Veřejnost s existencí obleku Talos poprvé seznámil admirál Bill McRaven, velitel útvaru pro zvláštní operace (Special Ops). Tři prototypy tohoto brnění mají být k dispozici v červnu letošního roku. Přednosti nového vybavení má být inteligentně rozložená hmotnost, nízké nároky na energii a navlékat se má pod stávající vojenskou uniformu. K vystužení, jinak pružného materiálu má dojítpo na pokyn senzorů. Jde o výsledek společného úsilí 56 firem, 16 vládních agentur, 13 univerzit a 10 národních laboratoří, které již pracují na začlenění tohoto ochranného prvku do motorizovaného exoskeletu.
Budoucí válečníci
Jak se zdá, generálové v budoucnu nepočítají se symetrickými válkami, tedy s konflikty, kdy na obou stranách stojí regulérní armády s tanky a letadly (a to prosím bez ohledu na současnou situaci na Ukrajině). Místo toho se armáda chystá na asymetrické válčení, kdy na jedné straně je technologicky vyspělá armáda, které veřejnost netoleruje žádné ztráty a na druhé straně v podstatě tlupy banditů bojujících bez ohledu na svůj život. A velká část bojů se odehrává ve městech. Že je boj ve městě noční můrou, o tom se přesvědčili Němci ve Stalingradu, Rusové v Grozném a Američani naposledy ve Falúdži. I proto se zrodila idea bojového obleku, který maximalizuje balistickou ochranu pěšáka – TALOS, neboli Tactical Assault Light Operator Suit.
Aby se kulky odrážely, k tomu má sloužit tekuté brnění od inženýrů z MIT. Ano, čtete to dobře, v plátech TALOSu má být speciální kapalina, která je magnetorheologická. Tedy za normálních podmínek je tekutá, ale pod proudem nebo v magnetickém poli v milisekundě ztuhne. Takže za normálních podmínek jsou pláty brnění poddajné a nebrání v pohybu. Na pokyn čidla se mění v ekvivalent keramické destičky.
Ale to zdaleka není všechno, co má TALOS umět. Kromě zmíněné ochrany má dodat vojákovi i nadlidskou sílu, protože TALOS bude fungovat i jako exoskelet. Ten bude vybaven celou řadou senzorů pro noční i denní vidění, které budou promítat do průhledného displeje spolu s doplňujícími informacemi ze systému digitalizovaného bojiště. No, Jarvis to nebude, spíše vylepšené Google Glass. Samozřejmě, na létání zapomeňte, zato ale TALOS bude možno integrovat do mnohem silnějšího exoskeletu, něco jako nakladač Ripleyové z dvojky Vetřelců.
Budoucí výzbroj Zelených baretů a komand SEALS se nyní chystá do vojskových testů, které mají začít v létě tohoto roku. První dodávky bojových obleků pro bojové jednotky se čeká v roce 2018. Určitě bude zajímavé sledovat další vývoj tohoto projektu, obzvláště díky možnosti ovládat celou suitu bojových robotů jako podporu pěšáka. Ať už se jedná o malé průzkumné drony, nebo pozemní útočné roboty. Voják by se mohl soustředit na zhodnocení situace a taktická rozhodnutí, které budou realizovány jeho robotickými miniony. Ale samozřejmě tento bojový oblek se jistě bude velmi hodit na starý dobrý boj z blízka.
Zdroj: http://www.army.mil/article/104229/Army_explores_futuristic_uniform_for_SOCOM/
http://www.livescience.com/43406-iron-man-suit-prototypes.html
Diskuze:
Milisekundy a dohady
Martin Tůma,2014-03-05 15:58:10
Co se tyce tuhnuti kapaliny, je to podano tak, ze ma ztuhnout v radech milisekund. Coz zretelne nestaci, pokud u je kulka na vnejsi strane pancire. Na jednu stranu vedci pisi, ze na rychlosti jeste pracuji, na druhou stranu si dokazu predstavit mala cidla, detekujici priletajici projektil a predavajici povel na ztuhnuti v patricnem sektoru. Ale nikde se o tom nic nepise, takze jsou to jenom dohady. Stejne jako neuvadeji energii nutnou na ztuhnuti kapaliny, ani to, jestli vychozi stav kapaliny je tekuta nebo pevna faze. Uvidime, co prinese cas.
Vojtěch Kocián,2014-03-05 20:47:28
No, s notnou dávkou fantazie by to mohlo fungovat zcela bez přísunu energie a bez senzorů. Na bázi nenewtonovské kapaliny. Materiály podobné plastelíně, které dokáží ochránit prsty před úderem kladivem, jsou celkem běžně k dostání. Střela by je samozřejmě roztrhala na kousky, ale třeba se objeví nějaký dostatečně pevný materiál. Důležité je, aby střela nebyla rychlejší, než šíření zvuku v tom materiálu. To by pak tuhnul až za střelou a byli bychom zpět u té milisekundové kritiky.
Naopak?
Martin Krupicka,2014-03-05 15:38:22
Nepíše se, kolik energie stojí ono ztuhnutí. Pokud by to bylo relativně levné, tak jde celá logika udělat naopak - pořád ztuhlo, ale pokud je detekována malá síla (pohyb vojáka), tak povolit. Na lidské reakce milisekundy bohatě stačí.
V řádu milisekund?
Vojtěch Kocián,2014-03-05 09:42:30
Střela z pistole (9 mm Luger) letí z hlavně rychlostí zhruba 330 m/s (tedy dost pomalu oproti střelám z pušek a kulometů). Za jednu milisekundu uletí 33 cm, což je přibližně průměr trupu člověka, možná i víc. To by byla reakce tak říkajíc s křížkem po funuse. V tomto případě skoro doslova.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
