Průmyslová 3D tiskárna na kov za méně než 400 tisíc dolarů přináší revolucí v levné produkci kovových výrobků. Hewlett-Packard se (opět) zapíše do historie tisku. Těšíte se na 3D tištěnou budoucnost?

Rychlé rádiové záblesky nepřestávají vědce dráždit. Tak na ně poslali to nejlepší, co v dnešní době máme – vytrénované umělé inteligence. V SETI Institutu s takovou inteligencí našli 72 nových rychlých rádiových záblesků z populárního zdroje FRB 121102.

Název článku jsem si bez dovolení vypůjčil od švýcarského profesora působícího na ETH v Curychu Michaela Siegrista, jehož specializací je psychologie a hlavním zájmem pak různé aspekty zákaznického chování.

Průlomový experiment německých „ultrarychlých“ fyziků poprvé přímo prokázal elektronickou nelinearitu grafenu. Výzkum otevírá dveře extrémně rychlé grafenové nanoelektronice.

Fyzika kapky vody je v zásadě stejná jako fyzika vody plaveckého bazénu. Jak to ale funguje, když látku tvoří doslova jenom pár částic? Odpověď přinesl průlomový experiment se sedmerem fotonů.

Je dávno známe, že jednou z funkcii imunitného systému je detekovať a odstraňovať nádorové bunky a táto funkcia u pacientov so zhubnými nádormi zlyháva. Myšlienka liečby nádorov prostredníctvom zásahu do činnosti imunitného systému nie je nová. Bolo však treba prejsť dlhú cestu k porozumeniu fungovania protinádorovej imunity, ktoré umožnilo vznik účinných liečebných postupov.

…a její ikonický boj s tyranem z Ču-čchengu

Mikrodávkování LSD je hitem dnešní doby. Přísliby jsou velké, reálná fakta jsou s velkým otazníkem. Britská nadace Beckley Foundation a Imperial College London hledají dobrovolníky do své studie.

Na rozdíl od novinářů, kteří se honí za senzacemi, racionální skeptik si musí počkat na data. Takže horké léto lze s odstupem ohodnotit až nyní.

Při porovnání cen produkované elektřiny narazíme v literatuře na celou řadu často dost rozdílných čísel. I tak je zajímavé si alespoň rámcové porovnání nákladů na výstavbu, provoz a údržbu i likvidaci vysloužilého zařízení udělat.

Nový produkt agentury na zázraky DARPA funguje jako sofistikované rozhraní mezi mozkem a počítačovým řízením. Umožňuje pilotovi ovládat celé hejno dronů nebo letounů najednou. Bezpilotní armády už klepou na dveře.

Spolu s tím, jak ze světa mizí včely, roste objem grantů směrovaných na řešení problému. Loni přišli Japonci s opylovacím mikrodronem, letos Američané přidali autonomní opylovací robot na kolečkách.

Kometa na noční obloze není pro astronomy nijak výjimečným úkazem. Jen velmi málo z nich ale máme možnost vidět i my, kteří nejsme vyzbrojeni hvězdářskými dalekohledy. Do konce roku nám nebe nabízí dvě takové příležitosti, přičemž ta první je nanejvýš aktuální.

Šikovná rentgenová observatoř Chandra objevila nečekané množství černých děr a neutronových hvězd v blyštivých prstencích prstencových galaxií. Vznikly tam po srážkách galaxií, která vytvarovaly tyto prstence.

Že není možné vyrobit plachty pro relativistické nanosondy, které by byly poháněny paprsky pozemních laserů? Několik metrů velké, nesmírně odolné a taky nesmírně tenké a lehké? Které budou odrážet blízce infračervené záření laserů a zároveň vyzařovat infračervené záření středních délek kvůli chlazení? Chyba lávky!

…aneb Představuje se Regaliceratops

Čerstvý hack fotosyntézy využívá sluneční záření k štěpení vody na vodík a kyslík. Spoléhá přitom na mix evolucí prověřených biologických komponent a šikovných lidských technologií.

Jíl ve farmakologii není nijakým novým objevem. Dva nové výzkumy možná povedou k tomu, že ho lékárny budou nabízet i ve formě tablet na hubnutí a náplastí na špatně se hojící rány. Není však všechno zlato, co se blýská.

Souvisí temná hmota a temná energie s temnými fotony? Odpověď by mohl přinést experiment PADME v italském Frascati. Startuje za pár týdnů.

Největší překážkou ve využívání intermitentních obnovitelných zdrojů jsou omezené možnosti akumulace energie. Je řada fyzikálních možností ukládání energie, u většiny z nich je však jejich masové využívání zatím značně omezené. Podívejme se na to, jaké jsou možnosti v této oblasti ve světě i u nás.

Soudobá věda si podle všeho poradí se smrtícími infekcemi. Vyžaduje to ale důvěru mezi státy a vzájemnou spolupráci, jak odborníků, tak i úřadů. Bez sdílení informací to bohužel nepůjde.

…aneb Ještě jednou o druhu Yutyrannus huali

Chtěli bychom prolomit tajemství hvězdné fúze a využít ji jako zdroj energie. Je to ale velice těžké, i pro superpočítače dneška. V roce 2021 se do toho pustí superpočítač Aurora s výkonem 1 exaFLOPS, na kterém poběží umělá inteligence pro zkrocení divokých fúzních reakcí.

Kanadští výzkumníci ze společnosti Queen's Human Media Lab představili zajímavou rolovací novinku, prý se inspirovali u starých svitků.

Galaxie COSMOS-AzTEC-1 je takový galaktický dinosaurus, ve kterém soustava radioteleskopů ALMA vystopovala pozoruhodné rozložení plynu do tří center intenzivní tvorby hvězd.

Před několika dny vyšla na serveru oenergetice úvaha Michala Šnobra o možnosti, že Německo za účelem ekonomického dosažení náhrady uhlí plynem nyní cílí na dramatické zvýšení ceny emisních povolenek. Pokusme se zvážit, jaké dopady by to mohlo mít na energetiku Česka.

Od roku 1950 výrazně klesá počet našich občanů, kteří se hlásí k víře. Pokles je lineární a pokud by nastoupený trend pokračoval, v roce 2028 se dostaneme na 0 %.

Je to úsvit nové éry částicové fyziky. Gigantické urychlovače částic se přes noc staly mamuty, které nejspíš čeká vyhynutí. Nějaký čas to potrvá, ale částice se teď budou víc a víc urychlovat na vlnách brázdového pole.

…aneb Představení uzbecké timurlengie

Internet je plný popisů studijních technik, které Vám umožní zvládnout čínštinu či kvantovou mechaniku ve spánku za méně než deset dní. Každý, kdo takovou techniku nabízí, si však za její aplikaci nechá královsky zaplatit.

Přízračné zobrazování umožňuje zobrazit objekty světelným zářením, které se zobrazovaného objektu ani nedotkne. Obvykle je k tomu nutné počítačové zpracování obrazu, ale fyzici nedávno předvedli, že to jde i bez něj.

Kdykoli je mokrý nebo suchý rok a zemědělci naříkají, objeví se aktivisté a snaží se využít situace k prosazení zájmů energetické lobby. I po půl století ale solár a vítr stále dodává méně než 2% světové energie.

Zatímco uhlík v podobě diamantu se u poloviny populace těší zvlášť velké oblibě, jeho poletujících nano-forem v podobě grafenu, fullerenu a kvantových teček, se obě pohlaví obávají stejně. Uklidnit situaci se nyní snaží Štrasburk. I když to většinou nevěští nic dobrého, tentokrát je tomu jinak. Nejspíš proto, že nejde o správu, ale o zprávu a že není od úředníků, ale od vědců z tamního CNRS. Jejich verdikt se dá shrnout do věty: „ Svým vlastním přirozeným enzymem provádí neutrofily v našich tělech s grafenem krátký proces“. Ještě důležitější je poznatek o toxicitě.

Přílivová turbína SR2000 od Scotrenewables Tidal Power je momentálně nejvýkonnější přílivovou elektrárnou, která je v provozu. Brzy by na Orknejích měli spustit komerční verzi takové turbíny.

…aneb Pár vět o evropském příbuzném T. rexe

Když by se srazily gravitační vlny tak mocné, že by stlačovaly časoprostor o celé kilometry, tak by se okolní časoprostor mohl vcucnout do černé díry. Něco takového je ale zatím daleko za hranicemi možností nejvýkonnějších přístrojů dnešní doby.

Nanotrubičky z uhlíku a nitridu bóru dělají zajímavé kejkle s vodou. Z normálně amorfního chuchvalce molekul vody se uvnitř nanotrubičkek s vhodnými rozměry stává 2D led, v němž jsou molekuly vody ztopořené jako přímky.

Když císař Napoleon I útočil na dobře postavené jednotky vévody z Wellingtonu, které později posílili Blücherovi Prusové, tak se Francouzi museli potýkat s bahnitým terénem, což významně přispělo k jejich porážce. Špatné počasí podle všeho zařídila devastující erupce indonéské sopka Tambora, ke které došlo asi o 2 měsíce dříve.

…aneb Ohlédnutí za trpaslíky druhohorního světa

V nejrozlehlejším a nejlidnatějším městě Austrálie - Sydney, se 4,5 miliony obyvatel, sídlí jedna z největších universit „Komonvelsu“ - Univerzita Nového Jižního Walesu. Tamním studentům již déle než tři desetiletí dávají test s otázkami z oblasti náboženství a víry. Z odpovědí vyplývá, že Australané v dílo Hospodina přestávají věřit a to tempem, které je od vývoje v Americe rychle vzdaluje.

Planetární vědci definitivně potvrdili, že v oblasti jižního i severního pólu Měsíce se nachází vodní led. Je tam na spoustě míst, kam nedopadá sluneční záření a kde teplota věčně zůstává velmi hluboko pod bodem mrazu.

Vodní elektrárny jsou nejvýznamnějšími nízkoemisními zdroji. Existují státy, které z nich získávají přes 50 % svých potřeb. Hlavně v rozvíjejících se zemích se intenzivně budují. Jsou důležitým prostředkem regulace sítě a v podobě přečerpávacích elektráren i akumulace energie. A to i v České republice.

Rok 2018 je ve znamení partnerských rošád, podprůměrného hnízdění a hi-tech vysílaček.

Planety o něco větší a těžší než Země by mohly být vodními světy. Tvořené až z poloviny vodou, o čemž si na Zemi můžeme jenom nechat zdát. Ale Kevina Costnera tam nečekejte. Byl by z něj vařený humr.

Detekční WiFi sítě využívají všudypřítomné WiFi signály, které ohmatávají všechno ve svém okolí. Jejich nasazení na veřejných místech by ušetřilo techniku, lidi i peníze.

Antibiotika inhibují a usmrcují mikroorganismy jako jsou například bakterie. Proto třeba angínu vyléčí, ale chřipku nikoliv. Že antibiotika na viry nezabírají, se píše jak v lékařských slovnících, tak i v těch nejnovějších učebnicích pro adepty medicíny. Z výsledků pokusů prováděných v USA a Japonsku ale nyní vyplývá, že tomu tak není a že některá z antibiotik mocně pomáhají i tělům "zavirovaným". A také se již ví, jak to dělají.

…aneb Krátce ke karcharodontosauridům

Počítačoví vědci IBM okořenili viry neurálními sítěmi. S umělou inteligencí bude malware velice dobře maskované a schopné útočit na konkrétní cíle. Jsme na pokraji věku personalizovaných kyberútoků?

Materiáloví mágové z laboratoří Sandia zjistili, že slitina z 9 dílů platiny a 1 dílu zlata je výtečně odolná vůči teplu a překoná všechny slitiny světa v odolnosti vůči mechanickému opotřebení. Elektronickému průmyslu by taková slitina mohla ušetřit stamiliony dolarů ročně.

Magnezit, minerál z uhličitanu hořečnatého, vzniká v přírodě stovky až tisíce let. S polystyrenovými mikrokuličkami to je možné urychlit na dva měsíce a pár dní. Magnezit přitom spolyká spoustu oxidu uhličitého z atmosféry.