Když letos 15. února nad ruským Čeljabinskem vybuchl meteoroid, tak zranil nejvíce lidí a způsobil největší škody ve známé historii. Nepočítáme ale jenom ztráty. Nebeský úder na relativně hustě obydlenou oblast planety totiž zároveň nabídl ohromné množství nesmírně cenných dat, která bychom jinak neměli šanci získat. Událost měla spoustu svědků, z nichž mnozí něco nafotili či natočili, ve městě a jeho okolí bylo zapnuto množství videokamer. Vědcům se díky tomu podařilo nashromáždit unikátní soubor informací, které teď významně vylepší naše vědomosti o fascinujících a zároveň smrtelně nebezpečných kolizích asteroidů se Zemí.
Olga Popova z Ruské akademie věd a její početní kolegové, sdružení jako Chelyabinsk Airburst Consortium, v časopisu Science zdůrazňují právě přínos fotografií a nahrávek očitých svědků, díky nimž dokázali po kalibraci vzhledem ke hvězdám na obloze určit rychlost meteoru v atmosféře na 19 kilometrů za sekundu. Během svého letu se meteoroid postupně rozpadal, což vyvrcholilo ve výšce 30 kilometrů nad Zemí. V té chvíli byl oranžově zářící Čeljabinský meteor jasnější než Slunce, i pro pozorovatele ve vzdálenosti 100 kilometrů. Pak meteoroid explodoval silou odpovídající asi 600 kilotunám TNT a vytvořil velmi silnou rázovou vlnu, která působila škody až do vzdálenosti 90 km od trajektorie meteoroidu. Většina tělesa se vypařila, na povrch dopadly meteority o celkové hmotnosti 4 až 6 tun. Největším z nalezených je meteorit vytažený 16. října z jezera Čebarkul, který váží kolem 650 kilogramů.
Výzkum objevených meteoritů naznačuje, že těleso, z něhož se stal Čeljabinský meteor, se asi 115 milionů let po vzniku Sluneční soustavy dramaticky srazilo s jiným tělesem. Po této srážce v něm vznikly praskliny, které nakonec způsobily rozpad Čeljabinského meteoroidu v atmosféře. Popova a spol. se domnívají, že těleso, které způsobilo poprask nad Čeljabinskem, pocházelo ze sutě asteroidu, rozpadlého před 1,2 milionem let, snad po průletu v blízkosti Země.
Shodou okolností se prakticky ve stejnou dobu objevil článek na stejné téma v Nature, který sepsal o poznání skromnější tým Jiřího Borovičky z Astronomického institutu Akademie věd ČR. Docházejí k podobným závěrům jako Popova a spol. Oba týmy se například shodnou, že dotyčné meteority objevené v okolí Čeljabinsku jsou LL chondrity, tedy chondrity s nízkým obsahem železa a dalších kovů. Rozcházejí se naopak v otázce původu asteroidu. Popova a spol. mají za to, že pocházel z velké rodiny asteroidů Flora, k níž podle některých názorů patřilo i těleso, co na konci křídy vyhloubilo kráter v Chicxulubu. Borovička a spol. jsou zase přesvědčeni, že Čeljabinský meteoroid má společný původ s 2,2 kilometrovým asteroidem 1999 NC43 z takzvané Apollonovy skupiny asteroidů blízkých Zemi, kam patří i asteroid 25143 Itokawa, prozkoumaný japonskou sondou Hayabusa.
Borovičkův tým dospěl k závěru, že Čeljabinský meteoroid nebylo se současnými přístroji možné objevit, vzhledem k jeho průměru pod 20 metrů. Navíc se přibližoval k Zemi směrem od Slunce. Zároveň se ukazuje, že jsme počet podobných vesmírných těles podceňovali, zřejmě zhruba sedmkrát. Qing-zhu Yin z Kalifornské univerzity v Davisu poznamenává, že bychom Čeljabinský meteor měli chápat jako důrazné varování. Pokud prý nechceme skončit jako neptačí dinosauři, musíme se z podobných incidentů co nejlépe poučit.
Jak je vidět, psaní o podobných událostech komplikuje velmi nepřátelská terminologie, kterou si astronomové vymysleli kolem nebeských poslů. Zřejmě z nenávisti vůči popularizátorům. Takže pro jistotu ještě jednou: 1. Balvan, který přiletěl z vesmíru k Zemi je malý asteroid, čili meteoroid. 2. Průlet meteoroidu atmosférou vyvolává světelný jev, meteor. 3. Když něco z meteoroidu dopadne na Zemi, je z toho rázem meteorit. Ruku na srdce, vážně by bylo méně důstojné tomu všemu říkat jedním slovem? Asteroid, meteorit, šutroid, jakkoliv?
Literatura
NASA News 6. 11. 2013, University of California Davis News 6. 11. 2013, Science online 7. 11. 2013, Nature online 6. 11. 2013, Wikipedia (Chelyabinsk meteor).
Diskuze:
Všemu říkat jedním slovem?
Pavel Krušina,2013-11-08 21:01:24
Nejde o důstojnost, jde o přesnost popisu. Blesk a hrom taky rozlišujeme, ač jsou to jevy spolu související. Jinak skončíme u blábolů a mávaní rukou ve vzduchu, ale věda už to nebude.
Petr Kuběna,2013-11-09 15:59:30
To je typický přístup, když si někdo jen hraje na vědu. To že nemáme jedno slovo, které vyjádří konkrétní pojem neznamená, že to neumíma vyjádřit dvěma jednoduchými slovy (ve své podstatě stejný rozdíl jako je mezi naším a čínským písmem).
A zrovna meteorit/meteoroid/... mi příjde z kategorie zbytečných. Informaci o tom kde se nachází, jde dát do zbytku věty, pokud je to důležité("V jezeře jsme našli šutroid").
K tvé poslední větě: jde ukázat, že přidávání slov obecně nevede k větší schopnosti jazyka cokoliv vyjádřit. Termíny slouží pouze k rychlejšímu popisu, a jsou proto vhodné jako jazyková zkratka u často používaných pojmů, jež chceme odlišit.
600kt...
Palo Priezvisko,2013-11-08 11:47:35
...uz nieje malo. keby bol z pevnejsieho materialu, siel by pod kolmejsim uhlom a priamo na nejake vacsie mesto, skoncilo by to velmi zle. vidno ze nieje mozne podcenovat ani mensie kusky
Barringerův kráter
Vojtěch Kocián,2013-11-08 18:05:43
Však taky kráter v Arizoně vyhloubil meterorit jen zhruba trojnásobného průměru než byl ten Čeljabinský. Představa něčeho takového v centru města je dost děsivá. Pravda, byl to prý těžký železný meterorit, který snadnějí proniká atmosférou než chondrit nebo ledové úlomky komet, ale i tak...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
