Když prezident Obama zrušil program Constellation zaměřený na znovudobytí a trvalejší průzkum Měsíce navržený jeho předchůdcem, byla NASA zpočátku trochu zmatená. Aby také ne, když vám prakticky přes noc někdo rozmetá několik let práce. Naštěstí byl stanoven nový cíl. Je jím přistání na asteroidu. K jeho splnění lze velkou část techniky z Constellation použít. Kosmická loď Orion (po určitou dobu označovaná jako MPCV) zůstane stejná, pouze ji namísto Aresu-I vynese do kosmu přímo Ares-V přeměnivší se nyní v SLS. Co se však musí podstatně změnit jsou skafandry. Na místo pohybu v šestinové gravitaci Měsíce (vztaženo k zemskému povrchu), potřebujete při misi k asteroidu skafandry pro pohyb v beztíži.
Proč nemůžeme použít současné skafandry?
Aktuálně se používají jiné skafandry pro operační nasazení uvnitř kosmické lodě při startu a přistávání a jiné pro kosmické vycházky. Je to dáno zejména tím, že kosmické vycházky se realizují z Mezinárodní kosmické stanice, kde je dostatek místa pro uložení skafandrů EMU (Extravehicular Mobility Unit) a jejich převlékání. Navíc většinu času astronauti tráví pouze v „běžném“ oblečení. Podobná situace byla i v raketoplánech.
Mise lodí Orion si takový luxus nemohou dovolit. Skafandry EMU by zabraly příliš mnoho cenného místa, které se dá využít efektivněji. Je třeba přistoupit problému podobně jako při misích Apollo nebo jejich předchůdci Gemini. Zde se řešil nedostatek místa jedním univerzálním skafandrem, který sloužil uvnitř lodi pro rizikové části letu a zároveň pro kosmické vycházky.
Mise Orion tedy dostanou nový typ skafandru. Bylo by nerozumné začínat úplně od nuly, proto se inženýři NASA pustili do vylepšení jednoho hodně známého a dalo by se říci legendárního typu skafandru. Tím typem je Advance Crew Escape System Pressure Suit (ACES), známý oranžový skafandr, jenž nosili astronauti v raketoplánu při startu a návratu. Používán je od roku 1994 a konstrukčně vychází z prvního univerzálního skafandru určeného pro ochranu uvnitř pilotovaného stroje i pro kosmické vycházky, který jako první otestoval mimo kosmickou loď Ed White roku 1965 v rámci programu Gemini.
Testování nového typu
Aby se kosmické vycházky na povrch asteroidu staly realitou, je třeba nejprve důkladně otestovat vyvíjený prototyp na Zemi v co nejpodobnějších podmínkách . V laboratoři neutrálního vztlaku – Neutral Buoyancy Laboratory (NBL) poblíž střediska Johnson Space Center (JSC) v Houstonu mají bazén, jenž takové podmínky nabízí. Technici zde testují upravenou verzi skafandru ACES. Astronauti si zde vyzkouší výstup z kosmické lodi, přesun k asteroidu a následný odběr vzorků z jeho povrchu.
Testovat se tedy budou nejen skafandry, ale celý sled kroků, který je k úspěšnému splnění úkolu potřebné provést. Od možností uchycení skafandrů a náčiní, přesunu astronautů mobilními plošinami, kde NASA využije zkušenosti z Mezinárodní kosmické stanice, po vývoj nástrojů pro získávání a ukládání vzorků odkazující se na náčiní použité při misích Apollo. NASA si od testů v NBL slibuje odladění potřebné techniky a postupů. Z toho vyplývající efektivnější, bezpečnější a spolehlivější provedení celého odběru.
Co je tedy u skafandrů pro Orion jinak? „Zvnějšku nezkušené oko prakticky nepozná vůbec žádný rozdíl. Hlavní změny proběhly uvnitř. Předně se musí všechny přívody na skafandru upravit tak, aby je bylo možné připojit na rozvody Orionu“, uvedl Dustin Gohmert , manažer Systémů pro přežití posádky (Crew Survival Systems) v JSC.
Dále se musí zlepšit mobilita pohyblivých částí při pohybu ve vakuu. U původního ACESu jste potřebovali dojít ke startovací rampě, přečkat start a přistání a v případě havarijní situace přežít bezpečně pokles tlaku a to i na nulu. Při kosmické vycházce a zejména odběru vzorků potřebujete navíc dobře ohýbat ruce v loktech a hlavně jemně pohybovat prsty v rukavicích.
Trvání kosmických vycházek se oproti skafandrům EMU používaným na dnešní ISS patrně zkrátí. Výhodou nových kosmických obleků bude použití vně i uvnitř lodi, které ušetří cenný prostor. „My nahlédneme zpět do našeho dědictví , abychom mohli použít jeden skafandr pro různé úkoly , “ řekl dále Gohmert.
Připomeňme jen, že původní oddělené mise – oblet lidské posádky okolo Měsíce a let k asteroidu se NASA patrně podaří spojit do jedné akce nazývající se ARM – Asteroid Redirect Mission. Aby se uskutečnila, musí NASA použít robotickou sondu, která asteroid zachytí a dotáhne na oběžnou dráhu Měsíce. Teprve tam se k němu astronauti vypraví. Zatím je mise plánována na rok 2021.
Na následujícím videu je celý průběh simulace v bazénu porovnáván s animací budoucí mise:
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/content/nasa-testing-modified-pumpkin-suit-for-asteroid-mission-spacewalks/#.UqofO7TjuNs
http://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1133&start=0&sid=b00a0d79dd0b80338b049a6f52d00db4Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/arv-bag-eva_0.png?itok=1_zlnS_A
http://www.nasa.gov/images/content/741779main_asteroid_retrieval-full.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/Modified_ACES_in_NBL.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Diskuze:
