V sulcovitých vodních organismech připomínajících otevřený deštník, nemá mnoho z nás zrovna jasno. Často píšeme že to jsou „medůzy“ místo „medúzy“, mnohdy netušíme, že ten klobouk je jen jedno ze stádií žahavce, které začíná jako polyp. Tvar zvonovitého těla také nebývá pravidlem a mnohdy toho víme více o centimetrové čtyřhrance, než nejdelším živočichovi na světě a navíc se nám pleteme s havajskou kytkou.
Paradoxně jedna z nejznámějších medúz, patří k těm nejmenším. Jejímu centimetrovému tělíčku se v Austrálii přezdívá „drobný zabíječ potápěčů“, česky čtyřhranka Barnesova, latinsky Carukia barnesi. Po jejím žahnutí hrozí postiženému během dvaceti minut riziko srdečního selhání a podle jména chlapce, na němž to lékaři zjistili, se tomu říká irunkandji syndrom.
Ty velké medúzy ale známe ze studených vod severního Atlantiku a proto je nynější nález na jihu Austrálie takovým překvapením. Tou největší medúzou je nejspíš talířovka obrovská (Cyanea capillata), jejíž ramena jsou až 37 metrů dlouhá. Naše slídění v jejích domovských vodách bylo zatím sporadické a tak se hodně zoologů domnívá, že je otázkou času, než najdeme ještě nějaké větší. I tak si již dnes talířovka drží rekord nejdelšího živočicha. Mylně se často uvádí, že to je plejtvák obrovský. Ten ale dorůstá „jen“ 30 metrů, takže ve porovnání s medúzou je prckem o čtvrtinu kratším.
Nynější obří medúza, která způsobila poprask na pláži poblíž Hobartu, hlavního města Tasmánie, jak je patrno ze snímku ze 6. února letošního roku, má klobouk v průměru okolo 1,5 metru. I když jde o nález v tamních končinách neslýchaný, o žádné lámání rekordů tu nejde. Nejspíš to bude "jen" objev nového druhu. Lisa Gershwinová, zaměstnankyně CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) patří ve světě znalců medúz k světové špičce. Ve svém vyjádření veřejnost vystrašenou smrtelnými čtyřhrankami, uklidňuje. Přesto, že jde o velkého živočicha s desítkami metrů dlouhými chapadly vybavenými žahavými buňkami, netřeba se jeho zbraní obávat. Patří nejspíš k talířovkám a od těch člověku nebezpečí nehrozí.
Medůz je více než 2000 druhů, které se od sebe značně liší. Několik ukázek z materiálů Australian Marine Stinger Advisory Services:
| Prameny: Physorg AFP Australian Marine Stinger Advisory Services Youtube Epic Wildlife |
Mohly by nám medúzy pomoci čistit odpadní vody od mikroplastů?
Autor: Dagmar Gregorová (15.04.2023)
Neuvěřitelný systém Apop ohrožuje Mléčnou dráhu gama zábleskem
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2018)
Medúzoid poháněn kontrakcemi srdečních svalů
Autor: Dagmar Gregorová (24.07.2012)
Robomedúza
Autor: Dagmar Gregorová (21.03.2012)
Tajemství invazivní žebernatky
Autor: Dagmar Gregorová (12.10.2010)
Diskuze:
a co pásnice
Ivo Přikryl,2014-02-07 12:17:58
Měl jsem povědomí, že ještě několikanásobně delší mohou být pásnice (Nemertini). Na anglické wikipedii je uveden odhad 54 m, což by stále ještě bylo víc, než talířovka obrovská, samozřejmě pokud nerozpaží a tím se nezdvojnásobí.
Možná máte pravdu
Josef Pazdera,2014-02-07 15:08:52
a bude třeba článek poopravit. Podle mých znalostí je na to zatím stále brzo. Pokud vím, tak ona překvapivá délka pochází z nálezu na skotském pobřeží a je z roku 1864. Možná to jen nevím, ale nemyslím, že jej někdo další potvrdil. Ověřitelné prameny ze zoologických časopisů uvádějí délku Lineus longissimus mezi pěti až deseti metry. Některé weby se zmiňují i o třiceti a více ale! Těch důvodů ke skepticismu je tu poněkud více. Podobně, jako lze žížalu natáhnout do délky v jaké se v přírodě nikdy nevyskytne, lze podobně kouzlit s tělem pásnic. To jejich tělíčko je navíc mnohem elastičtější a tak se pod brutální silou chová jako guma u tepláků. Je otázkou jak takové „rekordy“ brát v potaz. V článku to možná zmíněno být mohlo. Tak aspoň takto. A díky za echo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
