Zvětšit obrázek

Ještě dále do historie, až do roku 1973, musíme jít, abychom se dostali k poslednímu vozítku, které brázdilo lunární regolit – řeč je o sovětském Lunochodu 2. Od jeho přistání už uplynulo těžko uvěřitelných 40 let. Od té doby lidstvo na Měsíc trochu zanevřelo. Když už k němu letěla nějaká sonda, tak jen kroužila po jeho oběžné dráze, ovšem hlavní pozornost se zaměřila na okolní planety, především Mars. Nyní ovšem Čína sfoukne z těchto letitých rekordů prach.

Zvětšit obrázek

Jedna z možných podob lunárního vozítka

Čína je známá svým poměrně uzavřeným systémem, který jen nerad sděluje informace o svých dalších projektech. Po úspěšném vypuštění sondy Chang’e-2 v roce 2010 Čína oznámila, že příští nepilotovaná výprava už bude obsahovat přistávací modul a dokonce i pojízdného robota. Pak byl dlouho klid, jen sem tam se objevily informace o tom, že práce na vozítku pokračují.

Zvětšit obrázek

Postupně se ale design vykrystalizoval do finální podoby (foto z července 2011) Zdroj: http://farm6.static.flickr.com/

Na začátku roku 2012 začaly přicházet i další informace. Dozvěděli jsme se, že rover má na povrchu Měsíce pracovat po dobu tří měsíců a během té doby mu budou energii dodávat solární panely. O zajištění tepla (hlavně během lunární noci) se postará radioizotopový generátor s peletkami plutonia 238. Právě kolísání teplot bude jedním z velkých nepřátel nového roveru – během dne bude čelit horku 100°C a naopak v noci přijde třeskutý mráz až -170°C. Pokud navíc uvážíme, že lunární noc trvá skoro 14 dní, nebude to mít vozítko jednoduché.

Velkým krokem vpřed byl březen roku 2012, kdy se na veřejnost dostaly fotky z čínské provincie Obr4 Gansu. Tady totiž tým vědců testoval pohyb nového vozítka v prostředí, které bude pokud možno co nejlépe odpovídat podmínkám, které panují na Měsíci.

Zvětšit obrázek

Fotkaa z testování v čínské poušti Gansu . Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zároveň se zde zkoušely systémy, které najdou využití u letového exempláře. Šlo hlavně o systém autonomní navigace, hledání překážek a následné vyhnutí se jim, nebo rozhodování se při výběru další cesty. Rover totiž disponuje poměrně velkou samostatností. Možná namítnete, že je to pro Měsíc až moc velký luxus – vozítko se tu dá řídit přímo ze Země – ostatně operátoři Lunochodu by mohli vyprávět. Zpoždění signálu činí něco kolem jedné vteřiny.

Ovšem podívejme se na to z jiného úhlu – Čína může použít Měsíc jako pískoviště, kde si v ostrém provozu vyzkouší všechny potřebné systémy, které budou klíčové pro pohyb vozítka po Marsu, kde přímé řízení nepřipadá v úvahu. Čína sice plány kolem vozítka na Mars neoznámila, ale tento trend se dá tušit.

Zvětšit obrázek

Zkouška manipulace s roverem na lyžích. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Další zkoušky následovaly hned vzápětí. Bylo například potřeba zajistit, aby se rover bez problémů dostal ze „střechy“ přistávacího modulu“, kde absolvuje let k Měsíci i přistání, na povrch. Za tímto účelem vyvinuli čínští inženýři speciální lyže, které vozítko přenesou pohodlně na regolit.

Čas se postupně překulil až do roku 2013 a jelikož právě na tento letopočet Číňané oznámili vypuštění toužebně očekávaného vozítka, šly i samotné přípravy do finále. Bylo potřeba otestovat, zda systémy vydrží bez problémů vesmírné vakuum a mrazivý chlad. K provedení těchto testů putoval vesmírný náklad do velké komory, kde se na něm prováděly všechny výše popsané zkoušky. Při pohledu na fotky ze spouštění si člověk v plné míře uvědomil o jak velký kus hardwaru se jedná. Další fotky z testů naleznete zde.

Zvětšit obrázek

Spouštění landeru do testovací komory. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Rover dostal pracovní název Chzhunhuapay a jak se blížil jeho start, vyhlásila čínská kosmická agentura veřejnou soutěž o návrh jména. Do finále postoupilo deset kandidátů – Tansuo (Průzkumník), Lanyue (Lovec Měsíce), Qjan Xuesen (jméno nese po čínském otci kosmonautiky Tsien Hsue-shenovi), Zhuimeng (Lovec snů), Xunmeng (Hledač snů), Zhuiyue (Stíhač Měsíce), Mengxiang (Sen), Shiming (Osud) a Qianjin (Vpřed), desátým heslem bylo jméno Yutu, což byl podle mytologie bílý králík, který doprovázel lunární bohyni Chang’e. Soutěž dopadla stylově – vyhrála právě možnost Yutu.

Zvětšit obrázek

Aerodynamický kryt ukrývající sondu Chang’e-3. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

To už ale mířily všechny přípravy do finále – na konci listopadu byla celá sestava uložená pod aerodynamický kryt. Následovalo spojení s osvědčenou raketou Čchang-čeng 3B a pak už jen stačilo nosič i s připojeným nákladem vyvézt na startovní rampu kosmodromu Si-čchang. Start byl naplánovaný na 1. prosince v 18:30 středoevropského času. Kromě tradiční prestiže, kterou s sebou nese každý čínský let do vesmíru, měli tentokrát Číňané další důvod, proč si hodně přát, aby jejich mise uspěla. Jen pár hodin před startem totiž jejich velký rival – Indie – dokázal poslat vlastní sondu k Marsu. Číňané moc dobře věděli, že s pomocí Chang’e-3 mohou tuto ztrátu ve vzájemných závodech alespoň částečně smazat.

Zvětšit obrázek

Tato fotka už pochází ze včerejška – raketa Čchang-čeng 3B na odpalovací rampě. Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net

Přípravám na start hrálo do karet úplně všechno – technické problémy se raketě vyhýbaly a i počasí bylo příznivé. Meteorologové hlásili teplotu 4 – 6°C s rosným bodem mezi 2 a 4°C, nízkou protrhanou oblačnost, která pokrývá třetinu oblohy, vlhkost okolo 70%, severozápadní vítr o rychlosti 2 m/s, zkrátka a dobře ideální podmínky. Proto se v 18:30 našeho času zažehly motory rakety a celý kolos se vydal k obloze.

Diváci, kteří sledovali přímý přenos na webových stránkách čínské televize CCTV byli jistě spokojení – režie jim servírovala záběry z velkého množství kamer, které byly umístěné i na samotné raketě. Tenhle přenos ukázal, že se Čína velice rychle učí, jak se dělá PR. Ale pojďme zpátky k misi. Horní stupeň vytáhl sebe a sondu Chang’e-3 na dočasnou parkovací dráhu kolem Země ve výšce cca. 250 kilometrů. Pak se na několik minut vypnul a čekal až setrvačností doletí do předem naplánované oblasti. Tady se jeho motor znovu zapálil a díky tomuto zážehu se celá sestava vydala k Měsíci. Sonda se oddělila od horního stupně a po sérii drobných korekcí dráhy rozevřela své solární panely a vyklopila přistávací nohy.

Zvětšit obrázek

Anténa v Kourou, která zajišťuje komunikaci se sondou Chang’e-3. Zdroj: http://www.esa.int/

Jelikož Čína nedisponuje celosvětovou sítí komunikačních antén, spojila se v tomto případě s Evropskou kosmickou agenturou. Zatímco první minuty po startu zajišťovaly komunikační stanice na území Číny a následně lodě v Pacifiku, za chvíli se jim sonda ztratila za horizontem. To byla chvíle, kdy se do akce zapojila i 15metrová parabolická anténa v Kourou. Ta ostatně bude zajišťovat i sledování sondy i během letu k Měsíci a po přistání. ESA pomůže přesně zaměřit, kam sonda přistála a zapojí se i do sledování pohybu vozítka. O samotné ovládání celé mise se bude start čínská strana.

Sonda Chang’e-3 by měla vstoupit na oběžnou dráhu Měsíce 6. prosince. Deset dní bude kroužit nad jeho povrchem a testovat všechny potřebné systémy. Na 16. prosince Číňané plánují samotné přístání na povrch našeho souputníka. Už nyní víme, že se Chang’e-3 usadí na přivrácené straně Měsíce, někde v lokalitě Sinus Iridium (česky Záliv duh), což je výběžek v severozápadní části Moře dešťů (Mare Imbrium). Samotný přistávací manévr včetně spuštění vozítka na povrch je dobře zobrazený v této animaci.

Zvětšit obrázek

Vizualizace vozítka Yutu na povrchu Měsíce – v pozadí je vidět samotný lander. Zdroj: http://images.spaceref.com/

Rover Yutu bude po sjetí z přistávací plošiny komunikovat s řídícím střediskem jednak přímo, ale bude mít možnost posílat data i přes lander. Čína se tím jistí pro případ, že by se jeden z komunikačních kanálů jakýmkoliv způsobem poškodil. Jak už bylo napsáno o několik odstavců výše, Yutu má brázdit povrch Měsíce minimálně čtvrt roku. Za tu dobu by měl podle odhadů prozkoumat oblast o rozloze cca. 3 km² a najezdí deset kilometrů.

Na závěr jsme si nechali přístrojové vybavení 120 kg těžkého vozítka. To bude jednak fotit své okolí s pomocí dvou panoramatických kamer, ale hlavně má za úkol zkoumat složení hornin. Za tímto účelem je vybaveno třeba infračerveným spektrometrem, nebo alfa-spektrometrem (ten má mimochodem i marsovské vozítko Curiosity). Pod břichem vozítka najdeme radar, který bude snímkovat oblasti pod vozítkem. Na základě odražených vln bude možné určit přesnější horninové složení podpovrchových vrstev Měsíce až do hloubky několika desítek metrů. Vozítko navíc disponuje malou robotickou paží, která umožňuje bližší kontakt spektrometru se zkoumanou horninou.

Zdroje informací:
http://www.exoplanety.cz/2013/11/30/cinsky-rover-na-startu-po-37-letech-pristane-sonda-na-mesici/
http://en.wikipedia.org/wiki/Moon_landing
http://www.kosmonaut.cz/
http://spaceflightnow.com/china/change3/131201launch/#.UpuemcRWxcY
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1078
http://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&t=287
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/034/904/i02/china-moon-rover-yutu.jpg?1385823290
http://21stoleti.cz/wp-content/uploads/rover-486×307.jpg
http://farm6.static.flickr.com/5319/5885316500_3a99b1c30c_z.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=26564
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=26848.0;attach=457585;image
http://forum.nasaspaceflight.com…dlattach;topic=26848.0;attach=516163;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=26848.0;attach=558562;image
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…574102995992437_1695037907_n.jpg
http://www.esa.int/…/08/antenna_kourou/9948842-2-eng-GB/Antenna_Kourou_medium.jpg
http://images.spaceref.com/news/2013/china_chang’e_3_945.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz