Zvětšit obrázek

Máme kolem planety disk temné hmoty? Kredit: University of Tübingen.

Temná hmota je prostě … temná. Co o ní říct důvtipného a neopakovat se? Už asi každý ví, že zhruba 85 procent hmoty známého vesmíru neznáme. Obvykle se má za to, že by mělo jít o nějaké subatomární částice, ty nám ale zatím protékají mezi prsty. Přes stále intenzivnější úsilí nevíme, co je temná hmota zač a vlastně ani nevíme, jestli vůbec nějaká existuje. Přesto nás nepřestává fascinovat. O temné hmotě je obvykle řeč v souvislosti s působením gravitace na veliké objekty ve vzdáleném vesmíru a obvykle nemyslíme na to, že bychom ji měli zahuštěnou v bezprostřední blízkosti. Neplatí to ale vždy.

Ben Harris. Kredit: UTA.

Při průletu několika minulých meziplanetárních sond kolem Země došlo k neočekávané změně jejich rychlosti. Steve Adler z Institutu pokročilých studií v Princetonu v roce 2009 navrhl, že by tyto jevy mohla způsobovat temná hmota, která by byla gravitačně svázaná se Zemí. A teď se na nedávném prosincovém setkání Americké geofyzikální unie v San Francisku zjevil telekomunikační expert Ben Harris z Texaské univerzity v Arlingtonu s výstředním nápadem, že by jisté pozorované anomálie ohledně satelitů mohlo vysvětlit soustředění temné hmoty kolem planety Země.

Steve Adler. Kredit: IAS.

Harris si vzal do hlavy, že změří hmotu naší planety analýzou oběžných drah navigačních satelitů, které bychom měli znát s velmi velkou přesností. Měl k dispozici data o satelitech systému GPS (USA), GLONASS (Rusko) a Galileo (EU), dohromady za devět měsíců. Nakonec dospěl k závěru, že hmotnost planety Země je ve skutečnosti o 0,005 až 0,008 procent vyšší, než kolik činí hodnota ustanovená Mezinárodní astronomickou unií. Podle Harrise by takovou odchylku mohl vysvětlit disk temné hmoty kolem rovníku naší planety, který by měl průměr 70 tisíc kilometrů a tloušťku 191 kilometrů.

Zvětšit obrázek

Satelit systému GPS. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Je to šílenost? Nejspíš ano. Harris údajně nebral v úvahu vliv relativity a gravitační působení Slunce a Měsíce. Nakolik to vadí, to bez dalších informací jen těžko říct. Ba co hůř, na stejném fóru také představili předběžná data z letu sondy Juno, která v srpnu 2011 vyrazila k Jupiteru. Podle nich proběhl let zcela podle plánu a k žádným podezřelým změnám rychlosti Juno nedošlo. To pochopitelně vrhá dost špatné světlo na předcházející pozorování anomálií v letu meziplanetárních sond. Pokud by ale Harris měl pravdu, tak bychom zčistajasna přišli k disku temné hmoty kolem Země, což jistě není k zahození a možná bychom byli o něco blíž k vyřešení celé té hádanky s temnou hmotou.

Literatura

NewScientist 2.1. 2014, Wikipedia (Dark matter).