Přesto, že rod pustoryl -Philadelphus zahrnuje opadavé i stálezelené keře domovinou z východní Asie, Severní Ameriky i jižní Evropy, u nás lze pěstovat jen druhy opadavé a jejich křížence. Kromě pustorylu obecného (Philadelphus coronarius), který běžně roste v nejedné zahradě, máme ještě bohatou škálu dalších, které dobře snášejí naše podmínky. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květ. Podle druhu kvetou postupně od května do července, některé až do srpna. Máte-li rádi opojnou vůni, můžete si požitek prodloužit vysazením dvou i více rozmanitých keřů.

Philadelphus coronarius

 Charakteristika
Pustoryly rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Pustoryl obecný má poměrně strnulou až metlovitou strukturu, silné výhony a větší listy s hrubou strukturou. Doroste do výšky až 3 m. Rychle se rozrůstá i do šířky. Měkčeji působí zaoblené typy (např. P. x lemoinei - p. Lemoinův)) a výrazně jemnější strukturu a pravidelné husté větvení mají drobnolisté pustoryly. Listy jsou vstřícné, různě velké, podlouhlé nebo vejčité, celokrajné nebo zubaté. Základní vybarvení zastupuje běžná matná zeleň, ale nescházejí ani lesklé, temně zelené odrůdy (P. inodorus), listy bělavé (P. coronarius ´Variegatus´) nebo žlutozelené (P. caucasicus ´Aureus´) až žlutopestré. Podzimní zbarvení není nijak výrazné. Původní  čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větévka. Základní barvou květu je bílá v několika odstínech, část odrůd má ještě barevné očko ve středu květu, které bývá od růžové po purpurové a karmínové odstíny.  Vůně je dalším charakteristickým znakem pustorylů, pouze několik druhů a z nich odvozených odrůd nevoní (např. P. floridus, P. hirsutus, P. pubescens). Kořeny jsou bohatě větvené a houževnaté, ale koření mělce.

Philadelphus pubescens

Nároky
Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete. Mnohé druhy nejsou náročné na půdu, ale šlechtěnce raději sázíme do dobré propustní zahradní půdy zásobené živinami. Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku. Krátkodobě snesou i sucho, ale díky mělkému kořenovému systému rychle uvadají a mohou i předčasně opadat. Naše zimy snáší široký sortiment pustorylů a hodí se i do znečištěného prostředí. Zvěř je nevyhledává. Vysazují se brzy zjara a na podzim v bezlistém stavu. Po výsadbě výrazně rostliny zastřiháváme. Vydatně zaléváme. Z kontejnerů se vysazují celoročně, ale v průběhu vegetace raději nové rostliny zastíníme a důkladně a pravidelně zaléváme, dokud neprokoření. Starší keře vyžadují pravidelný redukční řez. Podle možnosti se vystříháme jednorázového zmlazovacího řezu, bohaté vyrašené prýty snadno dají keři metlovitý vzhled. Ze škůdců na mladých výhonech pustorylů hostují  černé mšice. Množí se řízky a také zapouštěním výhonů. Pěstují se u nás na celém území.

Philadelphus inodorus

 Použití
Díky své nenáročnosti a bohaté násadě květů patří k vyhledávaným keřům. Navíc se dají použít soliterně, do malých i větších skupin a také do živých plotů a stěn. Další pozitivní vlastností je rychlý růst, brzy zaplní vymezený prostor. Proto se nezřídka používají i jako výplňová nebo maskovací dřevina. Pustoryly vyniknou ve společenství dalších statných keřů s výrazným květem – např. vajgélie, kde kontrastují s červenými tóny, ale rané druhy také s kdoulovci, okrasnými jabloněmi či slivoněmi. Zajímavá je i kombinace s kalinou.  Vzrostlé keře nepřehlédnete ani v zimě, větvičky mají  tmavé šedavé nebo hnědé tóny, které hezky doplňuje a prokresluje  námraza a sníh. Kůra na starších kmíncích se navíc v jemných proužcích odlupuje.

 Doporučení
Keře s plnými a výraznými květy umístěte na viditelné a frekventované místo.

Chcete-li, aby kvetly živé ploty z pustorylu, zastřihujte je jen lehce na výšku a nedělejte každoroční pravidelný přísný řez.
Starší keře nepřesazujete.
Ve větších skalkách se uplatní husté zakrslé keříky např. P. coronarius ´Duplex´, dorůstá jen lehce nad 1 m nebo P. coronarius ´Variegatus´ (do 2 m).

Kultivar ´Manteau d´Hermine´ se výborně hodí nejen do skalek, ale i pro pěstování v nádobách, na balkony a terasy. Dosahuje jen výšky kolem 0,75 m a šířky do 1 m.

Pozor, přesto, že se pustoryly pyšní květem, odrůda ´Cochleatus´ nekvete. Může se použít do tvarovaného živého plotu.

Zveřejněno se souhlasem www.rostlinamesice.cz