Urolitiáza, neboli tvorba ledvinových kamenů je onemocnění při kterém se vytvářejí solidní krystalické částečky, které se nachází buď v parenchymu ledviny - nefrokalcinóza, nebo v dutém systému ledviny - nefrolitiáza ,nebo v močovodu - ureterolitiáza, nebo močovém měchýři - cystolitiáza či v močové trubici, pak hovoříme o uretrolitiáze.
Urolitiáza je velmi rozšířené onemocnění. V rozvinutých zemích Evropy a Ameriky se vyskytuje s incidencí 0,1 - 0,3 %. Postihuje nemocné v produktivním věku a je velkým problémem pro veřejné zdravotnictví. Jenom v USA vydají ročně na léčbu ledvinových konkrementů 2 miliardy dolarů. Vzhledem ke svému rozšíření ji zařazujeme mezi tzv. civilizační choroby. Ve většině případů se jedná o vápníkovou litiázu. Existují práce o tom, že příčinou by mohla být autosomálně dominantní porucha. A že se jedná o nezvykle vysoké vstřebávání vápníku ve střevě (jejunu), následně dochází k hyperkalcémii, poklesu parathormonu v krvi a vylučování vápníku ledvinami do moče. Udává se že až 70% lidí s recidivující urolitiázou má tento typ hyperkalciurie. Pacienti jsou sužováni ledvinovými kolikami a dochází k poškození ledvin.

Těžká forma nefrolitiázy

Dr. Gary C. Curhan, z Harvard Medical School v Bostonu, se svými kolegy analyzoval údaje od více než 96 000 mladých žen. Pokus začal v roce 1990 a ženy vyplňovaly dotazníky o stravě a byly sledovány po zdravotní stránce, především zda se u nich neobjevují ledvinové kameny. Pokus končil v květnu 1999, ale teprve nyní došlo k dalšímu podrobnému vyhodnocení dat a k jejich zveřejnění. Z celkového počtu sledovaných mladých žen se kameny vyskytly u 1 233 z nich. Na tom není nic neobvyklého. Překvapením se ale stalo zjištění, že ženy s nejvyšším příjmem vápníku v potravě měly (ve srovnání s ženami, které měly nejnižší příjem vápníku v potravě) o 27% nižší pravděpodobnost, že se u nich vyvinou ledvinové kameny.

Tentýž nečekaný výsledek byl potvrzen ještě jednou a to když se vyhodnotil příjem fytátů v potravě (soli obsahující hořčík a vápník). Jejich konzumace je také svázána s rizikem vzniku ledvinových kamenů. Čím více mladé ženy fytátů jedly, tím menšímu riziku vzniku kamenů byly vystaveny. Rozdíl činil 37%.

Zjištěné údaje posílily myšlenku, že rutinní snižování příjmu vápníku v přirozené stravě, u lidí, kteří mají ledvinové kameny, je dále neopodstatněné. Autoři studie navíc prohlašují, že fytáty z potravin se mohou stát novou, alternativní a bezpečnou metodou prevence před vznikem ledvinových kamenů.
Pokud mají autoři studie pravdu, a soubor čítající téměř sto tisíc žen v pokusu by tomu nasvědčoval, potom by jejich závěry byly vynikající zprávou. Především pro mladé pacientky, kterým lékaři z důvodu prevence tvorby ledvinových kamenů ordinují snížený příjem vápníku. Mohly by se zřejmě bez obav, vrátit ke své obvyklé přirozené a na vápník bohaté stravě a nemuseli by si zadělávat na vznik osteoporózy. Stačilo by prostě  zvýšit příjem zelené listnaté zeleniny a jíst více celozrnných obilovin (například hnědé rýže, ječných krup, pohanky) a všech druhů luštěnin.
A pro ty, kdož by chtěli současně zredukovat také riziko vzniku osteoporózy, pro ně dodáváme:
Omezte příjem masa max. na jednu porci denně a radikálně snižte konzumování sladkostí, cukru, soli, kávy, alkoholu a nápojů typu coca-cola, fanta, sprite… Tyto potraviny způsobují překyselování organismu a vyplavování vápníku z kostí. Nekuřte.
Snažte se alespoň 15-30 minut denně vystavit slunečnímu záření. Slunce je důležité pro tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro vstřebávání vápníku a jeho ukládání do kostí.
Pravidelně cvičte a uchovávejte si ideální váhu.
Relaxujte, meditujte či jinak redukujte stres. Negativní emoce a stres také přispívají k překyselení organismu.