Na internetu už jeho jméno koluje několik dní – nová celebrita dinosauřího světa, roztomilé mládě kachnozobého dinosaura parasaurolofa (Parasaurolophus) jménem “Little Joe”, případně jen “Joe”. Má dokonce i svou vlastní webovou stránku (viz odkazy pod příspěvkem). Tento pouze 2,5 metru dlouhý zástupce jinak velmi masivního dinosaura o délce kolem 10 metrů a hmotnosti asi 3 tun žil v době před 75,5 miliony let na území současného Utahu (přírodní rezervace Grand Staircase-Escalante National Monument). Zkameněliny malého dinosaura objevil s velkou dávkou štěstí tehdy sedmnáctiletý student Kevin Terris v roce 2009. Zajímavé je, že fosílie ležely velmi nízko pod povrchem a několik vědeckých výprav, procházejících stejnou oblastí před Terrisem, si jich údajně nevšimlo. Ačkoliv se nejprve nezdálo, že by tento objev, učiněný v sedimentech souvrství Kaiparowits, měl být vyloženě výjimečný, preparace v laboratoři ukázala pravý opak. “Joe” je totiž neuvěřitelně dobře zachované mládě kachnozobého dinosaura, zahrnující také otisky kůže a mnoho delikátních anatomických detailů, které prohlubují naše znalosti o těchto fascinujících ornitopodních dinosaurech z období kampánu. Zkameněliny mláďat velkých dinosaurů se obvykle nalézají jako velmi fragmentární změť úlomků, obvykle také neobsahují lebku. Kvůli tomu je jejich identifikace a přiřazení k některému z dříve popsaných taxonů velmi nesnadná. Mláďata kachnozobých dinosaurů si navíc byla velmi podobná i napříč různými rody (alespoň co se kostí týče). Joe je ale světlou výjimkou – naprosto jistě dnes víme, že se jedná o mládě parasaurolofa, hadrosaurida s dlouhým “trombónovitým” hřebenem na lebce.

Série obrázků zde

Mládě parasaurolofa “Joe” v plné kráse. Dobře je vidět počínající růst lebečního hřebenu, charakteristického pro tento rod. Překvapením je ale spíše to, jak rychle v ontogenezi dinosaura jeho růst započal. Neobvyklý je rovněž “rýčovitý” tvar zobáku, taktéž zjištěný ze skvěle zachovaných zkamenělin tohoto jedince. Kredit: Lukas Panzarin. Série obrázků od paleontologické reality, po jejich uměleckou rekonstrukci zde

K tomuto závěru dospěl tým vědců, kteří publikovali novou studii v periodiku PeerJ, mimochodem nabízí se volně ke stažení (viz odkazy pod příspěvkem). Na příslušnost mláděte k parasaurolofům ukazuje rovný okraj jedné z čelistních kostí a dále fakt, že nasální cesty vyplňují celý hrbolek na lebce mláděte (u takto malých exemplářů ještě nebyl dlouhý hřeben vyvinut). Na dané lokalitě byly navíc objeveny i zkameněliny dospělých parasaurolofů, což tuto identifikaci dále potvrzuje. “Joe” dosahoval jen čtvrtiny délky dospělého zvířete a nevážil zřejmě ani padesátinu jeho hmotnosti. Zajímavé je, že mu již začal růst skutečný lebeční hřeben. Vzhledem k jeho rozměrům a nízkému věku (snad méně než rok) je to skutečně neobvyklá věc – u většiny ostatních kachnozobých dinosaurů totiž začala lebeční ornamentace plně narůstat až zhruba při poloviční velikosti oproti dospělcům. “Joe” tak významně napomáhá v lepším pochopení zákonitostí růstu a dospívání kachnozobých dinosaurů. Potvrzuje také pravidlo, že mladí hadrosauridé rostli velmi rychle – to dokazuje histologický rozbor jeho zkamenělých kostí. Fantasticky zachované jsou také otisky kůže a dokonce i část rohoviny zobáku tohoto dinosaura. Ten mimo jiné dokazuje, že mláďata neměla zobák ve tvaru kachního, ale mnohem spíše ve tvaru jakéhosi úzkého rýče. Vzhledem ke stupni vývinu lebečního hřebene paleontologové spočítali, že mláďata parasaurolofa vydávala zvuky o 11 – 18krát vyšší frekvenci než dospělci. Tím se nepochybně velmi dobře odlišovali od svých rodičů a kromě rozeznávací funkce měl vokalizační signál účel poplašný i dorozumívací. Jak se zdá, tito dinosauři se ve svých stádech dorozumívali převážně akusticky. “Joe” je důkazem toho, že parasaurolofus měnil s věkem nejen svoji velikost a tělesné proporce, ale také sílu, zabarvení a hlasitost svých zvukových projevů. Nad svrchnokřídovou krajinou západu Severní Ameriky se nepochybně rozléhalo množství živých tónů, z nichž ty nejsilnější mohly patřit právě parasaurolofům a jejich roztomilým potomkům. Seznamte se tedy s Joem, dnes nejkrásnějším známým mládětem svého druhu…

Literatura:
http://dinosaurjoe.org/
https://peerj.com/articles/182/
http://phenomena.nationalgeographic.com/2013/10/22/getting-to-know-joe-an-adorable-little-dinosaur/
http://blog.peerj.com/post/64765520135/dr-farke-and-joe-the-baby-hadrosaur
http://svpow.com/2013/10/22/the-worlds-most-open-access-dinosaur/
http://en.wikipedia.org/wiki/Parasaurolophus
Farke, Andrew A., Derek J. Chok, Annisa Herrero, Brandon Scolieri, and Sarah Werning. 2013. Ontogeny in the tube-crested dinosaur Parasaurolophus (Hadrosauridae) and heterochrony in hadrosaurids. PeerJ 1:e182.
Psáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz