Skoro každý den se ve zprávách z hlubokého vesmíru dozvídáme o podivnostech. Jak se zdá, ve vesmíru je úplně všechno, na co si vzpomeneme a nejspíš ještě mnohem víc. Některé objekty jsou ale velice vzácné, pokud vůbec existují, a zároveň nepříliš nápadné, takže k jejich objevení musíme vynaložit značné úsilí. Takové jsou i objekty Thorne‑Żytkow (TŻO, psáno polsky, s tečkou nad Z).
Emily Levesque. Kredit:
Astronomical Society of the Pacific.
Kip Thorne a Anna Żytkowská už v roce 1975 navrhli, že by mohli existovat červení obři anebo veleobři, kteří nešťastnou náhodou spolkli neutronovou hvězdu. Od té doby se objevilo několik kandidátů na takovou bizarní hvězdu na druhou, zatím ale žádný z nich nebyl potvrzen jako TŻO. Abychom byli spravedliví, odborníci navrhli i nějaké alternativní scénáře, jak by mohl vzniknout obr s neutronovou hvězdou v břiše, spolknutí se ale považuje za nejreálnější variantu. Neutronová hvězda mohla jen tak prolétat kolem a vrazit do obra, taková srážka by se ale mohla odehrát nejspíš jenom v těch nejhustších kulových hvězdokupách. Druhou možností je, že červený obr a neutronová hvězda původně tvořili intimní pár ve dvojhvězdě. Při explozi supernovy, v níž se zrodila dotyčná neutronová hvězda, mohlo dojít ke změně drah hvězd dvojhvězdy a výsledkem pak byla neodvratná srážka.
Když se extrémně žhavá a hustá neutronová hvězda vnořila do relativně studeného a dost plytkého červeného veleobra, tak odpor hmoty vnějších vrstev rozklížil její dráhu. Neutronová hvězda pak zamířila k jádru veleobra. Jejich vzájemné sbližování bude trvat zřejmě stovky let a po nějaké době budeme na Zemi svědky dramatické podívané. Neutronová hvězda a jádro veleobra splynou a pokud přitom překročí TOV (Tolmanovu-Oppenheimerovu-Volkoffovu mez, tj. 1,5 až 3 Slunce), tak se veleobr s neutronovou hvězdou v břiše zhroutí do černé díry a odpálí při tom supernovu. Jestli po splynutí TOV nepřekročí, tak za méně spektakulárních okolností prostě vznikne větší neutronová hvězda.
Zní to šíleně, neuvěřitelně. Nadmutý umírající obr, v jehož vnitřnostech vězí extrémně hustá pecka po ohromující explozi supernovy. Podle výpočtů to ale může fungovat. A teď se zdá, že jsme jeden TŻO objekt doopravdy našli. Astronomka Emily Levesque z Coloradské univerzity v Boulderu před pár dny prezentovala čerstvé výsledky svého týmu na setkání American Astronomical Society, poblíž Washingtonu DC. S Magellanovými teleskopy chilské observatoře Las Campanas prozkoumali celkem 22 červených veleobrů.
V Malém Magellanově oblaku odhalili jednoho velmi výstředního veleobra, který obsahuje neobvyklé množství lithia, rubidia a molybdenu. To ukazuje na objekt Thorneho‑Żytkowské, při jehož neobvyklých jaderných fůzích by měla vznikat právě taková sestava chemických prvků.
Podle Levesque a spol. je to prý zatím nejlepší kandidát na tuhle vesmírnou bizarnost, kterého jsme zatím našli. Jako ohromně zajímavý vnímá nový objev i Martin Urbanec z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Existenci objektu Thorne‑Żytkow ale podle něj bude nutné nejprve důkladně potvrdit. Do otištění článku v některém z prestižních časopisů je každopádně předčasné pouštět se do větších detailů.
Literatura
Nature News 7. 1. 2014, Wikipedia (Thorne–Żytkow object, Red supergiant).
Nezvykle dlouhé gama záblesky odpalují umírající veleobři
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2013)
Diskuze:
Hmm pokud gravitaci trochu rozumím tak
Enders Xenocida,2014-01-10 23:19:38
Pokud by byla spousta hmoty okolo toho neutronového jádra a gravitačně ho k sobě přitahovala (roztahovala ho) + jádro rychle rotovalo tak by mohlo ztratit soudržnost..
a máme tu super supernovu :)
Jakub Rint,2014-01-10 15:21:43
Překvapuje mě, že již během brždění v atmosféře plynného obra nenabere neutronová hvězda dostatek hmoty k zážehu supernovy. Vzhledem k tomu, že plynný obr mívá rozměry vetší než vzdálenost Země - Slunce a neutronová hvězda je velikosti v řádu desítek km.
Xavier Vomáčka,2014-01-10 16:54:51
Atmosféra plynného obra má velice nízkou hustotu, vzduch je proti tomu hustá kaše.
Jakub Rint,2014-01-10 17:40:00
To jistě, ale směrem ke středu houstne, bylo by pěkné, kdyby ukázali video ze simulace splynutí... A dokonce nepíšou o slunci kategorie plynný obr, ale veleobr.
Ako píše aj pán Xavier Vomáčka,
Juraj Chovan,2014-01-10 22:18:00
atmosféra plynného obra je extrémne riedka. Zároveň účinný prierez ich vzájomnej interakcie pri zrážke je limitovaný malými rozmermi neutrónovej hviezdy, takže tá pri prelete obrom má šancu nazbierať len mimimum jeho hmoty.
Mňa skôr zaráža teória že k splinutiu by mohlo dôjsť v dôsledku náhodnej zrážky - ak uvážime vzájomnú rýchlosť hviezd urýchlenú vzájomnou gravitačnou interakciou, nízku hustotu atmosféry obra a extrémne veľkú hmotnosť neutrónovej hviezdy prepočítanú na účinný prierez, čakal by som že brzdenie v atmosfére bude úplne zanedbateľné a neutrónová hviezda obra jednoducho prestrelí.
Zrychlení gravitační interakcí
Vojtěch Kocián,2014-01-10 23:23:52
není třeba uvažovat. Pokud by během prvního průletu veleobrem vzájemná rychlost poklesla pod rychlost únikovou, tak sice k průstřelu dojde, ale neutrová hvězda se časem vrátí a nakonec buď zůstane uvnitř nebo zažehne supernovu. Tedy pokud veleobr z článku vykazuje zplodiny typické pro reakci s neutronovou hvězdou, pořád to nemusí znamenat, že je zrovna "doma".
Juraj Chovan,2014-01-11 01:06:03
Ide práve o to slovíčko "pokud". Ak brzdiaci efekt pri jedinom priestrele považujeme za takmer zanedbateľný, pripadá mi ako dosť veľká náhoda aby po prelete ich vzájomná rýchlosť klesla pod rýchlosť únikovú. Buď je ten brzdiaci efekt silnejší ako sa baj-očkom zdá, alebo ich vzájomná rýchlosť predtým ako sa dostali do vzájomného gravitačného vplyvu bola veľmi nízka takže v okamihu kontaktu (po gravitačnom urýchlení) len minimálne prevyšovala únikovú rýchlosť, a teda pri prelete aj malý brzdiaci efekt stačil na pokles pod únikovú rýchlosť.
Takže práve tá počiatočná veľmi nízka rýchlosť ich vzájomného pohybu mi pripadá ako dosť veľká náhoda. To samozrejme neplatí ak na počiatku šlo o tesný binárny systém. Ja narážam na možnosť diskutovanú v článku že šlo o náhodnú zrážku dvoch hviezd ktoré na počiatku neboli gravitačne zviazané.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
