Jaká byla nosná témata ve vědě roku 2013. A kdo v ní něco znamenal? V redakci Nature sestavili top ten superstar mezi výzkumníky. Na první pohled jde o pestrou směsku lidských povah a motivací, až nestřídmě nacucanou politickou korektností. Ale i to poměrně hezky vypovídá o slastech a strastech vědy právě uplývajícího letošního roku.
1. Mistr editace DNA: Feng Zhang, MIT
Mladý neurovědec, který si vypůjčil od bakterií geniální systém CRISPR/Cas. Bakterie s ním bojují proti virům a některé viry s ním zase prolamují linie bakteriální obrany. Samo o sobě je to docela zajímavé, když se ale ukázalo, že je CRISPR/Cas možné použít ke snadné, přesné a hlavně levné editaci genomů, tak vypuklo nefalšované CRISPR šílenství. Se systémem CRISPR/Cas lze v pohodě proniknout do genomu rozmanitých eukaryot, takže lze v souvislosti s nim čekat veliké věci.
2. Bojovnice proti genovým patentům: Tania Simoncelli, American Civil Liberties Union (ACLU)
V roce 2005 šokovala vedoucího právníka organizace ACLU, když ho informovala o společnostech, které usilují o patentování spousty lidských genů. Dotyčný, Chris Hansen prohlásil, že je to směšné a zeptal se, koho mohou žalovat. Teď je z ní uznávaný expert bojující za genetiku přístupnou pro všechny.
3. Přemožitelka HIV: Deborah Persaud, Johns Hopkins Children’s Center
Viroložka, která poskytla zatím nejpřesvědčivější doklady o vyléčení dítěte s HIV. Mimino z Mississippi, které se narodilo jako HIV pozitivní, se letos zdálo být bez retrovirů celý rok po ukončení léčby. Všiml si jí časopis Time a zařadil ji mezi letošní stovku nejvlivnějších lidí světa.
4. Lovec druhé Země: Michel Mayor, University of Geneva
Emeritní astronom a jeho tým v posledních dvaceti letech ulovili stovky exoplanet. Letos vystopovali planetu Kepler-78b, která je velikostí a hustotou blízká Zemi. Zároveň to ale rozhodně není dvojče naší planety. Už jenom proto, že je její povrch roztavený kvůli malé vzdálenosti od místní hvězdy. Mayor se nicméně těší, že objev skutečného dvojčete Země je už jenom otázkou času a že jej brzy budou s kolegy nezřízeně slavit.
5. Klimatické svědomí: Naderev Saño, vedoucí delegace Filipín
Během klimatických rozhovorů ve Varšavě reagoval se srdcervoucím vystoupením na zničující tajfun Haiyan, který se stal jednou z nejsilnějších tropických bouří v historii měření. Prý je mu známo, že vědci jsou velmi opatrní při spojování jednotlivých extrémních událostí s oteplováním, je ale přesvědčen, že podle vědeckého konsenzu zahřívající se oceán pohání silnější bouře. Ach,to počasí.
6. Lovec meteoritů: Viktor Grochovskij, Uralská Federální univerzita
Metalurg a odborník na meteority se stal letošní vědeckou superstar bez varování, jako rána z čistého nebe. Doslova a do písmene. 15. února zasáhl ruský Čeljabinsk a široké okolí mohutný výbuch nebeského posla. Grochovskij počítal jeho trajektorii a pak vedl pátrání po meteoritech, které přineslo tisíce malých úlomků a vylovení 650 kilogramového kosmického balvanu z jezera Čebarkul.
7. Chřipková válečnice: Hualan Chen, čínská National Avian Influenza Reference Laboratory v Harbinu
Ocitla se v první linie boje se slizkými chřipkovými viry H7N9, když v dubnu, v okolí Šanghaje, skákaly z drůbeže na lidi a vyvolávaly těžká onemocnění i ztráty na životech. Tým Chenové odebral spoustu vzorků z půdy, vody, drůbežích farem a tržišť se živou drůbeží. Jejich snaha nakonec dotlačila úřady k zavření nejvíce postižených tržišť a epidemii chřipky došel dech. Svět tleskal rychlé a nezvykle transparentní reakci Číny, Chenová zůstává na stráži.
8. Šéfklonovač: Šukrat Mitalipov, Oregon Health & Science University
Po dlouhém a frustrujícím úsilí se mu konečně povedlo vytvořit linii kmenových buněk z klonovaného lidského embrya. Pomohly mu zkušenosti s klonováním opic a také chrabrost, kterou prokázal tváří v tvář devastujícím úředním regulacím výzkumu tohoto druhu. Teď se snaží sehnat peníze na další vědu, protože výzkum těchto buněčných linií vůbec nelze financovat z federálních peněz a California Institute for Regenerative Medicine zase nepodporuje výzkum linií, které pocházejí z vajíček od placených dárců.
9. Strážkyně harašení: Kathryn Clancy, University of Illinois, Urbana-Champaign
Její tým v dubnu odpálil etickou bombu na sympóziu American Association of Physical Anthropologists v Knoxville. Podle jejich průzkumu bylo 59 procent ze 124 oslovených antropoložek při práci v terénu vystaveno nevhodným poznámkám se sexuálním podtextem a 18 procent z nich dokonce čelilo fyzickému harašení. Asociace antropologů nereagovala chápavým úsměvem, ale okamžitým vyhlášením nulové tolerance harašení při terénním výzkumu. Clancyová a spol. později rozšířily výzkum na 666 respondentek z mnoha oborů vědy, které zahrnují výzkum v terénu a dospěly prý k téměř totožným výsledkům. Jak se zdá, i vědci jsou stále ještě … lidmi.
10. Uctívač Slunce: Henry Snaith, University of Oxford
Ve 35 letech si splnil sen být vynálezcem. A to ve velkém stylu. Ohromil materiálové vědce dramatickým vylepšením účinnosti solárních článků díky polovodičům z perovskitu. Tyhle materiály se používaly už nějaký čas při výrobě méně účinných fotovoltaických zařízení. Snaith navrhl elegantnější a hlavně mnohem levnější design, s nímž se brzy chystá pokořit účinnost 29 procent. Té dnes dosahují velmi zdatné, ale také velmi drahé solární články založené na arsenidu gallia. Snaith si už teď brousí zuby na další vynález, s nímž by šokoval vývojáře technologií úschovy solární energie na horší časy.
Literatura
Nature 18. 12. 2013.
Immanuel Kant
Autor: Zdeněk Kratochvíl (21.04.2024)
Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality
Autor: Jiří Chýla (08.02.2024)
160 let od úmrtí geologa a paleontologa Ludwiga Hoheneggera
Autor: Aleš Uhlíř (07.02.2024)
Darwinova evoluční teorie
Autor: Vladimír Socha (03.11.2023)
Český geograf Vladimír Kroutilík
Autor: Aleš Uhlíř (04.06.2023)
Diskuze:
Suhlas
Daniel Fakla,2013-12-31 15:37:45
Nastastie som c. 9 nepochopil ani ja. Je zvlastne ze sa niekto zaobera medzidruhovou pritazlivostou. Myslim ze ,,sexualne obtazujucich,, zien je na svete rovnako vela ako muzov. A podla mojho nazoru je pre nas druh uplne normalne ze sa ,,sexualne obtazujeme,,. Ved keby tomu tak nebolo tak by sme nemali potrebu sa parit. Rozumiem ze na pracovisku to jednotlivcom moze byt neprijemne ale je to stale ludske. Kazdopadne, to co ma prekvapuje je zaradenie prace tohoto druhu do top ten of the year. Myslim ze je vela inych osobnosti a v dnesnej dobe hlavne tymov co by si tam podla mna zasluzili byt viac. Pravdepodobne som ale iba nechutny sexista. A s tym sa da zit.
Vemi zajímavé
Jaroslav Santner,2013-12-27 15:30:36
Ještě před několika měsíci jsme byli krmeni mediální manou, že dráhu Čeljabinského meteoritu vypočetli naši skvělí vědci a najednou se dozvídáme, že nám byla skryta dost podstatná informace. Viktor Grochovskij si tajně vypočítal svoji trajektorii a dokonce byl tak drzý, že našel nejen hlavní kus meteoritu, ale i spoustu úlomků. Naštěstí bylo jeho úsilí českému čtenáři pečlivě utajeno. Kdyby jej omylem nezahrnuli nezodpovědní novináři z redakce Nature do top ten, mohli jsme dále spokojeně odpočívat v bludu, že máme nejlepší lovce meteoritů.
Jan Valečka,2013-12-28 17:34:20
Pokud si to dobře pamatuju, tak spočítali dráhu, odkud meteorit přiletěl, nikoliv kam dopadl, a to docela dlouho po samotné události. Navíc mám dojem (byť dosti matný), že už tehdy jsem četl, že to krom nich spočítal i jiný tým, možná snad i o něco málo dřív. O tom, že se v tom jezeře našla díra, se psalo velmi krátce po dopadu, nevím, jestli to bylo na základě propočtů, nebo se jimi jen ověřovalo, jestli stojí za to se tam potápět. A o tom, že máme jedny z nejlepších lovců meteoritů, snad netřeba pochybovat, stačí se podívat na seznam meteoritů s rodokmenem a kdo je objevil.
Normální je, že se dráha vypočítá celá
Jaroslav Santner,2013-12-29 10:35:35
V praxi se to dělá tak, že se dráha vypočítá celá. Pokud dovedu vypočítat, odkud těleso přiletělo, mám zpravidla i dostatek informací na to, abych s nějakou pravděpodobností mohl vypočítat i to, kam poletí a kde dopadne (ta díra v ledu by se asi stejně vypočítat nedala). Nález té díry s výpočtem vůbec nesouvisel. Práci našich lovců meteoritů tím nijak nezpochybňuji. Ani jsem je nezmiňoval. Pokud jste mou formulaci "naši skvělí vědci" chápal ironicky směrem k vědcům, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou. Ta ironie tam skutečně je, ale míří naprosto někam jinam. Při důkladnějším rozboru se Vám třeba její vektor podaří objevit správně.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
