Jaká byla nosná témata ve vědě roku 2013. A kdo v ní něco znamenal? V redakci Nature sestavili top ten superstar mezi výzkumníky. Na první pohled jde o pestrou směsku lidských povah a motivací, až nestřídmě nacucanou politickou korektností. Ale i to poměrně hezky vypovídá o slastech a strastech vědy právě uplývajícího letošního roku.

Zvětšit obrázek

Feng Zhang.  Kredit: Kent Dayton.

1. Mistr editace DNA: Feng Zhang, MIT
Mladý neurovědec, který si vypůjčil od bakterií geniální systém CRISPR/Cas. Bakterie s ním bojují proti virům a některé viry s ním zase prolamují linie bakteriální obrany. Samo o sobě je to docela zajímavé, když se ale ukázalo, že je CRISPR/Cas možné použít ke snadné, přesné a hlavně levné editaci genomů, tak vypuklo nefalšované CRISPR šílenství. Se systémem CRISPR/Cas lze v pohodě proniknout do genomu rozmanitých eukaryot, takže lze v souvislosti s nim čekat veliké věci.

2. Bojovnice proti genovým patentům: Tania Simoncelli, American Civil Liberties Union (ACLU)
V roce 2005 šokovala vedoucího právníka organizace ACLU, když ho informovala o společnostech, které usilují o patentování spousty lidských genů. Dotyčný, Chris Hansen prohlásil, že je to směšné a zeptal se, koho mohou žalovat. Teď je z ní uznávaný expert bojující za genetiku přístupnou pro všechny.

Zvětšit obrázek

Deborah Persaud. Kredit: Johns Hopkins Medicine.

3. Přemožitelka HIV: Deborah Persaud, Johns Hopkins Children’s Center
Viroložka, která poskytla zatím nejpřesvědčivější doklady o vyléčení dítěte s HIV. Mimino z Mississippi, které se narodilo jako HIV pozitivní, se letos zdálo být bez retrovirů celý rok po ukončení léčby. Všiml si jí časopis Time a zařadil ji mezi letošní stovku nejvlivnějších lidí světa.

4. Lovec druhé Země: Michel Mayor, University of Geneva
Emeritní astronom a jeho tým v posledních dvaceti letech ulovili stovky exoplanet. Letos vystopovali planetu Kepler-78b, která je velikostí a hustotou blízká Zemi. Zároveň to ale rozhodně není dvojče naší planety. Už jenom proto, že je její povrch roztavený kvůli malé vzdálenosti od místní hvězdy. Mayor se nicméně těší, že objev skutečného dvojčete Země je už jenom otázkou času a že jej brzy budou s kolegy nezřízeně slavit.

5. Klimatické svědomí: Naderev Saño, vedoucí delegace Filipín
Během klimatických rozhovorů ve Varšavě reagoval se srdcervoucím vystoupením na zničující tajfun Haiyan, který se stal jednou z nejsilnějších tropických bouří v historii měření. Prý je mu známo, že vědci jsou velmi opatrní při spojování jednotlivých extrémních událostí s oteplováním, je ale přesvědčen, že podle vědeckého konsenzu zahřívající se oceán pohání silnější bouře. Ach,to počasí.

Zvětšit obrázek

Viktor Grochovskij. Kredit: Natalia Nikitina.

6. Lovec meteoritů: Viktor Grochovskij, Uralská Federální univerzita
Metalurg a odborník na meteority se stal letošní vědeckou superstar bez varování, jako rána z čistého nebe. Doslova a do písmene. 15. února zasáhl ruský Čeljabinsk a široké okolí mohutný výbuch nebeského posla. Grochovskij počítal jeho trajektorii a pak vedl pátrání po meteoritech, které přineslo tisíce malých úlomků a vylovení 650 kilogramového kosmického balvanu z jezera Čebarkul.

7. Chřipková válečnice: Hualan Chen, čínská National Avian Influenza Reference Laboratory v Harbinu
Ocitla se v první linie boje se slizkými chřipkovými viry H7N9, když v dubnu, v okolí Šanghaje, skákaly z drůbeže na lidi a vyvolávaly těžká onemocnění i ztráty na životech. Tým Chenové odebral spoustu vzorků z půdy, vody, drůbežích farem a tržišť se živou drůbeží. Jejich snaha nakonec dotlačila úřady k zavření nejvíce postižených tržišť a epidemii chřipky došel dech. Svět tleskal rychlé a nezvykle transparentní reakci Číny, Chenová zůstává na stráži.

8. Šéfklonovač: Šukrat Mitalipov, Oregon Health & Science University
Po dlouhém a frustrujícím úsilí se mu konečně povedlo vytvořit linii kmenových buněk z klonovaného lidského embrya. Pomohly mu zkušenosti s klonováním opic a také chrabrost, kterou prokázal tváří v tvář devastujícím úředním regulacím výzkumu tohoto druhu. Teď se snaží sehnat peníze na další vědu, protože výzkum těchto buněčných linií vůbec nelze financovat z federálních peněz a California Institute for Regenerative Medicine zase nepodporuje výzkum linií, které pocházejí z vajíček od placených dárců.

Zvětšit obrázek

Kathryn Clancy. Kredit: L. Brian Stauffer.

9. Strážkyně harašení: Kathryn Clancy, University of Illinois, Urbana-Champaign
Její tým v dubnu odpálil etickou bombu na sympóziu American Association of Physical Anthropologists v Knoxville. Podle jejich průzkumu bylo 59 procent ze 124 oslovených antropoložek při práci v terénu vystaveno nevhodným poznámkám se sexuálním podtextem a 18 procent z nich dokonce čelilo fyzickému harašení. Asociace antropologů nereagovala chápavým úsměvem, ale okamžitým vyhlášením nulové tolerance harašení při terénním výzkumu. Clancyová a spol. později rozšířily výzkum na 666 respondentek z mnoha oborů vědy, které zahrnují výzkum v terénu a dospěly prý k téměř totožným výsledkům. Jak se zdá, i vědci jsou stále ještě … lidmi.

Zvětšit obrázek

Henry Snaith. Kredit: Douglas Fry/Piranha Photography.

10. Uctívač Slunce: Henry Snaith, University of Oxford
Ve 35 letech si splnil sen být vynálezcem. A to ve velkém stylu. Ohromil materiálové vědce dramatickým vylepšením účinnosti solárních článků díky polovodičům z perovskitu. Tyhle materiály se používaly už nějaký čas při výrobě méně účinných fotovoltaických zařízení. Snaith navrhl elegantnější a hlavně mnohem levnější design, s nímž se brzy chystá pokořit účinnost 29 procent. Té dnes dosahují velmi zdatné, ale také velmi drahé solární články založené na arsenidu gallia. Snaith si už teď brousí zuby na další vynález, s nímž by šokoval vývojáře technologií úschovy solární energie na horší časy.

Literatura

Nature 18. 12. 2013.