Národní bezpečnostní agentura, čili National Security Agency/Central Security Service (NSA/CSS) je vládní kryptologická organizace USA spadající pod ministerstvo obrany. Jak říká Wikipedie, jejím oficiálním úkolem je sběr a analýza zahraniční komunikace, získávání zpráv zahraničních rozvědek a také ochrana informačních systémů vlády Spojených států. Takže, pohoršovat se nad tím, že NSA sbírá a analyzuje zahraniční komunikaci, je bláznivé. Představa, že by byť blízcí Spojenci o sobě navzájem nesbírali intimní zpravodajské informace, je také veskrze bláznivá, mimo realitu. Nebyla by to důvěra, ale devastující naivita. Kdyby už nic jiného, spojenectví jsou všechno možné, jen ne na „věčné časy“, o čemž jsme se zrovna u nás měli tu čest mnohokrát přesvědčit na vlastní kůži. Každá země hájí především své zájmy a zároveň se zajímá o ty ostatní. Až potud celá probíhající aféra kolem NSA připomíná ventilaci vzteku nad tím, jaké má NSA speciální pravomoci a vybavení, s nimiž podle všeho nemá na mezinárodním poli konkurenci. Závist určitě kvete i mezi zpravodajci.
Otázkou ale je, k čemu je všechno tohle hi-tech špiclování dobré. NSA a jejím prostřednictvím vláda USA mají data o úplně každém telefonátu na území Spojených států a zřejmě prakticky o všem, co proteče internetem. Tuto nepochybně impozantní moc v NSA obhajují tím, že účinně brání Spojené státy i mnohé další země před teroristickými útoky. Podle nedávno zveřejněné studie neziskového a nezávislého institutu a think tanku New America Foundation, která je volně dostupná pod názvem „Do NSA"s Bulk Surveillance Programs Stop Terrorism?“, to ale není tak úplně pravda. Na tomto místě bude jistě vhodné podotknout, že New America Foundation podle všeho není spolkem potřeštěných pacifistů ani pochybných existencí zjevně placených rivaly Spojených států. Je to nestranná, mediálně vlivná a z části vládou USA financovaná skupina novinářů, vědců, politiků, právníků i manažerů, v jejichž vedení nelze přehlédnout jména jako Francis Fukuyama, Fareed Zakaria anebo Eric Schmidt. Vyjadřují se k širokému spektru aktuálních témat a jejich názor bývá mnohými respektován.
Ze zveřejněné analýzy vyplývá, že v mnoha ohledech náročné a politicky velmi citlivé vyzvědačství NSA, praktikované na půdě USA i v zahraničí, je vlastně fiaskem. Pokud můžeme věřit dostupným údajům, tak od 11. září 2001 byla data získaná pod taktovkou NSA použita jen u 17 z 225 obviněných z terorismu. Stejně tak, ochranná hráz NSA zjevně nefungovala na sto procent a nedokázala zabránit dalším teroristickým útokům, i když je samozřejmě otázkou, zda to bylo vůbec technicky možné. Měli bychom být vděční za každý zachráněný život a každého obviněného teroristu, ale jako ospravedlnění existence nenasytného výzvědného molocha to není zrovna přesvědčivé.
Hlavním důvodem selhání zpravodajských služeb před 11. zářím 2001 totiž podle analýzy New America Foundation nebyl nedostatek informací, ale naprosto bídné sdílení zpravodajských dat mezi CIA a dalšími vládními agenturami. Například, CIA od roku 2000 dobře znala jistého Chálida Mihdhara, který se zúčastnil schůzky Al-Káidy v Malajsii. Nechala si to ale pro sebe. Mihdhar v roce 2001 přijel do Los Angeles, pronajal si tam byt, získal řidičský průkaz, otevřel si účet v bance, koupil si auto a také absolvoval kurz létání na simulátoru. Vše pod svým pravým jménem. 11. září 2001 se stal jedním z pěti únosců letu American Airlines 77, s nímž se v 9: 37 zabořil do budovy Pentagonu. Americká vláda mohla a měla být varována už mechanismy, které fungovaly před 11. zářím a které rozhodně nezahrnovaly sběr dat o veškerých telefonátech na území USA.
Jak je vidět, rozsáhlé špehování NSA nijak zvlášť nepomáhá. Ještě horší ale je, že ve skutečnosti možná naopak zásadním způsobem škodí. William Binney, vysloužilý programátor NSA nedávno prohlásil pro Wall Street Journal, že ohromná záplava dat z masového vyzvědačství NSA doma i ve světě, navzdory špičkovému technologickému vybavení, do značné míry NSA paralyzuje a podstatně snižuje její užitečnost v boji proti zlým hochům. Už samotné získávání nekonečné masy dat je i pro NSA na samotné hranici možností. Něco se bude muset změnit, doufejme že ve prospěch svobody a akceschopnosti.
Podrobně se problému věnuje televizní stanice CNN |
O bezpečnosti kyberprostoru s ředitelem NSA generálem Alexanderem (Kredit: Office of the Assistant Secretary of Defense-Public Affairs) |
Literatura
NewScientist 13. 1. 2013, Wall Street Journal 25. 12. 2013, Wikipedia (National Security Agency, New America Foundation).
Diskuze: