Již v roce 1979 byl z proslulých sedimentů Morrisonského souvrství v Coloradu popsán dosud neznámý velký teropod pod jménem Torvosaurus tanneri. Jak se brzy ukázalo, tento obří zástupce čeledi megalosauridů představoval v době pozdní svrchní jury (asi před 153 – 148 miliony let) jednoho z největších dravých dinosaurů vůbec. Při délce asi 10-11 metrů a hmotnosti 4 až 5 tun byl sice stejně dlouhý jako velcí jedinci alosaura (Allosaurus), hmotností jej ale dvojnásobně překonával. Masivní teropod tedy představoval dominantního predátora jurských severoamerických ekosystémů a je možné, že lovil i mláďata nebo nemocné jedince obřích sauropodů supersaurů (Supersaurus vivanae dosahoval délky až 35 metrů a hmotnosti kolem 40 tun). Jak se následně roku 2000 ukázalo, velmi podobní teropodi obývali ve stejné době také oblasti západní Evropy, konkrétně Portugalska. Ve zmíněném roce objevili paleontologové Octávio Mateus a Miguel Telles Antunes fosílie velkého teropoda v souvrství Lourinhã o stáří kolem 150 milionů let. Vzhledem k podobnosti s T. tanneri přiřadili tyto fosílie ke stejnému rodu. O šest let později udělali ještě odvážnější krok a materiál z Portugalska přímo zařadili do druhu T. tanneri. V roce 2012 však tým dalších vědců toto zařazení zpochybnil a portugalský teropod získal označení Torvosaurus sp. Významnou událostí z loňského roku se pak stal objev zkamenělých vajec s embryi, které mohly patřit právě torvosaurovi. Konečně se pak dostáváme k letošnímu roku, kdy spatřil světlo světa popis nového druhu obřího megalosaurida, totiž druhu Torvosaurus gurneyi.

Zvětšit obrázek

Silueta T. gurneyi a vyznačené části zachovaných fosílií. Tento teropod nedosahoval rozměrů největších dravých dinosaurů z období křídy, mezi jurskými dravci ale s více než 4 tunami váhy nejspíš dominoval. Kredit: Hartman et al., PLOS ONE (Wikimedia Commons)

Dosud poněkud záhadný teropod tak definitivně získal své vlastní vědecké jméno a stal se dalším rozeznaným druhem rodu Torvosaurus. Dosahoval prakticky stejných rozměrů jako jeho severoamerický protějšek, přibližně desetimetrové délky a hmotnosti asi 4 – 5 tun. Tím představuje největšího dosud objeveného evropského teropoda, tedy největšího dravého dinosaura “starého” kontinentu. Nemůže se sice svými rozměry srovnávat s největšími křídovými spinosaury, karcharodontosaury nebo tyranosauridy, oproti většině jurských teropodů byl ale učiněným gigantem. Zkameněliny druhu T. gurneyi byly objeveny severně od Lisabonu a dnes je jejich vědecké označení poctou americkému spisovateli a ilustrátorovi Jamesi Gurneymu, autorovi slavné Dinotopie. Korunky ostrých zubů portugalského teropoda byly dlouhé kolem 10 centimetrů a celá lebka měřila na délku přibližně 115 cm. Jak se podrobným rozborem lebky ukázalo, T. tanneri a T. gurneyi se možná navzájem lišili počtem zubů (evrospký druh jich mohl mít méně) i tvarem čelistí. Torvosaurus (v překladu “Divoký ještěr”) byl blízkým příbuzným staršího anglického megalosaura (Megalosaurus bucklandi), který se roku 1824 stal vůbec prvním vědecky popsaným neptačím dinosaurem. Oproti tomuto střednějurskému ”bratránkovi” byl však torvosaurus mnohem mohutnějším teropodem, vážil možná až pětkrát tolik. Specializoval se nejspíš na lov sauropodů a rozmanitých ptakopánvých dinosaurů, kterých již bylo ze zmíněného portugalského souvrství popsáno přibližně osm rodů. Menší teropodi druhu Allosaurus europaeus a Ceratosaurus dentisulcatus se mu nejspíš ve vlastním zájmu vyhýbali…
…

Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Torvosaurus
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/03/140305191427.htm
http://www.sci-news.com/paleontology/science-torvosaurus-gurneyi-giant-dinosaur-portugal-01794.html
Christophe Hendrickx, Octávio Mateus. Torvosaurus gurneyi n. sp., the Largest Terrestrial Predator from Europe, and a Proposed Terminology of the Maxilla Anatomy in Nonavian Theropods. PLoS ONE, 2014; 9 (3): e88905 DOI: 10.1371/journal.pone.0088905
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz