Neposedné bubliny
Faktem je, že každé pivo je syceno kysličníkem uhličitým v míře větší, než je dokáže v sobě udržet na stálo. Proto jsou nádoby natlakovány a při otevření zasyčí. Vědce ale zajímalo, proč po ťuknutí vyprchá CO2 více, než když hodinu stojí otevřená na stole , kdy plyn prchá samovolně.
Aby vědci odhalili podstatu, zásobili se pivem a dokoupili vysokorychlostní kameru, která umí 5000 snímků za sekundu. Pod vedením Javiera Rodrígueze tým zjistil, že bezprostředně po ťuknutí se v láhvi šíří expanzní a kompresní vlna, která způsobí kavitaci. Tím vznikají na dně láhve bublinky CO2, které praskají a vytvářejí roje menších bublinek, dávají základ pěně, která má nižší hustotu a stoupá nahoru. Řetězová reakce jednotlivých bublin vniklých kavitací, se podobá vření kapaliny. Celý proces vědci zdokladovali videem:
Na studii kromě pracovníků z Univerzity Carlose III se též podílel francouzský Institut Jean le Rond d"Alembert a francouzská univerzita Université Pierre et Marie Curie.
Pohoršování nad takovým výzkumem prý není na místě. Podobně to totiž „pění“ i při vulkanických explozích, v nádržích při zemětřesení a dokonce i v okolí lodních šroubů, které následkem jevu zvaného kavitace rychle korodují. „Nízkorozpočtová fyzika“ prý přispěla k modelování i takových věcí, jakými je kvantifikace uvolňovaných plynů při vulkanické činnosti,..
Jenom doufám, že se k použitým vzorkům výzkumný tým choval smysluplně.
Zdroje: Arxiv http://arxiv.org/abs/1310.3747
Kavitace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavitace
Diskuze: