Celý svět si momentálně škodolibě utahuje z Američanů, protože prý jeden ze čtyřech neví, že Země obíhá kolem Slunce. V našich končinách i leckde jinde jsou Američané proslulí nedostatečnou zásobou nabiflovaných znalostí a třeba taková jejich orientace v mapě světa, kdy v extrémních případech hledají vlastní zemi někde v Africe, bývá terčem vděčného humoru.
Momentální vlnu posměchu spustila čerstvá zpráva Science & Engineering Indicators (SEI), jmenovitě její sedmá kapitola,věnovaná vnímání a chápání vědy a technologií americkou veřejností. Ačkoliv to ze stručného zpravodajství není tak úplně patrné, nejde o nějakou bláznivou anketu bulvárních médií o kýčovité ceny. Ve skutečnosti to je detailně a pečlivě zpracovaná studie, která každé dva roky komplexně hodnotí stav vědy a techniky v USA pro prezidenta a Kongres. Zprávu SEI připravuje Národní centrum pro statistiku ve vědě a technice (NCSES), které funguje pod americkou Národní vědeckou nadací (NSF), ve spolupráci s Národním vědeckým výborem (NSB), v USA oficiálně zastupujícím vědeckou a inženýrskou komunitu. Celý proces přípravy SEI vehementně předvádí snahu o co největší objektivitu a vyváženost, pochopitelně v rámci možností.
Šéfem sedmé kapitoly SEI vztahu veřejnosti k vědě a technice v nejnovější zprávě je John Besley z Michiganské státní univerzity, který o své kapitole před pár dny promluvil na výročním setkání American Association for the Advancement of Science. Od té chvíle se celý svět vozí na tom, že Američanům dělá problém zodpovědět některé základní přírodovědné dotazy. Považte, jen 74 procent z nich vědělo, že Země obíhá kolem Slunce, méně než polovina (48 procent) oslovených Američanů vědělo, že lidé vznikli ze zvířecích předků a ještě méně (39 procent) z nich vědělo, že vesmír vznikl ohromující explozí.
Není ovšem vyloučeno, že mnozí Američané hlavně otázky o vzniku člověka a vesmíru vnímali jako test víry a neodpovídali kladně proto, že s vědeckým konceptem v této věci nesouhlasili a nikoliv, že by ho neznali. Američané jsou v mezinárodním srovnání v těchto otázkách nápadně slabší, nemusí to ale ještě znamenat větší natvrdlost. Zvlášť, když v ostatních přírodovědných otázkách na tom nejsou, ve srovnání s Čínou, EU, Indií, Japonskem, Malajsií, Ruskem a Jižní Koreou, nijak zvlášť špatně. V odpovědích na velikost elektronu, princip laseru a fungování antibiotik dokonce Američané vedou přede všemi ostatními. A pokud jde o posměšky ohledně toho, že čtvrtině Američanů neobíhá Země kolem Slunce, v EU bychom měli být zticha a tvářit se nenápadně. Agenturní zprávy totiž většinou neuvádějí, že v EU je takových lidí ještě o 8 procent víc. Američani to znají lépe, než my!
Kromě toho, více než 90 procent oslovených Američanů se zajímá o novinky v medicínském výzkumu, třetina z nich si myslí, že by si věda a technika zasloužily více státních peněz. Američané velmi rádi navštěvují vědecké instituce pro veřejnost, jako jsou zoologické zahrady, přírodovědná či technická muzea. Předstihují v tom dokonce všechny výše uvedené země. Co je asi úplně nejradostnější, Američané jsou známí svojí důvěrou v nové technologie a pro téměř 90 procent z nich převažují zisky a přínosy z vědy její možná rizika. O tom si v Evropě můžeme nechat zdát.
V podobných průzkumech nesmírně záleží na tom, jakým způsobem a stylem jsou kladeny otázky, tazatelé tak mohou dotyčný průzkum poměrně zásadně ovlivnit. Velmi důležitý je také počet respondentů a snad ještě důležitější je mechanismus, jakým byli tito respondenti získáni. Ve zprávě SEI jsou tyhle počty u řady průzkumů překvapivě malé, často v řádu tisíců, a teď je otázkou, co vlastně výsledná čísla znamenají. Zpráva SEI je každopádně veřejně dostupná a v mnoha ohledech zajímavá. Z pohledu České republiky, kde se podle průzkumu Eurobarometru 2012 zajímá o vědecké objevy a technologický pokrok nejméně lidí z celé EU, to je ale někdy poněkud žalostné čtení.
Jak by jste dopadli v testu přírodovědných znalostí ze zprávy SEI?
Je pravda, že …
1. Střed Země je velice horký?
2. Kontinenty se pohybují po miliony let a budou se pohybovat i dál?
3. Obíhá Země kolem Slunce?
4. Veškerá radioaktivita je lidského původu?
5. Elektrony jsou menší než atomy?
6. Lasery fungují soustředěním zvukových vln?
7. Vesmír vznikl ohromnou explozí?
8. Gen otce rozhoduje o pohlaví dítěte?
9. Antibiotika zabíjejí viry tak jako bakterie?
10. Lidé se vyvinuli z dřívějších druhů zvířat
Literatura
Michigan University News 14. 2. 2014, Science & Engineering Indicators (2014), Wikipedia (National Science Board).
Diskuze:
Zdenka Galajdova,2014-03-03 20:14:12
měla bych dotaz - vesmír vznikl obrovským výbuchem... hm...- a výbuchem čeho ? A kde se to cosi tam vzalo ? To vzniklo z čeho ? atd atd.... někdy mám dojem, že si z násvědci utahují... nemůže přece vzniknout něco z ničeho. A co tedy bylo to dávné něco ???? :-) :-) :-)
Zem neobieha okolo slnka. - koment
Michal Mazálek,2014-02-26 20:07:31
I malé dítě ví, že Země obíhá kolem slunce, a slunce obíhá kolem Ameriky :D
Zem neobieha okolo slnka.
Kchazar Illuminated,2014-02-25 10:36:18
Predsa je hned jasné že Zem neobieha okolo slnka.Ide len o kontrolné otázky potrebnej účasti populácie oviec v manipulácií.
Gravitácia.
Vladimir Duga,2014-02-24 17:38:09
Bill – môžeš mi logicky vysvetliť, prečo sa pri opakovaných pokusoch zmerať gravitačnú konštantu nedarí vedcom namerať rovnaké hodnoty?
Nemýlím li se
Jan Kment,2014-02-21 16:38:40
vzájemný pohyb Slunce a Země nemůže být relativní, protože je to pohyb otáčivý resp. po kružnici a tím pádem se projevuje odstředivou silou.
Jan Jaroš,2014-02-21 15:54:44
Dobře, tak to zkusíme: kliknul jsem na "Odpovědět" u příspěvku pana Foltána, vyplnil přihlašovací údaje a teď odešlu tento formulář. Schválně, bude vidět jako odpověď na pana Foltána, nebo jako nové vlákno?
Chvilka napětí...
Jan Jaroš,2014-02-21 15:55:53
A je jako nové vlákno. Takže reakce pana Kociána z 19.02.2014 21:15 je poněkud mimo...
:-)
Vojtěch Kocián,2014-02-21 18:59:49
Předpokládám, že když jste psal svůj testovací příspěvek, nebylo nad formulářem napsáno "Odpovědět na příspěvek..." Nebo snad ano?
Nepsal jsem, že se pan Foltán mýlí. Ohledně postupu má naprostou pravdu. Jen jsem psal, že identifikace toho, kam příspěvek půjde, tam je a psát další na podobné místo, mi přijde zbytečné a dal bych ji někam, kde nejde tak snadno přehlédnout.
Co pořád řešíte?
Jiří Novák,2014-02-22 09:44:35
1) Přihlásím se.
2) Dám " vypsat celou diskusi"
3) Vyhledám na co chci reagovat a kliknu "Odpovědět".
4) Napíšu text a dám "Přidat komentář"
Matoucí je jenom to, že odkaz "Odpovědět" se zobrazuje i nepřihlášeným. Kdyby se nezobrazoval, lidi by se museli nejprve přihlásit a pak už by to fungovalo normálně.
••• pro redakci – chaos po přihlášení
Pavel Foltán,2014-02-19 20:30:13
Pokud skutečně má pravdu pan "Marek Fucila 18.02.2014 v 17:33" (dle mých zkušeností má), bylo by možná dobré přidat k přihlašovacím okénkům barevně zvýrazněnou 'nápovědu/návod', něco jako:
Nejprve přihlásit a teprve poté volit "Odpovědět" pro odpověď na konkrétní příspěvek.
Pokud nebude kliknuto na "Odpovědět" váš příspěvek se vloží do hlavní posloupnosti.
(možná by to částečně pomohlo)
No...
Vojtěch Kocián,2014-02-19 21:15:21
Nad formulářem pro psaní příspěvků je vždy poměrně velkým písmem napsáno buď "Přidat příspěvek do diskuse" nebo "Odpovědět na příspěvek od: *jméno* nadpis: *text nadpisu*". A to podle mých zkušeností platí (přidat přidá nové vlákno, odpovědět přidá příspěvek do vlákna). Tedy nějaké další textové zvýraznění nejspíš moc nepomůže. Jinak ano, není to moc intuitivní a člověk se snadno splete.
Pokud by se měla dělat nějaká jednoduchá úprava, tak bych byl pro to, aby se po kliknutí na "Odpovědět" vepsalo do okénka pro nadpis nebo pro text "Ad *jméno* *čas*" nebo něco podobného. Pro nové vlákno by tam mohlo být napsáno třeba "Ad *název článku*". To by šlo přepsat, ale už by no nešlo tak snadno přehlédnout.
Konečně
Hans Mahraner,2014-02-19 15:32:44
Pro Pavel Kolar: To su rád, že to konečně vím. Ale Pavle, jak to bylo než jste se narodil?
otázky
Jiří Novák,2014-02-19 10:53:12
"V odpovědích na velikost elektronu, princip laseru a fungování antibiotik dokonce Američané vedou přede všemi ostatními."
Už jsem se lekl, že američané na potkání dokážou vysvětlit fungování laseru, nebo vytřepat z rukávu velikosti elementárních částic. Pak jsem uviděl otázky pod článkem. Ty dokáže snad (doufám) zodpovědět u nás každý absolvent vyššího stupně ZŠ, nebo gymplu. Nedovedu si představit, že v dnešní společnosti by existoval člověk, který by princip laseru spojoval se zvukem, nebo nevěděl, že elektron je menší než atom.
odpovědi
Petr Ka,2014-02-19 07:54:19
Alespoň podle překladu:
1. Střed Země je velice horký?
Co je to velice. Ale z lidského hlediska a podle modelů ano.
2. Kontinenty se pohybují po miliony let a budou se pohybovat i dál?
Vše se pohybuje (i Země Vesmírem). Oni se i deformují, ale dáse říct, že ano. (To "dál" ale neznamená do nekonečna.)
3. Obíhá Země kolem Slunce?
Pohyb je relativní, ale podle průběhu vektoru zrychlení se dá říci, že spíše ano.
4. Veškerá radioaktivita je lidského původu?
Ne. Proč někdo nemá lidi rád :-)
5. Elektrony jsou menší než atomy?
Ano. Jsou součástí. Správněji by to mělo být v jednotném čísle. Mnoho elektronů (nespecifikováno kolik) může být větší.
6. Lasery fungují soustředěním zvukových vln?
Bohužel mj. také http://ieeexplore.ieee.org/xpl/articleDetails.jsp?arnumber=468001
7. Vesmír vznikl ohromnou explozí?
To je diskutabilní. Jakákoli singularita/nekonečno je nedokazatelné (nefalzifikovatelné je nevědecké). Z tohoto hlediska je Big Bang pavěda a otázka sem nepatří.
8. Gen otce rozhoduje o pohlaví dítěte?
Jaký gen? Na to se taky dobře odpovědět nedá. Pohlaví určuje také prostředí (u zvířat napŕ. teplota). Není tu jasné rozhodnutí.
9. Antibiotika zabíjejí viry tak jako bakterie?
Víme, kam otázka míří, ale existují i fungující jako antivirotika.
10. Lidé se vyvinuli z dřívějších druhů zvířat.
Zde ani není otázka. Jistě ne ze všech druhů. Je tu ale sopr o to "se". Nebyla to asi jejich řízená činost, ale otázka "náhody" a determinace.
Asi tak ...
ještě k té zprávě
Petr Ka,2014-02-19 08:22:37
http://www.nsf.gov/statistics/seind14/content/chapter-7/c07.pdf
Tabulka je na str. 23. (Např. na otázky ohledně Big Bangu se neodpovídalo např. v EU a Číně, na obíhání kolem Slunce v Rusku, Japonsku a Číně, ... - je v tom i kultura, politika?)
(zajímavé a znesmyslňující: China and Europe surveys asked about “mother’s gene” instead of “father’s gene.” Japan survey asked about “antibodies” instead of “antibiotics.”)
Je zajímavé, že medicína je považována za více vědeckou (very scientific) než fyzika (str. 36), což koreluje s větším impakt faktorem lékařských článků. (Více opakování textu, větší pravda.)
Na str. 39 ČR při pohledu na životní prostředí poslední.
Jc Bill,2014-02-19 08:31:36
Fakulta komunikačních umění, oddělení "Reklama + PR". K tomu asi není, co dodat.
Re: odpovědi
Milan Štětina,2014-02-19 09:01:10
V zásadě souhlasím. Jen bych upřesnil, že je potřeba uvážit definici pojmů (viz například pojem velice horký - je rozdíl, když hovoříme o sahání rukou na kamna a o poměrechech uvnitř/na povrchu hvězdy). Dále je potřeba říci, že odpověď v souladu s vědeckými poznatky znamená, že matematický model, kterým popisujeme realitu a u kterého jsme zatím neobjevili rozpor/statisticky významnou odchylku s realitou (přesněji řečeno s pozorováním) dává tyto výsledky. Pokud uděláme extrapolaci (a v některých případech i interpolaci), tak nevíme, jestli model stále platí. To je případ teorie relativity a kvantové mechaniky. Tyto teorie neznamenaly, že klasická mechanika přestala platit, jen omezily oblast její platnosti a zpřesnili (vytvořili nový) model pro oblasti, kde se ukázal rozpor mezi původním modelem a pozorováním.
S ohledem na výše uvedené bych některé odpovědi formuloval jinak:
5. Elektrony jsou menší než atomy?
V kvantové mechanice hovoříme o pravděpodobnosti výskytu částice. Z tohoto pohledu je samotný pojem velikost elektronu a velikost atomu problematický, ale vhledem k tomu, že atom se skádá z jednoho nebo více elektronů a dalších částic, tak spíše ano.
6. Lasery fungují soustředěním zvukových vln?
Pro činnost LASERu je potřeba čerpat energii, která se pak speciálním (koherentním) způsobem uvolní. Soustředění zvukových vln (zejména pak způsobená sonoluminiscence) může být jedním ze způsobů čerpání energie. Za princip LASERu bzch to nicméně nevydával.
7. Vesmír vznikl ohromnou explozí?
Ano - extrapolace existujících modelů dává tento výsledek. Je však pochybnost, zda model platí i v takto extrémních podmínkách.
8. Gen otce rozhoduje o pohlaví dítěte?
U člověka/savců ano (chromozom Y), u ptáků rozhoduje gen/chromozom matky. U některých druhů (plazi) pohlaví závisí na teplotě. V případě defektu může být všechno jinak (jsou známy případy jedinců s chromozomem Y a vyvinutými vaječníky - zřejmě defektní gen na chromozomu Y).
9. Antibiotika zabíjejí viry tak jako bakterie?
Antibiotika jsou z definice látky, které zabíjejí bakterie nebo omezují jejich životaschopnost (hlavě rychlost množení). Vliv na viry se nesleduje. Životaschopnost (rychlost množení v těle hostitele) virů omezují antivirotika. Je možné, že existuje látka, která je antibiotikum i antivirotikum, ale obvykle to tak nebývá.
Petr Jíčínský,2014-02-19 09:06:32
Jak píše pan Štětina.
LASER - Light Amplificaton by Stimulated Emission of Radiation, čili žádné tlakové vlny (zvuk) a ani žádné proudy částic.
Pohlavi
Tomas A,2014-02-19 11:10:52
To pohlavi mate vsichni spatne panove. Vubec jste nevzali v uvahu gender studies a rozliseni mezi socialni a biologickou roli. Dnes si o pohlavi samozrejme rozhoduje kazdy sam, prip. v detstvi to z nej rozhodnou rodice ;-)
Jc Bill,2014-02-19 11:52:55
Konečně v záplavě filosofických úvah správná připomínka. Zde pro Čechy i s anglickými titulky: http://vimeo.com/user5971760/videos
7. Vesmír vznikl ohromnou explozí?
František Luft,2014-02-19 21:58:00
píšete: "To je diskutabilní. Jakákoli singularita/nekonečno je nedokazatelné (nefalzifikovatelné je nevědecké). Z tohoto hlediska je Big Bang pavěda a otázka sem nepatří."
Ona singularita vyplývá z Einsteinovy teorie a předpokládá se, že kvůli případné kvantové teorii gravitace nenastane. Vznik vesmíru máme popsaný od nějakého zlomku sekundy po tom neznámém úseku kde je podle Einsteina singularita. O singularitě se pracovně mluví ale big bang se bez ní obejde. Pokud big bang je podle vás pavěda protože je nefalzifikovatelný, potom by pavěda byla třeba i historie (dějepis), nebo geologie ... Zřejmě pojem "pavěda" chápete v jiném významu, než je obvyklé. Správnost teorie se v těchto případech nepotvrzuje experimentem, ale tím, že se ověřuje pozorováním co vyplývá to z teorie a předem jsme to neznali.
K otázce 7 bych měl námitku, že big bang se od exploze liší v tom, že při explozi se předmět exploze rozpíná do prostoru, kdežto vesmír se rozpíná spolu s prostorem. Ale pravda, v něčem to explozi připomíná
ad petr ka
Roman Gramblička,2014-02-20 09:34:07
bóže, zase někdo, kdo si tady honí triko, chytrý jak rádio. Ty otázky, třebaže mohli být formulovány lépe, byly určené pro obyčejné lidi a ne odborníky. To s tím relativizovaním mně vždycky nadzvedne
ad František Luft
Petr Ka,2014-02-20 12:05:38
Otázka 7 je narážkou na Big Bang (v tom "jistě" souhlasíte). Minimálně je tu rozdíl v "Vesmír vznikl ohromnou explozí" (otázka singularity) a "Vesmír pozorujeme jako vyvíjející se ohromnou explozi". Do singularity nelze extrapolovat (to je i názor mainstreamových vědců), tudíž se vědec nikdy nesmí vyjadřovat ke vzniku, ale pouze k vývoji. "Vznik" je filosofická (potažmo náboženská) otázka, proto i ten komentář v článku ("vnímali jako test víry"). A u "vývoje" jde o interpretaci ...
hehehe
Roman Gramblička,2014-02-19 06:59:58
vědci to chápou dostatečně. Až to jednou pochopíte i vy, pak se o tom můžeme bavit
Není to relativní?
František Kříž,2014-02-18 19:34:43
A závislé na tom s čím spojíme souřadnice?
Volba vztažných soustav
Josef Jindra,2014-02-18 20:48:19
Lze najít takový hmotný bod, dostatečně vzdálený od silového vlivu jak slunce tak země a na nejž nepůsobí žádná jiná síla, a s ním spojenou vztažnou soustavu vůči níž bude sluce v klidu. Nelze však najít vztažnou soustavu stejných vlastností vůči níž je v klidu země, tolik k tomu co okolo čeho obíhá.
Roman Rodak,2014-02-18 21:20:19
No práveže ani nie. Slnko pri pohľade z dostatočnej vzdialenosti obieha okolo spoločného ťažiska slnečnej sústavy. Ak by sme odstránili všetky objekty okrem Zeme, tak by obiehalo okolo spoločného ťažiska sústavy Slnko-Zem. Rýchlosť nie je zanedbateľná, sú to rádovo metre za sekundu. Ak by to tak nebolo, padá celý jeden spôsob hľadania exoplanét.
Ten pohyb musí byť dosť komplikovaný
Tomáš Habala,2014-02-18 22:49:48
že? Slnko aj všetky planéty obiehajú okolo spoločného ťažiska a to ťažisko samotné sa tiež pohybuje a to vplyvom meniacej sa konfigurácie telies.
Keby sme to rozobrali, tak planéty aj Slnko sa v istom krátkom časovom úseku pohnú, tým sa zmení konfigurácia, ťažisko sa posunie a telesá musia upraviť svoj pohyb vzhľadom na novú pozíciu ťažiska.
Gravitačná sila sa šíri rýchlosťou svetla, čo pri kozmických vzdialenostiach nie je zanedbateľné.
Takže tie výpočty exoplanét podľa pohybu hviezdy budú asi pekne zložité, či nie?
Jiří Havránek,2014-02-18 23:27:52
Tomáš Habala: Máte pravdu se společným těžištěm, správná odpověď by měla být ne a to nic nemění na tom, že Země je tělesem ve sluneční soustavě. Vypadá to, že NSB či NSF zaměstnává odborníky přes společenské vědy.
Závěr :)
František Kříž,2014-02-18 23:37:12
Takže (vzhledem k tomu co píšete) - nejrozumnější, jak popisovat pohyb těles sluneční soustavy je z hlediska vzdáleného pozorovatele, pro kterého je takový popis nejjednodušší a v tom systému Země obíhá Slunce (nebo hmotný střes soustavy). Nic mi nebrání si zvolit pozorovací bod na Zemi, přirozenější pro člověka ale za cenu složitější matematiky. To byl Ptolemaiův systém a z tohoto pohledu Země neobíhá kolem Slunce, nýbrž Slunce a stálice obíhají kolem Země. Totiž, anketní otázka nebyla "jak se jeví sluneční systém z nekonečné vzdálenosti" atp. Všichni Američané mají pravdu
Jiří Havránek,2014-02-19 00:01:42
Ta otázka by byla odpovídající době po Kopernikovi ale ještě před Keplerem. V Ptolemaiově soustavě dochází ke zdánlivému zastavování a zpětnému pohybu nebeských těles, Keplerovi se tato problematika podařila rozklíčovat, v jeho modelu už setrvačnost nebeských těles funguje bezrozporně.
objektivitu netřeba
Radek Hroch,2014-02-18 16:07:15
To je sice moc pěkné, ale Země bude obíhat Slunce v každém případě bez ohledu na Vaší objektivitu.
Tak to se zajisté mýlíte v mnoha věcech.
Pavel Kolar,2014-02-18 22:41:52
Protože už jen z podstaty je nejlépe použitelným tím bodem těžiště soustavy. Navíc lze systém popsat matematicky i z hlediska jakéhokoliv jiného bodu. Zjevně jste nepochopil mou narážku, ale nezoufejte. Stejně jsem někoho očekával...
Vzpomel jsem si na Futuramu.
Josef Jindra,2014-02-18 16:02:04
Tento fenomen ale jiz objevil a dokonce i zuzitkoval Prof. Hubert J. Farnsworth kdyz pohon sve kosmicke lodi zalozil na principu lod stoji, vesmir se pohybuje. A ted vazne, sestavte si pohybove rovnice pro zemi v soustave slunce a obracene pro slunce v soustave zeme. Rekl bych ze z toho pomerne jasne vyplyne ktera soustava by mela byt v tomto pripade ta vztazna.
Josef Jindra,2014-02-18 16:03:08
Zase blbe, melo to byt pro Pavla Kolare, nabizim sponsorsky prispevek tomu kdo tuhle zatracenou chybu v enginu opravi.
chyba
Marek Fucila,2014-02-18 17:33:56
Dajte mi pevné heslo na osla a ja pohnem diskusiou.:-)
Celý problém je v tom, že na "Odpovedět" môže kliknúť aj neprihlásený používateľ. Keď tak urobí, presmeruje ho to na prihlásenie, ktoré si pamätá diskusiu do ktorej chcel písať, nie však už konkrétny príspevok. Po prihlásení sa teda vráti na stránku, kde v URL chýba parameter "reply2", a tak správa, ktorú následne odošle zaradí ako nová.
Ako sa tomu vyhnúť: Po prihlásení treba znovu kliknúť na "Odpovedět", až potom písať. (To myslím platí aj ak píšete správu príliš dlho a vyprší limit. Vtedy sa oplatí su jej text aj niekam pred odoslaním odložiť.)
Oprava by mala byť jednoduchá, ale už som tu viackrát číal, že je v pláne nahradiť celú diskusiu niečím funkčným, tak možno treba len čakať.:-)
Kto pozná vesmír?
Vladimir Duga,2014-02-18 15:37:10
Tvrdenie, že vesmír vznikol veľkým treskom má rovnakú pravdepodobnosť, ako tvrdenie že všetko stvoril Boh.
Myslím, že na niektoré otázky nedokážu správne odpovedať ani samotný vedci.
Napríklad, aby mohla platiť Hubblova konštanta, Zem by musela byť stredom vesmíru. Ak sa vesmír rozpína a Zem nieje stredom vesmíru, v rôznych smeroch sa hviezdy od Zeme vzďaľujú rôznou rýchlosťou.
Až vedci pochopia ako funguje gravitácia, potom prestanú tvrdiť že pohoria vznikli vrásnením, vďaka pohybu kontinentov.
Josef Jindra,2014-02-18 16:06:46
Vemte si obycejny balonek, oznacte si na nem body, nafukujte ho a skuste urcit ktery bod je prave uprostred povrchu toho balonku, tak se to ma obrazne s rozpinanim vesmiru.
omyl
Martin Smatana,2014-02-18 16:45:04
Tak toto ste riadne prestrelili :) Pohyb kontinentov sa dá reálne merať súčasnou technikou, dá sa stanoviť vek horním morského dna, ktorý stúpa v závislosti od vzdialenosti od stredomorských chrbátov, dajú sa pozorovať pohyby zemskej kôry (nielen) pri zemetraseniach, reálne sa dá merať rast alebo pokles pohorí, dá sa porovnať izotopové zloženie sedimentov v subdukčných zónach s izotopovým zložením lávy v blízkych sopkách. Reálne bolo pozorovaných a nafilmovaných x podmorských sopečných výbuchov, pri ktorých vznikli ostrovy.
Zavádějící formulace
Radim Křivánek,2014-02-18 14:48:34
Ty formulace otázek jsou opravdu tak zjednodušené, až se na některé ani nedá jednoznačně odpovědět.
Zejména teda u vzniku vesmíru velkou explozí si vůbec nejsem jist, jak porovnat rozepnutí časoprostoru s výbuchem.
Jan Jaroš,2014-02-18 16:39:05
Navíc v tomhle případě bych byl se slovy "Je pravda že..." docela opatrný. To že je teorie široce přijímaná ještě neznamená, že se v budoucnu nemůže ukázat jako chybná...
Jan Novák9,2014-02-19 01:15:51
Nedávno jsem viděl dokument kde známý fyzik vysvětloval že teorie velkého třesku je pravděpodobně špatně protože to byl výbuch ale vesmír je příliš spořádaný na chaotický výbuch. Za ním samozdřejmě běžely animace explozí a pak provedli pokus s explozí balonu naplněného PLYNEM!!! Já nejsem fyzik a nemám matematický aparát, ale i mně připadlo divné že to myslí vážně. Časoprostor se přece může rozpínat jak rychle chce a atomy v něm se nemusí ani pohnout.
Abychom byli trochu objektivní
Pavel Kolar,2014-02-18 14:37:54
je opravdu otázkou, co se kolem čeho pohybuje, protože záleží na vztažné soustavě, kterou si vybereme. Doufám, že to budou číst natolik inteligentní lidé, že není potřeba vysvětlovat, co jsem tím mínil. ;)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
