Jaderný armageddon poslední dobou netáhne. Jako by vyšel z módy. Kdo si dneska vzpomene na Hirošimu a Nagasaki? Jaderné elektrárny jsou vnímané jako nutné, ale poněkud bezzubé zlo. Ze síly jádra máme stále respekt, ale už jsme se s ní docela naučili žít. Nebýt Fukušimy, po jaderném nebezpečí až skoro neštěkne pes. Roli strašáka v příbězích na dobrou noc důstojně převzalo globální oteplování. Na světě je ale celá řada organizací, které se s tím podle všeho nehodlají smířit.
Soudě podle mediálního obrazu, největší riziko jaderného konfliktu je v dnešní době nejspíš mezi Indií a Pákistánem. Obě země se dramaticky rozvíjejí a zároveň je sužuje neuvěřitelná chudoba mnoha obyvatel, náboženské animozity a také trpká sousedská nenávist. A samozřejmě, Indie i Pákistán mají okolo 110 jaderných hlavic a také zhruba srovnatelnou sestavu balistických raket.
Vlivná nátlaková skupina angažovaných lékařů Physicians for Social Responsibility, která si klade za cíl chránit veřejnost před jaderným nebezpečím, globálním oteplováním a jedy v životním prostředí, nedávno vypracovala studii „Nuclear Famine: Two Billion People Risk“ (Jaderný hlad rizikem pro 2 miliardy lidí). Dotyčná studie zpřesňuje a (pochopitelně) zhoršuje dřívější odhady následků lokální jaderné války mezi Indií a Pákistánem na globální klima, které poté podle autorů zásadně ovlivní zásoby potravin. Předešlá studie v roce 2012 odhadovala, že v USA by po jaderné taškařici mezi Indií a Pákistánem poklesla produkce kukuřice a sóji o 10 procent po příštích 10 let. Podobně odhadovala i propad produkce rýže v Číně o 21 procent po následující 4 roky a o 10 procent po dalších 6 let. Podle tehdejšího vyjádření lékařů Physicians for Social Responsibility by takové poklesy vystavily nebezpečí hladu miliardu lidí. V nové studii dospěli ke dvojnásobnému počtu.
Podle autorů by setrvalý a citelný nedostatek potravin takřka spolehlivě vedl k hromadění zásob potravin a panice mezinárodních rozměrů, která by vedla k rozvrácení obchodu s potravinami, protože by se jednotlivé země snažily chránit vlastní obyvatelstvo. To by ještě prohloubilo globální nedostatek potravin. Kdyby v konfliktu mezi Indií a Pákistánem odpálili jaderné bomby v množství odpovídající 100 násobku Hirošimské bomby, což představuje asi zhruba polovinu vojenského jaderného potenciálu dotyčných zemí, tak by to podle šéfa tvůrců studie Iry Helfanda, lékaře z Northamptonu v Massachusetts, pravděpodobně znamenalo konec moderní industriální civilizace.
Helfand v takovém případě očekává globální ekonomický šok o řád větší, než byla nedávná bublina roku 2008. Domnívá se, že náš globální svět je mnohem zranitelnější, než si obvykle myslíme. Řetězec událostí by byl podle Helfanda následující. Ohnivé bouře rozpoutané jadernými explozemi by vyvrhly do atmosféry přes 6 milionů metrických tun sazí. Jak jistě každý ví, kvůli sazím by rozjela nukleární zima. Ochlazení a také pokles srážek by pak těžce postihlo úrodu a vyvolalo hlad. Helfand a spol. docházejí k závěru, že i lokální jaderný konflikt by byl sebevraždou Jediným řešením podle nich je zrušit jaderné zbraně tak rychle, jak to jen bude možné.
Jak podobné studie číst? Především, lokální jaderné konflikty určitě nejsou nic pěkného. Střet mezi hustě zalidněnými zeměmi, jako Indie a Pákistán, který by zahrnoval stovku jaderných explozí, po sobě zanechá miliony mrtvých. O tom žádná. Na druhou stranu, Physicians for Social Responsibility a podobné organizace se snaží o absolutní zákaz jaderných technologií a jistě nebude daleko od pravdy napsat, že k tomu používají veškeré myslitelné prostředky. Nepochybně k nim patří i vyvolávání jaderných strašáků, zato objektivitu mezi nimi určitě nehledejme. Je to správné? Těžko říct. Vše nasvědčuje tomu, že jaderné zbraně Indie a Pákistánu už fungují jako odstrašující hrozby nesmiřitelnému protivníkovi. Nebylo by bez nich riziko zničujícího konfliktu s globálním přesahem ve skutečnosti větší? Naše nemohoucnost předpovědět vývoj byť i obyčejného klimatu zároveň ukazuje, že vlastně moc nevíme, co by se stalo po explozi stovky Hirošimských bomb. Kdo kdy vyzkoušel nukleární zimu v terénu? Možná by to bylo ještě horší, než si myslí Helfand, možná mnohem méně devastující. Na tomto místě by měla následovat replika o nutnosti dalších experimentů, pro potvrzení či vyvrácení diskutovaných hypotéz, ale tentokrát se bez ní snad raději obejdeme.
Literatura
Global Security Newswire 10. 12. 2013.
Diskuze:
Palo Priezvisko,2013-12-18 19:40:34
zabudate na to ze tych 2000 testov bolo rozlozenych na desiatky rokov po celom svete + velka cast z nich bola podzemna, tj bez vplyvu na globalne prostredie.
v pripade jadrovej vojny by to vybuchali behom par hodin
10%?
Atlantis Cz,2013-12-16 19:21:31
Opravdu by byla taková hrůza když by se vypěstovalo o 10% kukuřice míň? Přijde mi že jídlem se plýtvá, spousta ploch není vůbec osetých, protože se to nevyplatí a plno ploch je oseto sajrajtem typu řepka nebo podobně. A taky ve skladech je plno plodin z minulýho roku.
Reálně bych to viděl že by se lehce zvedly ceny a jinak nic závratnýho. Že by byl hlad se fakt nebojím. To by se muselo stát něco fakt jinýho jako typu spadne meteorit a bude tu sněžit půl roku toxický popílek co zabije všechny kytky...
Daniel Konečný,2013-12-16 21:55:43
Ten meteorit ani spadnout nemusi, staci, kdyz budou lidi verit, ze spadne a uvidite ten mazec. V clanku je to naznacene, vice skod nez o desetinu mensi uroda by napachal pristup lidi k reseni teto situace.
nejde jen o ceny potravin
Pavel Brož,2013-12-17 12:57:03
Nevidím to tou optikou, že by se vlastně jen lehce zvedly ceny potravin. Tyto věci je možná lepší si raději ani nepředstavovat, nicméně pokud by tam nedejbože byla nějakou náhodou odpálena byť jen jediná atomová bomba a dopadla řízením náhody jen do řídce obydlené oblasti, tak i tak by bylo výsledkem stěhování národů násobně přesahující to historické. A pokud by snad ta jedna jediná bomba trefila některé z tamních megaměst, tak se v následujícím exodu vylidní půlka Indie a Pákistánu, a to i kdyby už žádná další atomovka nebyla odpálena. Osobně si myslím, že případné dopady takového incidentu na ceny potravin by byly dost špatně predikovatelné, a je velice pravděpodobné, že kromě cen potravin bychom řešili i spoustu dalších problémů plynoucích z toho exodu, jak už tady zmínili jiní diskutující.
Obávám se několika věcí
Pavel Foltán,2013-12-16 14:38:21
Obávám se několika věcí
a) Jakékoliv úvahy o podstatně menším nebezpečí následků A bomb učiní jejich použití "přijatelnější" a tím pádem pravděpodobnější.
b) Přímé škody na životech by byly z celoplanetárního hlediska povětšinou "lokální" (pohybovaly by se řádově v milionech, čili šlo by o pouhé promile z celkové populace), ale škody vzniklé všude jinde následnou panikou, rabováním i "úředním" rekvírováním jakýchkoliv zásob, by veškeré ceny vyhnaly do závratných výšek a rozvrátilo trhy. Ke slovu by se dostali různí keťasové a vyčuránci a teprve potom by začala ta pravá "legrace".
c) Další body ponechám na vaší ctěné fantazii; jistě jich nebude málo.
Použití slova "výtěžnost" v souvislosti s využitím jaderných zbraní na vlastní (planetární) populaci, má dost velkou vypovídací schopnost o lidské mentalitě. Vůbec se ufounům nedivím že se nám vyhýbají jak čert kříži.
Re:
Vít Výmola,2013-12-16 15:43:52
"Výtěžnost" (anglicky "yield") není žádný cynický obrat, ale terminus technicus, který se netýká jenom jaderných bomb.
Indie & Pakistan
Ctibor Jablonický,2013-12-16 11:58:34
Možná Vám to bude připadat cynické, ale když sečteme počet obyvatel v regionu, kterého by se připadný jaderný konflikt týkal a půjdeme do maximálních možných ztrát na "lidském" materiálu, tak poměrně jednoduchým výpočtem zjistíte, že úbytek 10% produkce potravin po dobu 10 let, by byl celkem rozumně kompenzován úměrným zmenšením množství jejich spotřebitelů.
Čím by "kluci" přesněji míříli a čím větší ztráty, tím pro zbytek planety lépe.
hm
Roman Gramblička,2013-12-16 10:29:47
během 40 až 50 let bylo v pacifiku odpáleno několik desítek atomovek a vodíkových bomb, za celé 20. století až 2000! explozí a nezdá se, že by to mělo nějaký významný vliv na klima (mimoch. bomba Car byla 3330x silnější, než bomba z Hirošimy. byla to pořádná morda, ale nic vážného se nestalo. Nepochybuji však, že ekonomické a sociální otřesy vlivem zmiňované války by byli ohromné
záleží
Mojmir Kosco,2013-12-16 06:59:30
Na stanoveni kritickych mezí a ty nejsou stanoveny ani pro jaderne znečištění ani pro globální zmenu klimatu a uz vůbec pro ruzne jijich kombinace . třeba je vule k 5000 bombam nebo ani k jedne .
6 milionu tun sazí nic není...
Matěj Orság,2013-12-15 23:35:04
...napr. erupce sopky Svata Helena v roce 1980 behem vterin rozmetala 2.8 miliardy tun horniny a za prvni den se do atmosfery dostalo 520 milionu tun popilku, coz je 86x vice, nez predpokladaji autori studie.
A globalni klima se nezmenilo.
Potencial rychle nabourat globalni klimatickou rovnovahu maji jen udalosti, schopne vyvrhnout do atmosfery mnozstvi hmoty cca 100 km3 a vice (supervulkan, dopad asterodu).
6 Mt sazí z 10 Gt C emisí paliv
Stanislav Kaštánek,2013-12-15 23:50:41
http://zpravy.ihned.cz/c1-53433570-nejsilnejsi-jadernou-zbran-odpalili-soveti-pred-50-lety-takhle-vybuchla-car-bomba
"30. října 1961 bývalý Sovětský svaz provedl nejsilnější atomový výbuch v dějinách. Bomba o síle 50 tisíc kilotun TNT smrtelně kontaminovala oblast o průměru 180 kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4 km nad povrchem"
Je otázka kolik sazí se může vyvinout nad Novou Zemí, kde nemá co hořet. Článek cituje Helflanda :"jadernými explozemi by vyvrhly do atmosféry přes 6 milionů metrických tun sazí. Jak jistě každý ví, kvůli sazím by rozjela nukleární zima. .."
6 000 000 tun sazí. IPCC 2013 uvádí emise z fosilních paliv roce 2011 dosáhly 9,5 [8,7 až 10,3] GtC.rok-1. Jinak řečeno, kdyby při spalování 10 Gt fosilních paliv vznikalo 0,6 promile sazí, tak by vzniklo těch 6 milionů tun sazí.
Zpráva IPCC 2013, Figure 8.17, Components of Radiative Forcing. Graf ukazuje vliv Black Carbon on snow, což dává zhruba +0,6 W/m2- čili zhruba stejně jako skleníkový methan.
Jaderné zkoušky v 60. letech mohou být jednou z mnoha příčin nízkých teplot, jinou spolupříčinou mohou být mořské proudy ( PDO v minimu), mořské proudy (PDO) a teploty rostou vpodstatě od 1970-75.
Jaderná havárie Fukušima zasáhla potravinový řetězec v moři. Na druhou stranu město Hirošima dnes existuje, Google ukazuje průměr města asi 10 km, počet obyvatel 1,17 milionu.
Autor článku píše rozumně, že je třeba atomová válce kdekoli zabránit :"Možná by to bylo ještě horší, než si myslí Helfand, možná mnohem méně devastující."
Car bomba
Vojtěch Kocián,2013-12-16 06:48:04
Car bomba byla celkem ekologická v poměru k výkonu (pokud to u takového zařízení lze vůbec říct). Výbuch vysoko nad v podstatě pustou oblastí znamenal celkem malý radioaktivní spad a malé množství vyvrženého materiálu. Test Castle Bravo http://en.wikipedia.org/wiki/Castle_Bravo byl pozemní a do ovzduší se dostalo mnohem více všeho možného. Byl to ekvivalent zhruba 1000 hirošimských bomb a ohledně následků mnohem podobnější reálnému jadernému útoku.
Pokud jde o globální ovlivnění klimatu, tak je zásadní množství drobných částic vyvržených až do stratosféry. Ty, co zůstanou v troposféře (a tam se počítá i většina sazí z následných požárů, ale i sazí z výfukových plynů atd.), poměrně rychle spadnou, protože na sebe naváží vzdušnou vlhkost. Takzvaný černý déšť sice přinese radioaktivní spad, který bude v jeho dosahu vážným problémem, ale zase pročistí oblohu.
Ohledně jaderných výbuchů studená válka až tak studená nebyla. Tohle asi znáte http://www.youtube.com/watch?v=_W_lLhBt8Vg
Re:
Vít Výmola,2013-12-16 09:50:14
Tak tohle video jsem neznal. Zajímavé.
Asi si budu muset dohledat jaderné střelnice v SSSR. Nějak často to na videu bouchá poblíž Černého moře, což bych nečekal.
Zřejmě pro nedostatek důkazů chybí jaderné testy Izraele, které snad proběhnout taky někdy musely.
Re:
Vít Výmola,2013-12-16 09:53:03
Další krásná podívaná, tedy pro někoho, kdo se nebojí:
http://www.csfd.cz/film/45621-trinity-and-beyond/
A pokud si opravdu myslíte, že se nebojíte, je tu další film:
http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/
Po jeho zhlédnutí jsem měl nutkání na dvoře zbudovat kryt...
Filmy a knihy
Vojtěch Kocián,2013-12-16 18:39:31
Vlákna také doporučuji, ale jen lidem se silnými nervy. I když kopat kryt se mi nechtělo, ve filmu je celkem jasně ukázáno, že to není moc platné.
Z knížek bych k tématu doporučil knihu Hirošima od Johna Herseye. Jde o osobní příběhy několika přeživších. http://muj-antikvariat.cz/kniha/hirosima-hersey-john-1947
A pak "Jasnější než tisíc sluncí" od Roberta Jungka popisující osudy jaderných vědců.
Mimochodem, poblíž Černého moře to Sovětům bouchalo až od 70. let, takže půjde o podzemní testy.
Po přečtění věty:
Milan Hrubeš,2013-12-15 20:56:10
..klade za cíl chránit veřejnost před jaderným nebezpečím, globálním oteplováním... jsem pojal značnou nedůvěru k článku. Vše kde je uvedeno sousloví "globální oteplování" smrdí vždy podvodem. Že by jakkoliv velká jaderná válka znamenala průšvih je bezesporu pravda. Ale údaje v článku jsou pouze bezdůkazní výkřiky do tmy.
Jaderné zbraně a klima
Vojtěch Kocián,2013-12-15 20:15:34
Osobně si myslím, že těch 2000 jaderných testů (často dost slušného kalibru) mělo na globální klima značný vliv. Na všech grafech je vidět mírný pokles teploty po druhé světové válce a po moratoriu na testy v atmosféře ukázkový přechodový jev druhého řádu (nejdřív se exponenciálně oteplovalo a pak se to ustálilo). Takže ekvivalent sta hirošimských bomb odpálených v krátkém časovém rozmezí by globálně znatelný byl, ale nejspíš by to nebyla až taková katastrofa jakou tu předvídají.
Pro lidi na zasažených územích by to samozřejmě byla nezměrná katastrofa. Někdo tu počítal trojčlenku, ale obávám se, že by to bylo o dost horší. Města v Indii i Pákistánu jsou mnohem větší a hustěji zalidněná než Hirošima nebo Nagasaki v roce 1945. Navíc obě strany jistě disponují větší ráží než byla hirošimská bomba a právě taková by byla použita proti největším městům.
Určite to nebude tak tragické ..
Dušan Rajninec,2013-12-15 19:27:37
..ako sa tu píše. Určite nie zo strany jadrovej katastrofy . Je pravda , že ludia ktorí sa tam budú nachádzať určite na 100% zahynú . Ale v dnešnom ľahostajnom svete sa s tým počíta. V Hirošime američania nepočítali s toľkými mŕtvymi , ale Nagasaki už "plánovali " v správnych čislach . Po skúsenostiach zo 60. rokov , keď sa američania a rusi priam pretekali , kto vyrobí väčšie a horšiu bombu a hlavne ju vyskúša sa aj divím , že ľudstvo to prežilo . A stihli ich vyskúšať okolo 2000 . Aj také , ako bola Car-bomba . Pamätám , že vtedy bola u nás aj polárna žiara , aj sme chytali juhoslovanské TV stanice , a radio skôr nehralo ako hralo / 1-2 stanice/ . Korea , Berlínska kríza , Kubánska kríza ... a nestačilo , nepoučili sme sa . Dnes to už nie je pravda , že v čase Berlínskej krízi stravili desaťtisíce našich založníkov pár mesiacov v dobytčiakoch niekde v Sudetoch .
Ale bola by to tragedia. Ak by použili naozaj atomovú bombu tak by sa dali na pochod stovky milionov indov a pakistancov , možno aj číňanou do nepostihnutých oblastí . napríklad aj sem k nám . A čo by sme potom urobili ?
nebude to tragické, když to nebude
Stanislav Kaštánek,2013-12-15 18:11:38
http://cs.wikipedia.org/wiki/Car-bomba
"Na místo třetího stupně tvořeného uranem 238 byla bomba nakonec vybavena pláštěm z olova, které účinek pumy naopak utlumilo na 57 Mt namísto plánovaných 100 Mt"
Hirošima: Při explozi atomové bomby Little Boy o síle 12 až 20 kilotun TNT.
Takže poměr Car bomba/ Hirošima byl 57 000 kt TNT/ asi 15kt TNT = asi 4 000 krát větší.
Největší radiaktivita u nás byla (z jaderných zkoušek) počátkem 60. let, o dost více jak po Černobylu. Zkoušek bylo od 50. let hodně v odlehlých částech, a po dohodách v po pozdější době pouze podzemních. Ostatní jsou zakázány a je to respektováno už dlouho.
Takže jediné srovnávací hledisko atomového výbuchu v obydlené části je Hirošima a Nagasaki.
Jestliže ekvivalent 20 kt TNT zabil v konečné fázi kolem 200 000 lidí, je to hodně.
článek :" Kdyby v konfliktu mezi Indií a Pákistánem odpálili jaderné bomby v množství odpovídající 100 násobku Hirošimské bomby".
Pouhá trojčlenka říká, že 0,2 milionu *100 = 20 milionů. A dlouhodobé problémy se zajištěním potravin na celém světě, jak píše článek.
Radioaktivní zamoření Země 90 Sr by vedlo mimo jiné k ohrožení produkce nezávadného mléka. USA mají údajně rezervu sušeného mléka na 3 roky. Největší nebezpečí bych viděl v rozptýlení radioaktivního prachu. Už Krakatoa rozptýlila sopečný prach až do Evropy a globální teplota se snížila o 1,2 °C.
Atomová ponorka je nejsložitější technické dílo člověka, čili zdroj mnoha možných poruch. Nemluvě o psychice námořníků, kteří na nic slouží. Mluvil jsem s Rusem, který se pak oženil do Čech a sloužil v 70.letech tři roky na ponorce a měl toho plné zuby. Říkal, že se sloužilo u ponorek tři roky. Také v 60.letech kvůli Kubě byl jaderný konflikt blízko.
Prostorem pro družice se potuluje obrovské množství částic odpadu, které mohou vyřadit jakékoli zařízení a vyvolat paniku.
Jaderné pokusy včetně jednorázového výbuchu car-bomby ( větší jak v článku předpokládaný 100 násobek Hirošimy z bomb Indie+ Pakistán), změny klima nejspíš vyvolal, v 60. letech se globální oteplení u nás nekonalo, bruslilo se 3 měsíce v roce.
Hezke by to urcite nebylo,
Daniel Konečný,2013-12-15 19:05:21
ale jestlize ma 100 Little Boyu znamenat straslivou globalni potravinovou krizi, tak kde je ten prusvih po minimalne 40ti nasobne zatezi, krome "zastaveni oteplovani"? Jen me fascinuje dalsi clovek, ktery se zivi okorenovanim predikci o modni "klimaticky-vrazednou konstantu" a bez problemu mu to prochazi, prestoze je vznikla hypoteza zrejme vyvracena uz vice nez pul stoleti.
nebude to tak tragicke
Daniel Konečný,2013-12-15 17:23:04
Pan Helfand snad zapomnel, ze probehlo na svete na 2000 jadernych testu? Nebo ze jen znama Tsar bomba mela ekvivalent nesrovnatelne vetsi, nez nejakych 100 Hirosimskych bomb?
Nejen Indie a Pákistán
Pavel Brož,2013-12-15 16:55:02
V posledních desetiletích se sice pozornost výzkumníků přesunula na zkoumání klimatického dopadu případného jaderného konfliktu mezi Indií a Pákistánem, nicméně nejen zbraně těchto jaderných teenagerů představují nebezpečí, ono i mezi velkými jadernými kluky, jakými jsou USA a Rusko, může náhodně dojít k tragickému nedorozumění. Takových kritických okamžiků, kdy soupeřící strany už měli prst nad červeným tlačítkem, bylo za dobu studené války nejméně deset, jak v USA, tak v SSSR, a teprve v posledních letech tyto události vyplouvají na světlo. Asi nejznámějším, ale zdaleka ne jediným případem byl falešný raketový poplach v roce 1983:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Petrov
Nicméně ani po pádu železné opony riziko náhodného jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem nezmizelo, posledním zveřejněným případem byl incident způsobený vypuštěním norské meteorologické rakety v roce 1995, kterážto situace se vyhrotila až do stavu, kdy ruský prezident Boris Jelcin poprvé ve svém životě aktivoval jeho jaderný klíč, a všichni velitelé ruských atomových ponorek dostali příkaz připravit se na jadernou odpověď. Naštěstí bylo v následujících extrémně horkých minutách vyhodnoceno, že norská raketa se začíná odchylovat směrem na západ, a že tedy nemíří na území Ruska, a poplach byl zrušen:
http://en.wikipedia.org/wiki/Norwegian_rocket_incident
Takovéto incidenty jsou zveřejňovány až se zpožděním, proto pokud v pozdějších letech došlo k nějakému podobnému, dozvíme se to zase až po letech.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
