Zvětšit obrázek

Korál z nově objeveného útesu. Kredit: Bedford Institute of Oceanography.

Koráli a v Grónsku? Kam ten svět spěje? Pro většinu lidí a nutno říct, že i pro mnohé biology, to je naprosto skandální a také spojené s vtíravou představou totálně globálně oteplených moří. Jenže v tomhle případě jde o něco jiného. Někteří koráli totiž nemilují teplo a světlo, ale naopak chlad a tmu.

Zvětšit obrázek

Helle Jørgensbye. Kredit: H. Jørgensbye

Kanadští vědci před časem čirou náhodou objevili celý útes takových korálů u jihozápadního pobřeží Grónska a Helle Jørgensbye z Dánské technické univerzity v Charlottenlundu ho dál v rámci možností prostudovala. Je nepochybně plný života, podle všeho se ale jen tak nestane oblíbenou destinací turistických výprav. Nachází se jižně od hornické osady Ivittuut, poblíž Cape Desolation, v hloubce kolem 900 metrů. Navíc v místě, kterým cloumají silné proudy, takže není vůbec snadné se tam dostat, natož něco zkoumat.

Zvětšit obrázek

Hornická osada Ivittuut (2011). Kredit: Zarg, Wikimedia Commons.

Samotný objev útesu u Grónska byl vlastně nehodou. Jedna kanadská výzkumná loď chtěla v těch místech odebrat vzorky a když vytáhli zařízení zpátky na palubu, tak bylo úplně roztřískané. Jakmile vědci trochu vychladli, tak si všimli úlomků korálů a objev byl na světě. Pozoruhodný útes pak se štěstím vyfotografovali z jiné kanadské výzkumné lodi. Nález funkčního útesu u Grónska zaujal i Milana Říhu z FishEcU, oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, který nám přispěl upřesněním nejasností.

Zvětšit obrázek

Útes ve hloubce 900 metrů. Kredit: Bedford Institute of Oceanography.

Objev korálového útesu v těchto místech ve skutečnosti není takovým překvapením, jak by se mohlo zdát. Už mnoho let známe podobné útesy například z Norska či Islandu. V Norsku jsou korálové útesy vysoké až 30 metrů a dlouhé několik kilometrů. Odborníci odhadují stáří některých z nich na více než 8 tisíc let, rostou tu podle všeho od ústupu velkého ledovce nejmladší doby ledové. Útes u Grónska bude nejspíš menší, jeho stáří je zatím pro Jørgensbye a další vědce velkou neznámou.

Milan Říha. Kredit: HBÚ BC AVČR.

Pokud jde o druhové složení, tak útes u Grónska vytvářejí především turbinatky (rod Lophelia) z linie větevníků (Scleractinia). Očividně náleží do ekologické skupiny chladnomilných korálů. V hloubce 900 metrů je bezpochyby naprostá tma a voda tam má teplotu kolem 4 stupnů Celsia. Je nasnadě, že grónské korály nemohou využívat dobrodiní fotosyntetických symbiontů, kteří vydatně pomáhají korálům v mělkých tropických mořích. I tak ale korálové útesy chladných moří hostí docela pestrobarevný život.

Literatura

ScienceDaily 28. 1. 2014, Wikipedia (Deep-water coral).