Když se svět se zatajeným dechem připravoval na spuštění mašiny zázraků v CERNu, tedy velkého urychlovače LHC, šířily se zvěsti, že experimenty tohoto urychlovače zničí svět a možná i celý vesmír. Tehdy se mluvilo o vzniku mikroskopických černých děr, stvoření strangeletů, česky nádherně „podivnůstek“, tedy kvark‑gluonového plazmatu okořeněného podivnými kvarky (s) a také o fázovém přechodu vakua. Velký hadronový urychlovač sice ještě nejel na plný plyn, už má ale za sebou oficiální oznámení Higgsova bosonu a náš svět stále stojí. Výše uvedené obavy jsou vesměs z hájemství exotických fyzikálních hypotéz a hlavně, ani pečlivě vytuněný, zrekonstruovaný a na plné obrátky urychlující LHC nebude dosahovat výkonu přírodních urychlovačů částic, jejichž řádění pozorujeme ze vzdáleného vesmíru. Přesto, jsou natolik zajímavé, že stojí za to jim věnovat pozornost. Zvlášť když se ukáže, že by to s jejich naprostou nepravděpodobností nemuselo být takové, jak jsme si zatím mysleli.
Nedávno došlo k zajímavému posunu ve vnímání rizika fázového přechodu vesmíru. Kupodivu směrem ke zkáze světa. Tento posun těsně souvisí s Higgsovými bosony, takže s poněkud natvrdlou ale zároveň rozkošnou logikou v tom svým způsobem opravdu má prsty Velký hadronový urychlovač. Jde o to, že někde ve vesmíru může vzniknout bublina prostoročasu, v níž má Higgsovo pole, které je spjaté s Higgsovými bosony, jiné parametry, nežli ve zbytku známého vesmíru. Pokud tyto parametry Higgsova pole vedou k výslednému stavu s nižší energií a pokud je zmíněná bublina dostatečně velká, tak se bude šířit všemi směry rychlostí světla. Elementární částice uvnitř bubliny by náhle nesmírně ztěžkly. Šíleně. Všechny galaxie, hvězdy, každičké zrnko písku na Zemi by se v takové bublině staly mnoho a mnoho milardkrát těžšími, než jsou dnes. Veškerá známá hmota by se zhroutila do naprosto extrémních, super hmotných a super horkých jader a vesmír, jak ho známe, by tím pádem skončil.
O této nepříliš přívětivé možnosti se ví už delší dobu, ale kolem výpočtů panovalo mnoho nejasností. Jens Frederik Colding Krog, doktorand z Center for Cosmology and Particle Physics Phenomenology (CP3 - Origins) na Univerzitě jižního Dánska a jeho kolegové nedávno záležitost s fázovým přechodem Higgsova pole opět propočítali a dospěli k následujícímu závěru. Za prvé, vesmír se nejspíš tímto způsobem zhroutí a za druhé, to zhroucení je dokonce pravděpodobnější, než vycházelo v předešlých studiích. Takže, co s tím uděláme?
Dnes jen těžko říct. Brutální fázový přechod vesmíru prostě někde započne a odtamtud se bude šířit dál. Může to být kdekoliv. Je to jenom otázkou času. Možná už fázový přechod někde běží, jen o něm zatím ještě nevíme. Třeba se rozběhne zítra v jižních Čechách. Anebo se to stane za miliardu let v hodně vzdáleném vesmíru. Krog jen krčí rameny, nikdo neví. Taky prý stále není úplně vyloučeno, že ke zničujícímu fázovému přechodu nakonec vůbec nedojde. Krog a spol. se jednoduše mohli splést. Anebo se změní pravidla hry. Prakticky nevyhnutelný fázový přechod všehomíra prý vyplývá ze stávající konstelace elementárních částic, včetně Higgsova bosonu. Pokud objevíme další elementární částice, tak tím nejspíš podkopeme základy této chmurné předpovědi. Je nasnadě, že by tahle hypotéza o zániku světa měla být urychleně vyvrácena, už jenom pro klid v duši. Držme tudíž vehementně palce fyzikům v centru CP3 – Origins i jiných pracovištích, kde mají na starost osud vesmíru.
Literatura
University of Southern Denmark News 12. 12. 2013, arXiv:1306.3234, Wikipedia (False Vacuum).
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
V CERNu vyrobili relativistické černoděrové plazma s páry elektronů a pozitronů
Autor: Stanislav Mihulka (17.06.2024)
Diskuze:
Priveľmi sa obdivujeme.
Milan Závodný,2013-12-27 13:01:26
Stále sa na vesmír dívame z nášho "malomesta" tu na Zemi. Z histórie vesmíru ľudstvo existuje ničovaté nič na jeho časovej osi. A zrovna do toho mrňavého okamihu sa trafí náhodný jav - fázový prechod. To je ako keby zrnko piesku z Mallorky zrovna zaniesol vietor mne do taniera. Oveľa pravdepodobnejšie je, že už o sto rokov tu civilizácia nebude. Ale z toho hlava nikoho nebolí.
Kolaps,nebo nový třesk?
J Kasom,2013-12-18 22:58:01
No a neměl vesmír projít fázovým přechodem při velkém třesku?
A jak je to z velkým roztrháním,není to ten správný okamžik na fázový přechod?
A ještě by mě zajímalo co by to udělalo z takovýmy objekty jako jsou černé díry.
Zabúdajú na multivesmír
Anton Matejov,2013-12-16 23:27:31
Dosť často náš svet a vesmír zjednodušujú aby ho lepšie pochopili, vysvetlili. Z histórie sme prekvapivo zistili, že tie hviezdičky na nebi sú Slnka rôznych typov a je ich veľa. Neskôr sme zas prekvapivo zistili, že žijeme v galaxii a tých sú stovky miliárd. Pripustili sme vesmír a stvorili teóriu big bang. Na základe rozpínania vesmíru, keď sme začali spätne počítať podľa zákonov gravitácie...
Aké krásna a jednoduchá je teória bing bang však?
Naraz prišiel šok a zistili sme, že ten svet na atómov tvorí asi 4% hmoty vesmíru. Ostatok 96% vesmíru tvorí tmava energia a tmava hmota, ktorá sa neskladá s atómov.
Ale vyrátať presne minulosť vesmíru a big bang je zradne. Čo ak žijeme v zrazených vesmíroch? Predstavte si vriacu vodu a bubliny v nej ako prejav energie a vesmíry ako bubliny. Bubliny sa môžu zraziť.
A naraz by sme mohli ináč vysvetľovať napríklad, infláciu, tmavú energiu, vek vesmíru a podobne...
často niektorí teoretici zabúdajú už vo svojích predpokladoch na multivesmír a jeho interakcie s naším vesmírom. Ostáva sa stať na predpokladoch iba nášho vesmiru a Bing Bangu.
A k tej pravdepodobnosti, štatistike, matematike a fyzike...
Až príliš často sa v našej histórii stávalo, že ak neaký jav teóriu, rovnice spĺňali zákon zachovania energie a mali sme dostatočné dobre definované predpoklady, tak sa to vo vesmire aj odohralo. Spomeňte si na prvé rovnice antičastíc, príbehy neutrónu a neutrína, ktoré museli dotvoriť kvôli zachovaniu energie. Hypotézy bizardných čiernych dier a podobne.
V tomto článku ale nepoznajú všetky premenné v predpokladoch. A tak sa môžu naplniť aj niektoré napohľad bizardné poznámky diskutujúcich. Ak pripustíme anti vesmír, alebo zrkadlový vesmír a podobne. My môžeme aj nebyť, ale v paraelných svetov alebo antisvete náš život pokračuje. Na rôznych teóriách sa stále pracuje aj špičkoví vedci a vôbec ich nemôžeme vylúčiť. Ani cestovanie do budúcnosti a minulosti. Tiež sa stále drží náboženstvo s jeho teóriou Boha a druhého sveta a skupina aj špičkových vedcov pracuje na antropickéj teórie vesmíru. Čiže s 99.95% tu onedlho nemusíme byť ale budeme pokračovať v inom svete.
Takže kto sa má v tom všetkom vyznať a niekedy aj hlava s toho bolí!
Pravděpodobnost
Lukas Florner,2013-12-16 15:02:57
Oni nezjistí, že už tu dávno nemáme být. Ale můžou spočítat, že už tu s pravděpodobností na 99,95% nejsme. A pak je jen na nás, jak se s tím vyrovnáme (někdo nad sklenkou vína se zamyšleným pohledem do pravděpodobně neexistujícího západu Slunce, jiný v bezvědomí pod stolem hostince nevalné pověsti a kvality, další v náručí drahé polovičky vyprávějíc valné pověsti vysoké kvality...to je fuk, důležité je hlavně pak v pondělí nezaspat do práce :o).
No pokud jim vyjde, že už tu nemáme být
Jenda Krynický,2013-12-16 23:53:55
s pravděpodobností 99.999999978958%, pak se to dá považovat za celkem slušný důkaz, že tam maj chybu. Jistě 100% jim nevyjde nikdy, ale pokud je to tak pravděpodobné jak to z toho článku vypadá, tak by těch devítek mohlo být i víc.
fyzika
Rudolf Svoboda,2013-12-14 23:56:15
U statistiky se rika. Never nicemu co sis sam nezfalsoval. A prijde mi, ze u teoreticke fyziky je to uz stejne
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce