Podle astrofyzikálních legend použil výraz Big Bang poprvé Fred Hoyle v rozhlasovém vysílání roku 1949. Jak každý ví, Hoyle tehdy preferoval Steady State, tedy koncept stacionárního, neměnného vesmíru a když mluvil o Velkém třesku, tak to bezpochyby nemyslel příliš lichotivě. On sám to sice později popíral a tvrdil, že jen chtěl co nejvíce zdůraznit rozdíly mezi Stacionárním vesmírem a Velkým třeskem, o tom ale všichni vědí své. Kdybychom chtěli slavit narozeniny Velkého třesku, tak by rok 1949 podle všeho nebyl tím pravým.
Jako mnohem vhodnější se jeví rok 1964. Tehdy totiž inženýři Bellových laboratoří v New Jersey Arno Penzias a Robert Wilson vylepšovali anténu a přitom objevili první hmatatelný doklad pro Velký třesk. Jak už to u opravdu velkých a zásadních objevů bývá, je to neuvěřitelná historie. Penzias a Wilson pracovali na citlivém kryogenním mikrovlnném přijímači pro radioastronomii a narazili na vysokofrekvenční šum, který jako by přicházel ze všech směrů. Postupně vyloučili všechny možné pozemské příčiny, městský ruch i jaderné testy, nepomohlo ani vykydat vrstvu holubího trusu z antény. Nakonec se ukázalo, že oním šumem je reliktní mikrovlnné záření o teplotě cca 2,73 K, které dnes považujeme za vyhasínající pozdrav z doby asi 380 tisíc let po Velkém třesku.
Zároveň se moc nedá přehlédnout, že letos máme pěkně kulaté výročí. Penzias s Wilsonem se mořili s anténou před padesáti lety. Astrofyzikální pracoviště pořádají přednášky a bujaré oslavy, Lisa Grossman z NewScientistu zase dala dohromady šest záhad, které stále ještě doprovázejí jiskřivý koncept Velkého třesku.
1. Proč byl ranný vesmír tak vyhlazený?
Podle vědců vypadají mapy reliktního záření vesmíru až příliš dobře. Přestože je známe jako plné roztodivných skvrn, je to jen zdání. Ranný vesmír byl podle nich velice, až neuvěřitelně uniformní. V osmdesátých letech proto vymysleli kosmologickou inflaci, která právě tohle vysvětluje. Ranný vesmír byl podle této představy všude stejný, protože se v jednu chvíli šíleně nafoukl. Stále tu ale jsou jisté nesrovnalosti a hlavně, moc netušíme, co by takovou inflaci rozjelo a co by ji zase stoplo. Podle Aviho Loeba z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge, Massachusetts bychom brzy mohli vědět víc, protože očekáváme nové, ještě detailnější mapy reliktního záření. V nich by mohly být patrné otisky gravitačních vln vyvolaných inflací vesmíru.
2. Co bylo před Velkým třeskem?
Pokud proběhla inflace, tak nám z oblohy nejspíš smazala všechno, co se odehrálo před ní. Leccos ohledně situace před Velkým třeskem by rozlouskla kvantová gravitace, tedy koncept zastřešující obecnou relativitu a kvantovou mechaniku. Jenže kvantová gravitace zatím není k mání a kdoví kdy bude. Každopádně jsou stále ve hře příjemně exotické teorie, jako Hopsající vesmíry (Big Bounce), v nichž se po eony střídají Velké třesky s Velkými křachy anebo Mnohovesmíry, kde je náš vesmír je jednou z mnoha dimenzionálních bublin.
3. Mohl se v záři ranného vesmíru zrodit život?
Pokud platí mainstreamové kosmologické modely, tak se reliktní záření objevilo, když měl vesmír teplotu kolem 3 tisíc kelvinů. Pak vesmír chladl a chladl a zhruba 15 milionů let po Velkém třesku dosáhl teploty, která by byla příznivá pro existenci života pozemského typu. A taková pohodička by trvala několik dalších milionů let. Jsou lidé, co si myslí, že by v té době mohl vzniknout (a pak nejspíš zase zmrznout) život. Což o to, vesmír je bláznivé místo. Pro vznik života na Zemi ale podobné bizarnosti v zásadě vůbec nepotřebujeme.
4. Co jsou zač temná hmota s temnou energií?
Toť otázka. Přes soustředěné snahy motivovaných výzkumných týmů v sofistikovaných experimentech může být temná hmota stále takřka čímkoliv, počínaje systematickou chybou a naivní předpojatostí v astronomických výpočtech. Přes osmdesát procent hmoty vesmíru nám stále chybí, což je velice tristní. A temná energie? Vy taky věříte na duchy?
5. Jak skončí vesmír?
To kdybychom věděli. Ponecháme-li stranou Hopsající vesmír, Mnohovesmír a podobné věci, tak to dost záleží na chování temné energie. Pokud bude temná energie stále nabírat na síle, tak nás časem čeká Velké roztržení vesmíru až na dřeň (Big Rip). Pokud bude temná energie kolísat nahoru a dolů, tak se bude náš vesmír chovat tak trochu jako fénix. A jestli temná energie zůstane odteď stejná, tak se náš vesmír bude rozpínat navěky a skončí v mrtvolném chladu a temnotě. Jenže, opravdu věříte na duchy?
6. Stane se Velký třesk netestovatelnou teorií?
S tou testovatelností je už dost na štíru i dnes. Jak chcete testovat extrémní jev, který se odehrál možná jen jednou, před miliardami let? Avi Loeb ale lituje budoucí vědce, protože reliktní záření možná časem úplně zmizí. Pokud se bude vesmír rozpínat dost dlouho, tak se prý vlnová dálka reliktního záření natáhne na rozměr celého vesmíru. Co bude s astrofyzikou pak, to si dneska jen těžko představit. Bude to ale každopádně trvat tak asi bilión let.
50 Years After the Discovery of the Big Bang! Kredit: Harvard-Smithsonian C and A.
http://www.youtube.com/watch?v=V6rUi65qLqc
|
Parallel Universes Alternative Timelines and Multiverse - BBC Horizon. Kredit: BBC |
Literatura
NewScientist 20. 2. 2014, Wikipedia (Big Bang), BBC HORIZON
Fyzici vyvíjejí elektronové dělo pro elektron-iontový srážeč (EIC)
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2024)
Je vesmír plný ultralehkých primordiálních černých děr?
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2024)
Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Ani elipsy, ani spirály: Rané galaxie připomínaly housenky
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2024)
Přerostlá galaxie v mladém vesmíru je něčím jiným, než se zdálo
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2024)
Diskuze:
František Luft,2014-02-27 19:43:48
To jsou otázky na které věda nezná odpověď (ani žádná pavěda). Za Gig Bang berte to, co následovalo od okamžiku t = 0+zlomek sekundy
pro pana Dugu přídavný názor
Josef Navrátil,2014-02-27 12:33:22
O.K. Mám stejný názor. Rudý posuv může být pozorovaným jevem z důvodů pootáčení soustav vzdálených předmětů – kvasarů, galaxií, „lívanců galaxií“ k soustavě pozorovatele zde, a tedy „rozpínání“ čp nemusí být axiální, ale „do oblouku“, zakřivené, tedy něco jako „Veský šnek čp“ …Vesmír tj. jeho časoprostor muže mít tvar „velkého šneku“, podobně jako je tvar spirálovitých galaxií, přičemž to „zakřivení“ je pozorovatelné-patrné až při maximálních hranicích pozorovatelnosti.
Nevim jak je to stou představivostí,
Karel Rabl,2014-02-26 15:08:38
ale má představa o pádu do vodopádu je taková že i hmota před námi se nám vzdaluje tím více čím je dále od nás a vlastně vše okolo nás, až na výjimky potvrzující toto pravidlo takže nejen stojící břeh "počátek" ale i předek "budoucnost" a můžeme být kdekoliv mezi těmito intervaly.
Vojtěch Kocián,2014-02-26 19:48:41
Vepředu i vzadu to chápu, ale vodopád se roztahuje jen v jedné dimenzi. Pokud tedy pozorovatel přepadne přes hranu na jedné straně a pozorovaný objekt ve stejný čas na druhé, po celou dobu pádu od sebe budou stejně daleko. Tedy pokud uvažujeme homogenní gravitační pole. V nehomogenním - při pádu do gravitačního centra - se bude dokonce přibližovat.
Mohu se mýlit, ale má představa o průběhu vesmíru
Karel Rabl,2014-02-25 15:05:08
je jiná a sice ta,že padáme a místo rozpínání je zrdcadlový opak jediná potíž je v tom že nevidíme pro hustý provoz dopředu kam vlastně padáme, takže bych být fyzikem nepátral po černé energii ale po nehustším soustředění hmoty.Přirovnal bych to k vodopádu kdy ač se nám to zdá zdánlivě stojíme, zatímco stojící břeh se nám vzdaluje čím dál rychleji.
To má háček
Vojtěch Kocián,2014-02-25 21:29:37
Pokud bychom byli ve vodopádu do nějaké singularity ve středu vesmíru a mimo dosah našich dalekohledů, tak by se nám vzdalovalo vše ve směru pádu i proti jeho směru. To, co je na stejné úrovni by se však přibližovalo. Ale možná mám jen malou vícerozměrnou představivost.
upřesnění
Josef Navrátil,2014-02-25 13:14:39
Pane Mikolasi, nepochopil jste "jaků jsem to řekl : to že "my plyneme časuů znamená, že my-Zeměkoule-předmět hmotný putujeme Vesmírem "po" časové dimenzi přesně podobně jako my-Země putujeme Vesmírem "po" délkové dimenzi. Země a nééé my-lidé ukrajuje vesmírem intervaly délkové na dimenzích délkových a dtto s časem. Zem-hmotný předmět putuje vesmírtem "po" čase, po časových dimenzích a ukrajuje na nich intervaly časové. Takže neřekl jsem, že putuje člověk který se ještě nenarodil, ale hmotný předmět putuje "po čase" tím vesmírem, podobně jako prostorem.
pro pana Wagnera a nejen pro něj
Josef Navrátil,2014-02-25 12:40:21
Teorie Velkého Třesku není potvrzena jen proto a právě proto, že to je výrok vědců, proto, že si vědci takovou teorii vymysleli a žádají si-přejí si její potvrzení. Teorie Třesku nemusí být potvrzena právě a pouze „vyhodnocením“ pozorování reliktního záření. Každé pozorování lze vyhodnotit jinak, odlišně, podle doktríny „jak“ chceme ( jak vědci chtějí ) vyhodnocení aby dopadlo. Reliktní záření je záření, a může klidně svým charakterem být i důkazem jiného jevu, např. stavu křivosti časoprostoru v době 380 milionů let po Třesku, důkazem různých stavů čp na každé velikostní škále jiného…, klidně může být vyhodnoceno např. jako důkaz „určité pěnovitosti časoprostoru“, nebo zvlněnosti čp., anebo vyhodnoceno jako důkaz vlnobalíčkování v čp. Zvlněnost, křivost, pěnovitost časoprostoru pak ještě nemusí znamenat „třesk-výbuch“ v singularitě a „zrod“ Vesmíru z ničeho. Reliktní záření není-nemusí být důkazem vzniku Vesmíru, ale klidně to může být důkaz o změně stavu předešlého, o zahájení plynutí času, o zahájení rozpínání prostoru, a zahájení posloupnosti tvorby hmotových artefaktů po Třesku, a zahájení posloupnosti vývoje zákonů ( i ty přibývají a přibývají od Třesku ) i vývoje hmoty a stavů zesložiťovávání hmotových struktu, podle principu střídání symetrií s asymetriemi, což vše před Třeskem být nemuselo, a podle mě nebylo. Vesmír před Třeskem byl inertní, plochý, nekřivý, nekonečný, nebyla v něm hmota ani pole, neběžel čas a nerozpínal se, byl nekonečným časoprostorem 3+3 dimenzionálním. Třesk mohl (!) být jen a jen změnou stavu Vesmíru předešlého na následný, zněnou nekřivého stavu čp na posloupnost bezpočtu křivých stavů Vesmíru v jeho další genezi…, zůstalo 3+3 dimenzí plochých a vyšší dimenze se kompaktifikovaly do hmoty...atd. ...atd.
http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/h/h_106.doc
Červený posuv.
Vladimir Duga,2014-02-25 09:19:31
Ak teplota vesmíru po Veľkom tresku začala klesať, vesmír by sa mal zmršťovať a nie rozpínať. Nezdá sa vám, že rozpínanie vesmíru je v rozpore z bežne používanými fyzikálnymi zákonmi?
Spektrometre sa používajú na určovanie chemického zloženia látok.
Vďaka nabitým časticiam slnečného vetra i hmote z komét a hmote ktorá sa vďaka vybuchnutej supernove dostane do medzihviezdneho priestoru, dochádza k zmenám chemického zloženia medzihviezdnej hmoty čo sa prejavuje v podobe červeného posuvu.
Červený posuv nieje žiaden dôkaz rozpínania vesmíru. Ak vedci považujú červený posuv ako dôkaz rozpínania vesmíru je to iba z vypočítavosti, aby mali aspoň nejaký dôkaz na podporu hypotézy o vzniku vesmíru veľkým treskom.
Chemický původ červeného posuvu??
Martin Vajsar,2014-02-25 10:14:24
Ve spektrech vzdálených objektů jsou pozorovány emisní a spektrální čáry, které neodpovídají žádnému známému prvku. Změnou chemického složení tedy červený posuv vysvětlit nelze.
Chladnoucí výbuch
Vojtěch Kocián,2014-02-25 12:20:54
Ad Vladimir Duga: I běžný chemický výbuch má tu vlastnost, že nejdřív je velké množství horké hmoty v malém objemu pod velkým tlakem a časem se ta hmota rozpíná a chladne. Kdyby tomu tak nebylo, asi těžko by fungovaly parní nebo spalovací motory.
odpoveď
Vladimir Duga,2014-02-27 08:49:00
Martin – chemické zloženie medzihviezdnej hmoty nepozná nikto. Myslíš, že už poznáme všetky prvky, ktoré sa vyskytujú vo vesmíre?
Vojtěch – všetky spaľovacie motory fungujú na princípe tepelnej rozťažnosti počas spaľovania, čiže počas nárastu teploty. V okamihu, keď začne hmota chladnúť, začne sa aj zmršťovať.
Chemické prvky, rozpínání
Martin Vajsar,2014-02-27 10:51:46
Ano, známe naprostou většinu chemických prvků ve vesmíru. V periodické tabulce není pro jiné neznámé prvky místo. Mohou existovat prvky s tak velkým jádrem, že se je dosud nepodařilo syntetizovat, ale ty jsou tak nestabilní (tj. mají tak krátký poločas rozpadu), že nemohou tvořit významné procento hmoty ve vesmíru.
Spektrální čáry jsou navíc červeným posunem posunuty různě, takže pokud byste to chtěl vysvětlovat chemicky, existencí neznámých prvků a sloučenin, muselo by se chemické složení vesmíru v různých oblastech radikálně lišit, protože spektrální čáry odpovídají jedné konkrétní molekule nebo atomu naprosto přesně. Pokud by platila Vaše hypotéza, jakým způsobem vysvětlíte, že chemické složení vesmíru je zcela nehomogenní? (Z teorie velkého třesku vyplývá homogenní chemické složení vesmíru, a dokonce odhad poměrů izotopů primordiálních prvků, který je v souladu s pozorováním.)
Co se týče spalovacích motorů, máte jistě pravdu, že při poklesu teploty dochází v uzavřeném systému k poklesu tlaku, ale to v uzavřeném prostředí ke smršťování nepovede, k tomu potřebujete tlak zvenčí. K diskutované problematice se to však nevztahuje, kosmologické modely nepředpokládají rozpínání vesmíru na základě termodynamických principů.
Otázkou je, či je to dôležité - to, čo bolo prv
Rene Mikolas,2014-02-25 00:42:46
Veriaci hovoria, že ich boh je nad časom. Z toho by vyplývalo, že sa pre neho všetky udalosti stali naraz.
Z toho by ďalej vyplývalo, že boh sa nepohybuje, pretože je všade súčasne (v priestore vesmíru i mimo neho) a bez pohybu a bez potreby vedieť niečo nové (lebo už všetko vie), je vlastne i podľa Nietzscheho mrtvy.
Pre nás ateistov čas plynie a preto sa možno domnievať, že pravdepodobne zo sveta energie prechodom cez singularitu (o ktorej vedci vytvárajú dohady chceného) vznikla hmota za súčasného roztvorenia priestoru a času ňou samou.
Hmotnosť je zrejme stav a nemá ho cenu skúmať, tak ako je to so stoličkovitosť stoličky - je to entita, ktorá s priestorom a časom vykazuje prírodné zákonitosti, ako dannosti jej vlastné. Ba dokonca niektoré na čase ani nezávisia. Keby hmota tieto dannosti nemala, nebola by tým čím je.
Velký třesk
Vladimír Wagner,2014-02-24 20:51:09
není konečný úplný kosmologický model. Byla a je to teorie, že náš vesmír začal jako velmi horký a hustý a k současnému stavu dospěl rozpínáním. Tato teorie byla plně potvrzena hlavně těmito fakty: 1) Existuje reliktní záření, jehož teplota a další parametry odpovídají představě horkého hustého počátku a rozpínání z něho. 2) Pozorujeme rozpínání galaxií (kup galaxií), které také odpovídá předpovědi. 3) Existuje primordiální hélium a další lehké prvky a jejich množství také odpovídá. 4) Pozorujeme evoluci galaxií i celého vesmíru.
To, co není známo a týkají se toho uvedené záhady, se netýká ověřování teorie Velkého třesku. Nemohou nic změnit na platnosti této teorie. Je to spojeno s hledáním toho, která z různých kosmologických hypotéz obsahujících Velký třesk je správná.
Je to podobné, jako se Standardním modelem hmoty a interakcí. Ten je také plně potvrzen. Co není známu, je teorie, která popisuje fyziku za Standardním modelem. Ta však nic na platnosti Standardního modelu nezmění, bude ho muset obsahovat.
Platí pozorované rozpínanie pre celý priestor?
Rene Mikolas,2014-02-25 00:59:15
Platí rozpínanie i pre samotné atomy a častice, ktoré atom obsahuje?
Možnože áno, len to nevieme pozorovať a ani merať.
Možno v galaktických merítkach by sme mohli zaznamenať rozpínanie galaxií samotných a je pravdepodobné, že súčasnou zmenou etalonov je to zväčšovanie pre nás nepostrehnuteľné.
Nevzniká týmto nepozorovateľným pohybom vnútorné pnutie
vesmírnych objektov, ktoré končia kolapsami - analýzou a syntézou?
Rozpínání galaxiíí
Martin Vajsar,2014-02-25 11:27:03
Nejsem fyzik a tak se asi mýlím, ale podle mého názoru působí rozpínání vesmíru na galaxie jako síla oslabující působení gravitace. Nepovede to k rozpínání galaxie (nebo třeba Sluneční soustavy) jako takové, ale k tomu, že tělesa budou obíhat po odlišných drahách, než by odpovídalo jejich setrvačné hmotnosti. Myslím, že by to principiálně mělo jít měřit jako rozdíl mezi setrvačnou a gravitační hmotností, a to v závislosti na vzdálenosti těles (čím dále, tím větší síla působící "proti" gravitaci). Nemám ale představu o požadované přesnosti měření. Pokusil jsem se spočítat si nějaký velmi hrubý odhad, a vychází mi, že pro vzdálenost 1 AU by relativní přesnost měření musela být okolo 10e-12 (ale nejspíš to bude úplně mimo :) ).
Uvnitř atomů už bude - vzhledem k velikosti atomu - působení takové síly, ve srovnání s atomovými silami, naprosto zanedbatelné.
to Wagner
František Luft,2014-02-27 20:09:13
Matně si vzpomínám, že pro velký třesk byl ještě jeden argument. Nějakému astrofyzikovi ze zdálo, že je ve vesmíru nějak moc uhlíku tak předpověděl další mechanizmus jeho vzniku, než byly ty známé. Jaderní fyzikové ho nejdříve popírali a později potvrdili.
čas neplyne nám, my plyneme "jemu"
Josef Navrátil,2014-02-24 18:05:22
Hoj, hoj, já Vás také zdravím..mám se fajn jako důchodce...kdo se má líp ? ( ač už se toho komunismu nedožiju..ha-ha ). Zajděte na můj web a tak je spoustu nových věcí.
Podivné je na soudobé fyzice, že se rodí v hlavách chytrých stále více "podivností", které nemohou být prokázány .. dnes to jsou samé WIMPy, monopóly, rudé stěny černých děr, superčástice, struny, supergravitony, černá hmota, akreční disky, qvintesence, čočkování apodobně...; Higgs to má už za sebou.
pokud chcete ode mě nějakou myšlenku, tak ...tak jednu v krátkosti : "čas neplyne nám lidem, ale my plyneme jemu...my se pohybujeme vesmírem >po< časové dimenzi, my ukrajujeme na časové dimenzi intervaly a tím cítíme čas, vnímáme čas, přesně tak jak se my-Zem pohybujeme vesmírem >po< délkových dimenzích a tím putováním po celém vesmíru ukrajujeme na dimenzích intervaly. Stejné s časem : my ukrajujeme intervaly, proto vnímáme tok-plynuití-odvíjení času. Prostor je nehybný, jen my-Země >po< něm se posouváme ; dtto čas je nehybný jen my-Země se >po< něm posouváme..."
Stačí ? ka zamyšlení ? Další na mých stránkách. Čauky-čauky.
Pohyb vyžaduje čas
Rene Mikolas,2014-02-25 01:22:31
a výrazom "... my sa pohybujeme...", predpokladáme udalosť v case t1 a koniec udalosti v case t2, Rozdiel týchto časov t2 - t1, udáva lehotu, v ktorej sa udalosť odohrala.
Zamyslením sa "čas neplyne nám lidem, ale my plyneme jemu" sa navodzuje stav akoby čas mal vedomie. Ale on plynul i keď tu človek so svojím vedomím nebol (je to veľmi pravdepodobné).
Na čase sú nezávislé vlastnosti hmoty a energie, ako napríklad Zákon ich zachovania, teda abstrakcia vyplývajúca z týchto entít (podstát)pre ktoré čas neplynie. Inak povedané hmota veľkým treskom roztvorila priestor a čas ale jej existencia nie je na case závislá.
Ak to posunieme na možnosť pre energiu a jej nezávislosť aj na priestore, potom svet pred Veľkým treskom predstavovala energia bez priestoru a času a po singularite to bola hmota s priestorom a časom.
Rovnica o alternácii energie a hmoty E = mc2 to vystihuje najlepšie.
Pre astrofyzikov a fyzikov zostáva úloha rozlúsknuť, žo sa stalo v tej singularite. Pre filozofiu je to nepodstatné.
Veľký tresk.
Vladimir Duga,2014-02-24 17:31:33
Existencia čiernej hmoty je iba hypotéza, bez ktorej vedci nedokážu vysvetliť fungovanie vesmíru, ale to ešte neznamená že musí aj existovať.
Existuje niekoľko dôkazov, že gravitácia je elektrického pôvodu. Priznaním, že Newtonov gravitačný zákon je nesprávny, by sa vedcom zrútila celá fyzika Zeme i vesmíru. Je len otázkou času, dokedy sa bude vedcom dariť túto informáciu tajiť. Potom bude aj veľký tresk iba bezvýznamná hypotéza.
Stane se Velký třesk netestovatelnou teorií?
Andrzej Kowalski,2014-02-24 13:51:36
Velký třesk testovatelný je už dnes, a také testován je. Z hypotézy plynou předpovědi, které lze ověřit pozorováním. Nic víc od toho ani nechceme, není třeba mít pozorovat celý jev.
Teplota?
Andrzej Kowalski,2014-02-24 13:49:10
Proč se pořád věří, že jakmile je příjemná teplota, vznikne život? Život potřebuje gradient, existuje díky zvyšování entropie. V uzavřeném termostatu nastaveném na dvacet stupňů vám žádný život dlouhodobě fungovat nebude. Zaráží mne, že takové řeči slyším od fyziků, kterým to přece musí být jasné.
Zdravím pana "Dvojveličinu" Navrátila! Jak se máte, co jste vymyslel nového?
Josef Navrátil,2014-02-24 11:55:04
Ve Velkém Třesku prej vzniklo "všechno"...; co vzniklo dřív ? časoprostor ? ... anebo hmota ? ...; nejdříve vznikly všechny zákony-pravidla-principy a...a pak je hmota "ohledávala-osahávala", aby se mohla jimi řídit...(?) Pokud vznikla veškerá hmota 10^53 kg hned po Třesku jako "nehmotná", pak teprve jí Higgsovo pole "předávalo" kilogramy ?... "jak" jí Higgsovo pole "předalo" hmotnost ?. Hmotznost je "stav" anebo "vlastnost" hmoty ? A proč ? tak či onak ? Když higgsovo pole "předá" hmotnost, tak samo se jí tím-pádem "zbavuje" ?
Řecké jedno přísloví praví, že "když se tři blbci vyptávají mudrce, tak jim nezvládá odpovědět"...., co Vy ( mudrci ) na to ?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
