Donedávna jsme se trápili s tím, jestli ve vesmíru vůbec jsou nějaké další obyvatelné planety. Jestli náhodou Země není jediná anebo velice vzácná planeta svého druhu. Teď víme, že to byla bláhovost a že ta správná otázka vlastně zní, kolik že milionů obyvatelných Zemí v Mléčné dráze vlastně je. A čísla jsou to velmi slibná.
Obrovský kus práce odvedl vesmírný dalekohled Kepler, budiž mu vesmír lehký, který před vynuceným koncem pozorování v květnu 2013 prozkoumal malou část oblohy v souhvězdích Labutě a Lyry. Každou půlhodinu nafotil 150 tisíc hvězd a u nich objevil přes 3 tisíce solidních kandidátů na exoplanety. Už dnes je mezi těmito objevy potvrzena celá řada pozoruhodných hvězdných systémů. Právě díky Keplerovi můžeme s čím dál větší jistotou odhadovat, kolik je v Mléčné dráze planet pozemského typu u hvězd jako je Slunce.
Erik Petigura z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové se soustředili na 42 tisíc hvězd ze zorného pole dalekohledu Kepler, které jsou jako Slunce anebo o něco menší a chladnější, tedy na hvězdy spektrálních tříd G a K. U těchto hvězd nalezli celkem 603 kandidátů na exoplanety, z nichž 10 velikostí odpovídalo 1 až 2 průměrům Země a zároveň obíhalo v obyvatelné zóně dané hvězdy, kterou si autoři definovali jako oblast, kde na planetu dopadá záření odpovídající čtyřnásobku až jedné čtvrtině slunečního záření dopadajícího na Zemi. Petigurův tým si také dal tu práci a podrobil své algoritmy pro vyhledávání planet v Keplerových datech souboru testů, které měly za úkol ověřit, kolik planet typu Země v obyvatelných zónách badatelé neobjevili. Badatelé postupovali velmi lstivě a do dat z dalekohledu Kepler namíchali falešné planety, jejichž počet znali.
Když Petigura a spol. prohnali data statistickými analýzami a testy, dospěli k závěru, že terestrické planety v obyvatelné zóně obíhají kolem 22 procent, čili více než jedné pětiny všech hvězd podobných Slunci. Samozřejmě, pokud není výsek oblohy studovaný dalekohledem Kepler něčím výjimečný. A to neřešili planety u jiných typů hvězd ani obyvatelné měsíce plynných obrů. Podle Petigury a spol. je Slunci podobných hvězd v Mléčné dráze asi tak 20 procent, což při odhadu 200 miliard hvězd v Mléčné dráze činí 40 miliard. Takže bychom tu měli mít skoro deset miliard obyvatelných Zemí, přinejmenším. A to je už sakra co říct. Není tím řečeno, že by na každé takové planetě nutně musel být život, vlastně ani příhodné podmínky pro něj, i tak to ale jsou pozoruhodná čísla. Naše vnímání cizích planet a vůbec možnosti existence života jinde ve vesmíru se tím dostává na novou úroveň. Petigura vtipkuje, že podle jejich statistik by nejbližší hvězda s terestrickou planetou v obyvatelné zóně měla být ve vzdálenosti 12 světelných let od Země a že by mohla být viditelná pouhým okem. To bychom měli být schopní ověřit během pár let a uvidíme, jestli se tahle zajímavá předpověď vyplní.
Literatura
University of California Berkeley News 4. 11. 2013, PNAS online 4. 11. 2013, Wikipedia (Kepler/ spacecraft).
Diskuze:
