Výzkum zvládl metodu dozrávání vaječných buněk. Metoda dává šlechtitelům teoretickou možnost využít od jediného jedince miliony vaječných buněk …

Šlechtění je záležitost genetiků a spočívá ve  výběru vhodných rodičovských párů, které dají vznik budoucím pokolením. Nové metody jsou schopny tento proces urychlit a umožňují chovatelům zcela nové přístupy. Vedle inseminace, zmrazování embryí a nově též klonování

se pro záměry šlechtitelů začíná jevit nadějnou další technika laboratorního dozrávání vaječných buněk.

O  zvládnutí procesu zrání vaječné buňky v in vitro podmínkách se již dlouhou dobu snaží řada pracovišť. Čas od času jsou publikovány dílčí úspěchy. Několika laboratořím se podařilo metodu zvládnout natolik, že vaječná buňka byla „dotažena“ až do stádia schopného oplození a po jejím přenesení do dělohy macechy došlo k narození potomka. Většinou se jednalo o myši a narozená zvířata byla obézní a vykazovala různé zdravotní problémy.

Dr. Izuho Hatada z Gunma univerzity v japonském Maebashi je autorem metody, která umožní dozrání vaječných buněk bez zjevného poškození. Dr. Hatada odebral vaječné buňky z embrya starého dvanáct a půl dne! Proces jejich dozrávání provedl v laboratorních podmínkách. Po 28 dnech dozrávacího procesu v tkáňové kultuře vyňal z vaječných buněk   jádra a vpravil je do dospělých myších vaječných buněk z nichž  předtím jejich jádra odstranil. Takto připravené vaječné buňky oplodnil ve zkumavce a přenesl do dělohy náhradních matek. Narodily se zdravé, plodné myši kterým je nyní rok a jak se zdá netrpí zdravotními neduhy.

Savci produkují miliony vaječných buněk a to ještě před svým narozením, ale dozrává jich jen několik tisíc. Lze předpokládat, že metoda, umožňující dozrávání vaječných buněk mimo organismus  významně posune hranice šlechtění a přispěje k záchraně ohrožených druhů obratlovců.

Předpokládá se, že nová metoda se uplatní nejen u zvířat, ale že bude do pěti let zvládnuta i u lidí. To by umožnilo mít děti ženám a dívkám, které musí podstoupit chemoterapii nebo radioterapii.