Nelze si nevšimnout, že mnohým lidem z NASA a vůbec okolo průzkumu vesmírných těles hodně záleží na mikrobech. Napsat, že se snaží zamezit kontaminaci vesmíru pozemskými mikroorganismy, to tak úplně nevystihuje stav věcí. Ve skutečnosti jsou tím absolutně posedlí. Udělají úplně všechno, jen aby zabránili nešťastným mikrobům cestovat na jiné světy a osídlit je před námi. Kdyby měly bakterie právníky, tak by se NASA topila v žalobách.
Situaci je tak tristní, že to už pohnulo vědce k psaní do slovutných periodik. K rozhněvaným badatelům se přidali i Alberto Fairén z Cornellovy univerzity a Dirk Schulze‑Makuch z Washingtonské státní univerzity. Ve svém komentáři pro časopis Nature Geoscience, výstižně nazvaném „The Overprotection of Mars“ volají po zásadním přehodnocení politiky ochrany vesmírných těles před kontaminací pozemským životem a po přepracování postupů při plánování misí a přípravě kosmických lodí na start do vesmíru.
Podle Fairéna a Schulze‑Makucha posedlost sterilizací závažně ohrožuje průzkum vesmíru. Kvůli přehnaně tvrdým protokolům planetární ochrany COSPAR (Committee on Space Research) je prý prakticky nemožné zkoumat nejslibnější místa na Marsu. Proč asi robotická laboratoř Curiosity pracuje na Marsu v oblasti, kde je jen mizivá naděje na přítomnost vody? Průzkum vesmírných těles podle všeho míří do bodu, kdy ho úřední předpisy a nakynutá předběžná opatrnost fakticky znemožní. Fairén a Shulze‑Makuch se domnívají, že otravná politika extrémní ochrany vesmírných těles minimálně z části zavinila nápadný pokles intenzity průzkumu Marsu od dob programu Viking.
Přitom je to všechno nejspíš zbytečné. Pokud pozemský život na Marsu nepřežije, tak nemá smysl kosmické lodě sterilizovat. Ostatně, samotný let nehostinným vesmírným prostorem od Země k Marsu je obstojnou sterilizační procedurou. Na druhou stanu, ani extrémní sterilizační postupy nejsou stoprocentně úspěšné, o čemž svědčí i objevy zajímavých bakterií ve sterilních místnostech kosmických agentur. Nedávno jsme o nich psali na OSLU. A pokud naše organizmy na Marsu mohou žít, tak tam už jsou. Za miliardy let existence pozemského života k tomu podle autorů měly spoustu příležitostí, včetně cestování na kosmických lodích ze šťastnějších dob, kdy nebylo hlavním smyslem výzkumu vesmíru vymydlit přístroje do běla. A vlastně, nebylo by zajímavé zkoumat, jak se našim mikrobům na Marsu daří? Je to zmrtvující dilema: ochrana anebo průzkum planet? Utrpíme více škody zanedbáním ochrany anebo průzkumu? Ideální by bylo vyhovět oběma pohledům na vesmír, to ale očividně nejde.
Co nás stojí intenzivní ochrana vesmírných těles před pozemskými mikroby? Podle Fairéna a Schulze‑Makucha ne zrovna málo. V miliardovém rozpočtu programu Viking to prý dělalo přes 10 procent. Za 100 milionů dolarů by přitom bylo možné udělat spoustu vědy. A kdyby někdo chtěl poslat robota do některé z nejslibnějších oblastí Marsu, tak by čelil ještě mnohem tvrdším protokolům. Úřady planetární ochrany nejspíš platí Marťané, aby jim pozemšťané dali pokoj.
Jak se dalo čekat, v následujícím čísle Nature Geoscience otiskli rozhořčenou reakci dotčených činitelů, konkrétně Catharine Conleyové zodpovědné za planetární ochranu v ústředí NASA a Johna Rummela, předsedy panelu COSPAR pro planetární ochranu. Fairén a Schulze‑Makuch prý píšou nesmysly, postupy planetární ochrany jsou neustále vylepšovány v duchu nejnovějších vědeckých objevů a reprezentují prý konsenzus mezinárodní vědecké komunity. Co dodat? Doufejme jen, že takový konsenzus definitivně nezardousí výzkum Marsu a ostatních vesmírných těles.
Literatura
Astrobiology Magazine 18. 11. 2013, Nature Geoscience 6: 510-511.
Špatná nebo dobrá zpráva? Povrch Marsu je neobyvatelný pro běžné bakterie
Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2017)
Diskuze:
viz. Drahomir Strouhal
Josef Jindra,2013-12-05 12:17:51
Naprosto souhlasim, pokud existuji organismy ktere jsou schopny na marsu nejakym zpusobem prezit tak je tam vysadit hned po overeni za tem neni vlastni zivot na vyssi urovni.
Souhlas
Michal Bursík,2013-12-05 20:54:12
Také jsem zastáncem kolonizace a myslím si, že fóbie z "nákazy" životem bude jednou vzpomínáno jako velká chyba.
Neříkám, že by se člověk měl chovat jako "prase" a zničit a zaneřádit co se dá. Ale chce to rozhodně rozumnější přístup. Nemám rád extrémy ani z jedné a ani z druhé strany.
Martin Plec,2013-12-06 00:06:28
Když už, tak je třeba k osídlení Marsu použít speciálně vybrané kmeny bakterií, a ne to nechat na náhodě, aby jej osídlil nějaký náhodný cestující, který cestu shodou okolností přežil. To, že to bude také pozemšťan, neznamená, že to bude náš kamarád.
O důvod víc nenechat se zviklat a dál sterilizovat.
proč vůbec sterilizovat
Drahomír Strouhal,2013-12-05 09:56:24
Tak si nad tím přemýšlím a říkám si - člověk je pravděpodobně první organizmus na Zemi, který je schopen opustit její gravitaci a šířit se mimo hranice Slunečního systému. Zatím alespoň symbolicky prostřednictvím družic.
Nemáme morální právo na to, abychom rozsévali náš život? Nepochybuji o tom, že život v nějaké jiné formě může ve vesmíru existovat, ale jak se zdá, ve Sluneční soustavě to není žádná sláva (tedy kromě nás).
To skutečně musíme prohlásit každý kámen za přírodní rezervaci jen proto, že jsme ještě neanalyzovali, jestli na něm není nějaký pochybný shluk aminokyselin?
Já jsem plně proto, abychom Mars kolonizovali odolnými bakteriemi, protože jestli tam má někdy spočinout noha člověka, bude to nevyhnutelné. Takto si alespoň předpřipravíme půdu pro další výzkum. Pokud bychom někdy chtěli z atmosféry Marsu izolovat alespoň nějaký kyslík, měli bychom tam sakra rychle dostat sinice, které se dokážou vyrovnat s tamějšími podmínkami. Čím dřív, tím líp.
Nenechte se zmást vlastními výčitkami svědomí. Čert ví, kdy nám něco spadne na hlavu. Když bude lidstvo na dvou planetách, máme větší šanci, že přežije alespoň na jedné.
Martin Plec,2013-12-05 10:10:19
Vzpomínám si, jak jsme se kdysi ještě na střední škole dohadovali s jedním křesťansky založeným spolužákem, který tvrdil, že celý svět je tu pro lidi, kteří si s ním mohou dělat, co chtějí. Nevím, jestli dnešní křesťanství (katolictví) tvrdí stále totéž, ale tenhle povýšený přístup byl rozhodně základem různých středověkých obludností páchaných na zvířatech, domorodcích, jinověrcích. (Ne že by se třeba Japonci za 2. světové války chovali k zajatcům lépe.)
"Já jsem plně proto, abychom Mars kolonizovali odolnými bakteriemi, protože jestli tam má někdy spočinout noha člověka, bude to nevyhnutelné." Opravdu byste to chtěl? Myslíte, že Mars předem kolonizovaný třeba plísněmi (ať je to víc do očí bijící) bude pro lidi lépe obyvatelný?
Martin Plec,2013-12-04 21:12:45
Vždycky budou ti, co jsou pro, a ti, co jsou proti. A ti, kteří se snaží něčemu zabránit, budou vždy v nevýhodě oproti těm druhým.
Připomíná mi to třeba hlasování Dánska o přístupu k EU. Napoprvé členství odmítli, a tak je EU nechala hlasovat znovu. Hlasování by se opakovalo, až by nakonec jednou dopadlo ve prospěch členství v EU. Poté už se samozřejmě žádné další hlasování neuskutečnilo.
Jsou i nepolitické příklady. Ale na základě stejného principu očekávám, že nakonec se to zpochybňovačům sterilizace povede a od sterilizace sond se upustí.
Pán Vajsal
Samo Slavkovský,2013-12-04 20:44:42
Curiosity sa momentálne nachádza v kráteri Gale, ktorý bol v minulosti jedným veľkým jazerom. Curiosity nehľadá priamo život (ten na Marse podľa všetkého nie je), ale hľadá známky minulého života.
A sterilizovať ho bolo nutné. Veď keď hľadáte známky života, tak v prvom rade musíte odstrániť baktérie a vírusy z prístrojov, ktorými plánujete hľadať či nie?
Obávám se, že hlavní problém sterilizace je jinde
Jenda Krynický,2013-12-04 16:20:35
Utrácíme miliardy na likvidaci organismů, které nemají nejmenší šanci přežít ten let a jejich likvidací tak uvolňujeme prostor (z našeho pohledu extremofilním) organismům, které ten let zvládnou levou zadní.
Pane bože...
Samo Slavkovský,2013-12-04 15:28:47
To čo je za článok?
Viete prečo stála napríklad sterilizácia vozítka Curiosity 250 miliónov dolárov? Pretože IŠLA HĽADAŤ NA MARSE ZNÁMKY MINULÉHO ŽIVOTA! Čiže okrem iného aj zlúčeniny na báze uhlíka a tak podobne.
Ak by sa v NASA na sterilizáciu vyprdli, dopadla by Curiosity rovnako ako napríklad Vikingovia. Posielala by nám nepresné, veľmi skreslené a navzájom si protirečiace výsledky. Tu vôbec nešlo o to, aby sa nebodaj na Mars nedostal nejaký pozemský život.
A je vám dúfam jasné, že citlivé senzory treba sterilizovať, inak by neboli tak citlivé a stovky miliónov zelených doláčov by išli do prdele.
Čiže (hlavne) preto sa sondy sterilizujú. Aby slúžili na to, na čo slúžiť majú a nie preto, aby sme náhodou chudáčik vesmír nenakazili našimi vzácnymi baktériami.
Problém je jinde
Martin Vajsar,2013-12-04 17:56:38
"Proč asi robotická laboratoř Curiosity pracuje na Marsu v oblasti, kde je jen mizivá naděje na přítomnost vody?"
Takže jsme za miliony postavili vesmírné vozítko, sterilizovali ho (to bylo nutné, jak píšete), vybavili ho zařízením pro detekci života a nakonec ho vysadíme na místě, kde je pravděpodobnost nalezení života minimální. Ta poslední část je místo, kde je to postavené na hlavu.
pane Slavkovský
Roman Gramblička,2013-12-05 12:58:51
nic se nemá přehánět. V případě sondy, jejíž cílem je nalézt stopy života je sterilizace nezbytná. Ikdyž lze předpokládat, že se při sestrojování robota lze setkat jen s běžnými bakteriemi, které nemají šanci přežít vakuum a radiaci, istota je nutná. Obecná rovina sporu se točí kolem toho, zda má člověk kontaminovat povrch marsu (či už osobně nebo skrze roboty) než se nadobro prokáže, zda na marsu je či není život. Několik málo sond nám tuto jistotu neposkytne. Osobně jsem pro přímou kolonizaci a po životě ať tam pátrají sami astronauté - budou mít mnohem větší možnosti, než roboti
heh, "zlatá" byrokracie
Roman Gramblička,2013-12-04 13:32:01
tak, koukám, že praštěná ekoideologie vystrkuje svá chapadla už i do vesmíru. Člověk se už dnes ani nestačí divit. Vypadá to, že panel COSPAR je na dobré cestě napodobit IPCC, jehož výplody byly taky založeny na "vědeckém konsenzu". Jěštěže se dnešní doby nedožili Heinlein či Asimov, asi asi rvali by si vlasy
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
