V tom, že nás nepotká ten Němec, co nám zpočátku schovává klíče, aby nás postupně změnil v trosky nepoznávající své nejbližší, si nemůžeme být jisti nikdo. V České republice Alzheimerovou chorobou v roce 2000 trpělo zhruba 50 – 70 tisíc osob. O osm let později to již bylo 120 tisíc nešťastníků. Problémem u této nemoci není jen léčba ale i včasná diagnóza. Z Wexnerova lékařského centra při Ohio State University v Americe výzkumníci nyní hlásí, že se jim podařilo sestavit test, kterým se během několika minut riziko Alzheimera u testované osoby odhalí. Jeho výhodou je, že se může otestovat každý sám doma. A co je v dnešní době ještě neuvěřitelnější, testy jsou zdarma.
SAGE, nebo-li gerokognitivní test, jak mu začali jeho tvůrci říkat, odhalí počínající chorobu podle toho, jak nám to v mozkových závitech „pálí“. Celý test zabere méně než 15 minut a pokud nám to pálit přestává, spolehlivě nás zaškatulkuje mezi rizikové a přátelskou návštěvu specialisty bychom neměli odkládat. Článek o „samo-testu“ zveřejnilo lednové vydání časopisu The Journal of Neuropsychiatry and Clinical Neurosciences a ke stažení je na stránkách university (OSU). Tamní lékaři na problému pracují již drahně let. Poslední verzi testu odzkoušeli na dobrovolnících za nimiž jezdili na 45 různých společenských akcí a aktivit. Přítomné seniory na nich žádali, aby se jejich jednoduchému testu indikujícímu ztrátu paměti podrobili. Celkem jim vyšlo vstříc 1 047 mužů a žen. Test jich 28 procent označil, za pacienty s kognitivní poruchou. Podle Dr. Douglase Scharreho u těchto osob test neodhalil něco, co obvoďákům, během rutinních vyšetření v ordinaci, zůstává často skryto. Nutno poznamenat, že test neurčuje diagnózu onemocnění Alzheimerovou chorobou přímo, jen signalizuje pokles mozkových funkcí, které jsou jejím nejspolehlivější průvodním jevem.
Podle odborníků test SAGE není určen jen těm, co se chtějí o sobě dozvědět, jak na tom jsou, ale měl by se stát rutinní pomůckou pro poskytovatele zdravotní péče. Pečujícím osobám může dát představu o rychlosti osobnostních změn a proces nemoci poněkud kvantifikovat. Test v momentální podobě odhaluje čtyři z pěti osob (80 procent) s postiženou pamětí a 95 procent nepostižených se v testu vykáže normálním „Sage skórem“. To znamená, že i kdybyste nakrásně testem prošli se „ztrátou kytičky“, zbývá stále pěti procentní naděje, že paměť je poněkud mdlejší, ale je z jiného důvodu, než Alzheimerem a že se na nás nic moc zlého, nechystá.
K testu stačí tužka a papír. Vědci dali k dispozici hned čtyři jeho ekvivalentní verze. To proto, aby se test mohl provádět hromadně a seniory to nelákalo opisovat, jako zamlada. Případně to dovoluje provést test opakovaně s jinými otázkami. K testu potřebujeme počítač jen k tomu abychom si mohli stáhnout dotazníkový formulář. Je na síti v běžném pdf formátu.
Účastníci studie, na nichž byl test „verifikován“ byli dobrovolníci ve věku 50 let a starší. Pocházeli z různých komunit - domovů důchodců, návštěvníků zdravotnických zařízení, některé pokusné osoby zlanařili na vzdělávacích akcích pro seniory. Byly mezi nimi jak osoby využívající pečovatelskou službu, tak i „Jurové“, kteří se o sebe starají sami. Mezi úkoly, které účastníky takových testů neminou, patří například úkol, jak se orientují v čase, zda správně zapíší měsíc + datum + rok. Jiným úkolem je pojmenovat to, co mají předtištěno na obrázku. Abstraktní myšlení je prověřováno matematický úkolem vyžadujícím počítat z patra. Další povinností je nakreslit podle vzoru, jednoduchou trojrozměrnou konstrukci,... Účastníci tak mají výsledky svého testu k dispozici a spolu s informací o SAGE testu mají za úkol vše doručit svému ošetřujícímu lékaři. V testu je možné dosáhnout dvaceti dvou bodů. Pokud je výsledek o šest a více bodů nižší, nevěstí nic o co bychom měli stát. Testů na Alzheimera je vícero, například zde, nebo zde, tento by měl být přesnější.
Test je podle odborníků dobrým počinem pro praxi, neboť je snadno proveditelný a řeší problém, se kterým se neurologové setkávají až příliš často - pacienti s Alzheimerem si přicházejí postěžovat do ordinace pozdě. Často tři až čtyři roky poté, co u nich bylo možno náznaky odhalit s léčbou začít. Ne, že by felčaři již uměli tuto neurodegenerativní poruchu vyléčit, ale v řadě případů dosahují se zpomalováním nástupu demence, slušné výsledky. Podmínkou pochopitelně je ono tak často opomíjené, zahájení medikace hned s nástupem prvních příznaků.
V současné době má Alzheimera zhruba 5 milionů Američanů a do roku 2050 se má toto číslo ztrojnásobit. U osob nad šedesát má podíl těch, co budou postiženi nějakou formou mentální nedostatečnosti, stoupnout o tři procenta, na celkových hrozivých 22 %. Celosvětově se má během příštích necelých čtyřiceti let počet nemocných zčtyřnásobit na 100 milionů postižených. Test, který je ke stažení na stránce The Ohio State University by mohl mnoha z nich avizovat riziko včas a panu Alzheimerovi destrukci našeho lidství, zkomplikovat.
Pramen: The Ohio State University
Pod článkem připojené překlady formulářů jsou pouze orientační a neoficiální. Na jejich případné užití se vztahují podmínky formulované pro SAGE test jejich tvůrci - viz odkaz výše směrovaný na jejich anglickou verzi.
Ochota rozdávat peníze koreluje s Alzheimerovou chorobou
Autor: Josef Pazdera (22.12.2022)
Ztráta čichu jako předzvěst demence
Autor: Josef Pazdera (29.07.2016)
Zbožnost zpomaluje Alzheimerovu chorobu
Autor: Josef Pazdera (05.05.2005)
Diskuze: