Pohled na pole, kde to všechno začíná rašit, je radost sama. I psychologové vyzkoumali, že zahnědlé a nebo holé plochy v jinak zelené ploše, zřejmě podvědomě nám symbolizující poničený pažit, mají účinek opačný. Nejspíš proto, že v nás něco zbylo z doby sběračů a zemědělců, kdy takový signál byl předzvěstí dob hladových. Mnozí z nás při pohledu na podmáčené zahnědlé boží dopuštění, napadne něco ve smyslu „tam jim to ale vymrzlo“. Většinou ale bývá zle z jiných příčin, než že by rostlinky spálil mráz. Z krajíce výrazně ukusuje i pouhé kolísání teplot poměrně vysoko nad nulou. Rozhodování - kdy vyjet do pole a začít se setím, je i přes veškerý technologický pokrok tady dole a s družicemi tam nahoře, pro farmáře každoroční sázkou do loterie. Pro rostlinku je nejlepší, když jí najednou zastihne vlhko a teplo. Často se ale v našich končinách stává, že se moc nacucá vody a pak kvůli návratu nízkých teplot s klíčením začne otálet. Takový scénář nevěstí nic dobrého. I proto, že si pak přisadí různé breberky a těch otužilých, co jim ke spokojenosti stačí ledová voda, je mnohdy víc, než je zdrávo.
S myšlenkou sofistikovaného obalu, který by klíčící rostlinku před nepřízní podmínek chránil, výzkumníci koketují už nejméně osm let. Zkouší to i s nanášením povlaku, který semenům dovolil se napít, až v ten správný čas, kdy mu chladna z rána, už nemohou uškodit. Nejdále s řízeným ukájením žízně semínek a obilek, jsou nejspíš v USA. Na ústavech spadajících pod americkou obdobu našeho ministerstva zemědělství (USDA) testují klíčení obilek a semen chráněných zvláštním polymerem. Jde o látku, která svou strukturu a s ní i permeabilitu (propustnost pro vodu) změní po vystavení kritické teplotě.
Běžné optimum klíčení pšenice je okolo deseti stupňů Celsia. Polymer je ale „nastavený“ na dvanáct. Teprve pak se jeho „pláštěnka aktivuje a rozpadne“. Často bude tato vymoženost k ničemu a pro hospodáře jen zbytečným vícenákladem. Efekt přinese až v létech nejistých, kdy teplota připomíná houpačku a pro obilky je lepší, když je necháme žíznit o něco déle.
Z několikaletých testů vyplynulo, že se obalování semen polymerem vyplácí. Lze tomu ale věřit? Nejspíš jak kde a jak kdy ale většinou ano. Ověřování prováděl ústav placený ministerstvem zemědělství z daní, což nenutí aktéry přibrušovat tužku a dělat něčemu reklamu jen proto, aby se náklady investorovi co nejdříve a za každou cenu začaly vracet. A protože jde o instituci zaměřenou na aplikovaný výzkum, není tu ani tlak publikovat za každou cenu. Proto si myslíme, že i ekonomiku spočítali jakž takž slušně. Bohužel jsme v publikacích nenašli složení účinného polymeru. Podle dřívějších prací by mohlo jít o polyakrylamid nebo polyakrylát, zřejmě v kombinaci s kopolymerem škrobu. Potřeba polymeru na ošetření jednoho kilogramu osiva má být třicet gramů. U sóji jen dvacet gramů. Důležité je, že lze osivo souběžně s polymerem i klasicky „mořit“. Jak je v obilnářském pásu USA tamním dobrým zvykem, i při pokusech s novým polymerem použili také hned tři přípravky. Capuana (N-(trichloromethylthio)cyclohex-4-en-1,2-dicarboximid), Thiramin (tetramethylthiuramdisulfid), a Metalaxyl (methyl N-(methoxyacetyl)-N-(2,6-xylyl)-DL-alaninát).
Jaké přináší film z polymeru výhody?
Zemědělcům takto ošetřené semeno „přidává čas“. Mohou totiž vyjet do pole zasít dříve. U obilovin toto ošetření v rizikové situaci zpožduje klíčení zhruba o 6 dnů.
Důležité je, že v pokusech nepozorovali zhoršení vzcházení porostu. A že osivo si po všech těch ošetřovacích frajkumštech, které s ním prováděli proti plísním, škůdcům a nově tedy i chladu, si i zabalené do polymerové pláštěnky zachovává klíčivost nad 98 %. Osivo vzchází rovnoměrně, takže vyrovnaně dozrává, což přeneseno do praxe, dělá chléb chutnější. Vadit nemá ani opakované používání této vymoženosti na stále stejných pozemcích. Čistý zisk farmáře by měl u obilovin činit okolo sedmi dolarů na hektar a u sóji 17 dolarů. V běhu jsou další testy, které prověřují, zda výhody platí pro všechny odrůdy.
Pokud by cena polymeru byla i na našem trhu přijatelná a nepostaví-li se proti některé iniciativy, mohl by z toho být i pro naše rostlinky hezký dárek k bezpečnějšímu startu do života. Pokusy totiž probíhaly hlavně v Minnesotě, v zeměpisné šířce a podmínkách podobných těm v Česku. Investice do „polymerovaného“ osiva by mohla být jakousi pojistkou pro případ nepřízně počasí. Takovou alternativou lejstra od pojišťovny a možná i tou lepší. Při zvláště nevydařeném Aprílu si totiž z farmářů dělají rády apríl i pojišťovny.
Literatura:
Coated Seeds Could Encourage an Early Start for Spring Planting, USDA
Agronomy Journal, Journal of Agricultural and Applied Economics, and Field Crops Research
Diskuze:
