Čtenářům OSLA jistě není neznámý projekt distribuovaných výpočtů Einstein@Home, který od roku 2005 hledá gravitační vlny v datech detektorů LIGO a od roku 2009 také radiové pulzary v datech radioteleskopu Arecibo. K srpnu 2012 se na tomto globálním projektu podílelo přes 300 tisíc dobrovolníků z 221 zemí světa, kteří dali dohromady výpočetní sílu 1,005 petaFLOPS, což v tu dobu řadilo projekt Einstein@Home mezi prvních dvacet z TOP500 superpočítačů světa.Vedle sestavování mezinárodních výzkumných týmů a pořádání mezinárodních konferencí, jako je právě probíhající akce Prague Synergy 2013, věnovaná otázkám výzkumu černých děr a neutronových hvězd, rentgenové astronomie, teorie akrečních procesů a alternativních teorií gravitace, jsou planetární sítě distribuovaných výpočtů další pozoruhodnou možností, jak do vědy zapojit prakticky celou planetu.
Husarský kousek s využitím síly Einstein@Home teď předvedli Holger Pletsch z německého Institutu Maxe Plancka pro gravitační fyziku, přezdívaného jako Institut Alberta Einsteina (AEI) a jeho kolegové. Nadšení dobrovolníci Einstein@Home od poloviny roku 2011 na svých počítačích analyzují i data kosmické gama observatoře Fermi a ve spolupráci s Pletschovým týmem nedávno objevili čtyři nové gama pulsary, čili neutronové hvězdy, které o sobě dávají vědět v oblasti gama záření. Podle Pletsche tím prokázali astrofyzice neocenitelnou službu.
Je to nepochybně přelomový počin. Takový projekt SETI@Home je už kultovní záležitostí a jeho charakteristické rozhraní přispělo k utváření vjemu 21. století. Jenže, jak všichni víme, v SETI nic nenašli. Což je poněkud demotivující. Projekt Einstein@Home teď naopak prokázal nade vší pochybnost, že má smysl se podílet na projektech distribuovaných výpočtů a že to může přinést hmatatelný dotek vědecké slávy. Dobrovolníci, kteří přispěli přímo k objevení čtyř zmíněných gama pulsarů jsou prý zcela uchváceni. Thomas M. Jackson z Kentucky, USA, nejdřív nevěřil, že by právě on něco objevil. Myslel, že si z něj někdo střílí. Hans-Peter Tobler z německého Rellingenu je zase dobrovolníkem Eistein@Home už od roku 2005. I když není profesionálním astronomem či astrofyzikem, tak ho vesmír fascinuje a je rád, že mohl osobně přispět k jeho výzkumu.
Pro zúčastněné vědce je zase skvělé, že nově objevené gama pulsary jsou vlastně dost výjimečné. Především dlouho unikaly naší pozornosti, což je nutné důkladně analyzovat. Zároveň se všechny čtyři nacházejí v galaktické rovině a očividně jsou viditelné jen v oblasti gama záření. U dvou z nich Pletsch a spol. zaznamenali poruchu rotace (pulsar glitch), při níž pulsar náhle zrychlí a pak postupně zpomaluje na původní rychlost rotace. Může mu to trvat hodiny anebo také celé dlouhé měsíce. Příčiny takových poruch nejsou známé, odborníci mají obvykle za to, že jde o nějaké vnitřní příčiny. Jejich měření ale každopádně může poskytnout cenné informace o vnitřku neutronových hvězd. Zároveň se ví, že podobné poruchy rotace pulsaru jsou typické pro velmi mladé pulsary. Pletschův tým odhaduje, že objevili zcela čerstvé pulsary, o stáří 60 tisíc a možná jen pouhých 30 tisíc let. Lov na gama pulsary pokračuje!
Literatura
Max-Planck-Gesellschaft Research News 27. 11. 2013, Astrophysical Journal Letters 779: L11, Wikipedia (Einstein@Home, Glitch/ astronomy).
Diskuze:
