS ONE 9 (3): e91287. doi: 10.1371/journal.pone.0091287.
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Uměl tyranosaurus běhat?
Autor: Vladimír Socha (07.09.2017)
Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura?
Autor: Vladimír Socha (22.05.2017)
Stále záhadný Tyrannosaurus X
Autor: Vladimír Socha (27.04.2017)
Jak rychle běhal tyranosaurus?
Autor: Vladimír Socha (03.04.2017)
Byl T. rex asijským imigrantem?
Autor: Vladimír Socha (23.03.2017)
Diskuze: