Donedávna jsme uvažovali nad tím, u kterých hvězd by mohly být planety a každá nová planeta nás nesmírně těšila. Situace se teď ale poněkud změnila. Nové planety nás sice těší i nadále, ale přemýšlíme spíš o tom, u jakých hvězd planety nejsou. Jak se zdá, červení trpaslíci k nim nepatří. Snad úplně každý z nich má totiž alespoň jednu terestrickou planetu.
Tvrdí to Mikko Tuomi z Centra astrofyzikálního výzkumu Univerzity v Hertfordshire a jeho kolegové, kteří analyzovali veřejně dostupná data ze dvou projektů pátrání po planetách s vysokou přesností – ze spektrografů HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) a UVES (Ultraviolet and Visual Echelle Spectrograph). HARPS je součástí chilské observatoře La Silla, UVES rovněž chilské, severněji položené observatoře Paranal. Rafinovanou kombinací dat z těchto dvou zdrojů dokázali odkrýt signály, které by HARPS anebo UVES samy o sobě nerozlišily.
Badatelé si vybrali 41 blízkých červených trpaslíků, tedy chladných hvězd spektrální třídy M, u nichž je příznivý poměr mezi velikostí hvězdy a planety. Červení trpaslíci jsou relativně drobní a jejich planety jsou proto snadněji odhalitelné dopplerovským měřením radiálních rychlostí. Tuomi a spol. zdatně filtrovali šum v měřeních a také aplikovali Bayesovskou statistiku podmíněných pravděpodobností. Výsledkem jejich snažení byly nějaké ty planety, což se ale dalo čekat. Počet planet známých u takových trpasličích hvězd se tím pádem zvedl o 50 procent. Nicméně, zajímavější byly širší souvislosti.
Tuomi s kolegy totiž na základě vytěžených dat odhadují, že hvězdné systémy červených trpaslíků jsou plné planet menších velikostí, nejspíš terestrických. Vyšlo jim, že u každého červeného trpaslíka je v průměru minimálně jedna planeta o hmotnosti nižší než 10 Zemí, tedy do velikosti superzemě. Zároveň zjistili, že se u jedné pětiny červených trpaslíků vyskytuje superzemě v obyvatelné zóně.
Není to až takové překvapení. Tuomiho tým vlastně potvrdil odhady z dat vesmírného dalekohledu Kepler, které hovoří o velkém počtu menších planet u vzdálenějších červených trpaslíků. Velmi slibný počet terestrických superzemí a zřejmě i zemí u červených trpaslíků také ještě samozřejmě neznamená, že budou všechny pohodově obyvatelné. Naopak, prostředí planet obyvatelné zóny červených trpaslíků mohou zahrnovat četná úskalí, která by snadno znemožnila existenci života našeho typu. Ale stejně, červení trpaslíci spektrální třídy M jsou daleko nejběžnějšími hvězdami v našem okolí a také v celé Mléčné dráze. Tolik terestrických planet k průzkumu, to je přece fantazie.
A New Era In Exoplanet Science. Kredit: ESO.
Literatura
University of Hertfordshire News 4. 3. 2014, Wikipedia (Red dwarf, Methods of detecting exoplanets, High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher, Very Large Telescope/ UVES).
Známky života u mrtvých hvězd?
Autor: Tomáš Petrásek (11.03.2013)
Diskuze:
