Trojnásobná spotřební daň na tabák - celosvětově!  
Opatření navrhované lékaři v New England Journal of Medicine získává stále větší podporu. Jako jediné by bylo schopno realizovat záměr WHO z loňského roku – snížit do roku 2025 počet kuřáků o třetinu, přitom by zvýšilo příjem do státních pokladen a navíc zhatilo plán dvěma stům milionů závisláků v tomto století předčasně umřít.



 

Zvětšit obrázek
Kuřačka od Vincenta van Gogha (1885). Kredit: Van Gogh Museum

K vypracování studie s neslýchaně razantním opatřením vedl zdravotníky krajně znepokojující trend zlozvyku vdechování kouře. Oddává se mu stále větší část populace a hrátkám se smrtí propadá celosvětově již polovina mladých mužů a 10 % žen. Zatímco ještě před třemi roky si nikotinová závislost vybrala tu nejvyšší daň „jen“ od 5 milionů z nich, během několika desítek let to má být již 10 milionů.  

 

Řešením je podle studie takové zvýšení spotřební daně, která povede ke zdvojnásobení maloobchodních cen cigaret, což by snížilo počet kuřáků o třetinu. Nástrojem by měla být trojnásobná daň na tabák. Jen ta by přivodila podstatnou věc – zmenšení rozdílů v cenách mezi levnými a drahými cigaretami. A jen to má podle kanadských expertů šanci motivovat lidi přestat kouřit. Jiná řešení by totiž vedla jen k přechodu na levnější kuřivo. Zvláště efektivní by navrhované opatření mělo být v zemích s nízkými a středními příjmy, kde nejlevnější značky cigaret jsou stále levné a prakticky dostupné všem. A právě v těchto zemích jsou prognózy pro mladou generaci ty nejhorší. Zdražení tabákových výrobků by nebylo řešením jen pro chudé,  zlepšilo by, i když méně, situaci v bohatých zemích. Tak, jak k tomu došlo ve Francii poté, co vláda zavedla daně a k čemu navíc napomohla inflace let 1990 až 2005. 

 


Scénář celosvětového uvalení trojnásobné spotřební daně na tabák si poměrně rychle získává podporu medií. Hodně tomu napomohl Prabhat Jha, ředitel Centra pro globální výzkum zdraví a profesor na University of Toronto svým sloganem: "Smrt a daně jsou nevyhnutelné, ale nemusí být v tomto pořadí."

 

 

Zvětšit obrázek
Sir Richard Peto, profesor Oxfordské univerzity: "Po celém světě, kolem půl miliardy dětí a dospělých mladších 35 let již je, nebo se brzy stane kuřáky. Jen málo komu se z této závislosti poštěstí vymanit. Navrhované řešení má šanci neblahý trend zvrátit.“

Globální zdražení cigaret nejspíš padne na úrodnou půdu i u členů Valného shromáždění, Organizace spojených národů a u Světové zdravotnické organizace. Ty totiž mají nějakou formou snížení prevalence kouření ve svých programech zamontované a stále důrazněji apelují na vlády aby zavedly taková opatření, kterými by během nadcházejícího desetiletí, snížily počty předčasných úmrtí na rakovinu a jiné chronické choroby alespoň o čtvrtinu.

 

Tabák, správně tabakismus, má jen v Kanadě a Spojených státech na svém kontě 200 000 úmrtí ročně.  Zubatá si kvůli němu každoročně přijde pro 120 000 mužů a 80 000 žen. Zdvojnásobení cen cigaret by 70 000 z nich ročně zachránilo. Nejen vlády těchto zemí by navrhované opatření a zlepšení situace mohly uvítat. Bojkotovat by to nemusel ani zbytek světa. Celosvětové opatření by totiž žádnou z vlád neznevýhodnilo. Ze studie vyplývá ještě jedna věc, na kterou by autority mohly slyšet. I když by vyšší tabáková daň přivodila snížení spotřeby cigaret, jejich vyšší cena by vše kompenzovala a výsledkem by bylo vytahání kuřákům z kapes do státních pokladen dalších 100 miliard USD ročně. Možnost získat prostředky navíc na látání chatrných zdravotnických rozpočtů bude lákavou vidinou pro všechny. Zvláště když se dá ospravedlnit tím, že to dělají všichni a vyplývá to z požadavku WHO.

 

Před úkolem rozmluvit začínajícím kuřákům provést hovadinu s nikotinovým opojením, stojí každá společnost. Neslýchaně vysoká daň na tabák by nejspíš byla velmi mocnou pákou. Mladým dospělým, kteří by v důsledku zavedení takového opatření kouřit nezačali i těm co by s kouřením přestali, by to přidalo deset let života.


Kouření v číslech:

 
V České republice kouří zhruba 30 % lidí starších patnácti let a kouření propadá stále více dospívajících, převážně žen. Na nemoci způsobené kouřením umírá ročně okolo 18 000 osob. Padesát lidí denně. Kredit: Sillyputtyenemies, Wikipedia

- Na celém světě kouří 1,3 miliardy osob, většina jich je v zemích s nízkými a středními příjmy.
- Dvě třetiny všech kuřáků žije v Číně, Indii, Evropské unie, Indonésie, Spojených státech, Rusku, Japonsku, Brazílii, Bangladéši a Pákistánu. (Seřazeno sestupně)
- Čína spotřebovává více než 2 biliony (10 na dvanáctou) cigaret ročně, na celém světě kuřáci vydají za vdechování kouře asi 6 bilionů dolarů.
- Kouření způsobuje asi 12 až 25 procent všech úmrtí ve středním věku mužů v Číně, Indii, Bangladéši a Jižní Africe
- Z několika studií vyplývá, že zvýšení ceny cigaret o 50 procent snižuje v průměru jejich spotřebu o 20 procent. Silnější efekt má opatření na mladé a chudé.
- Ve většině zemí s vysokými příjmy činí 50 - 60 procent z prodejní ceny krabičky cigaret připadá na spotřební daň (podle hmotnosti tabáku, a s tím je pro tabákový průmysl obtížné manipulovat). V zemích s nízkými a středními příjmy tento podíl činí pouze 35 až 40 procent.
- I když v poslední době na celém světě došlo ke zvýšení daní z tabákových výrobků a představuje již pro vlády zisk 300 miliard dolarů, ztrojnásobení daně by zdvojnásobilo cenu balíčku cigaret, snížilo spotřebu o jednu třetinu a ještě by přineslo do státních rozpočtů  dalších 100 miliard USD.
- Nízká spotřební daň je hlavní důvod, že cigarety jsou v zemích s nízkými a středními příjmy levnější, než v zemích s vysokými příjmy.
- Asi 10 procent všech konzumovaných cigaret je pašovaných.

 


Předkládané studii ale přece jen něco chybí. Razantní zdražení by bylo vodou na mlýn pašerákům, šíření nekvalitních a škodlivějších padělků a všem zlořádům spojeným s šedou ekonomikou. Chybí jí kapitola věnovaná nutnosti posilování státního represivního aparátu a ta by zajímala nejspíš i nás, nekuřáky.


 
Literatura:
New England Journal of Medicine




Připojujeme video doporučené v diskusi P. Přibylem:


 

Datum: 03.01.2014 09:55
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz