Kde je nejchladnější místo ve známém vesmíru? Pokud nevíte, nejspíš by jste neuhodli. Není to žádná bizarní struktura v předaleké galaxii. Dotyčné místo se nachází ve vzdálenosti pouhých 5 tisíc světelných let od nás, v souhvězdí Kentaura. Je to Bumerang, podle všeho planetární mlhovina, tedy poslední dějství bývalé hvězdy, právě ve velmi ranné fázi vývoje. Ke svému jménu přišla na počátku osmdesátých let, kdy ji nepříliš ostře pozorovali Anglo-australským teleskopem observatoře Siding Spring. Hubbleůvým vesmírným dalekohledem pak v roce 1998 zjistili, že Bumerang ve skutečnosti mnohem víc připomíná přesýpací hodiny.
Již před časem jsme si všimli, že mlhovina Bumerang je velmi unikátní svojí teplotou. Ta totiž činí pouhý 1 K (čili −272,15 stupňů C; −457,87 stupňů F). Jediný stupeň nad absolutní nulou. Mlhovina Bumerang je zatím jediný objekt, o němž víme, že má nižší teplotu než reliktní mikrovlnné záření (2,73 K). Nižší teplotu, než jaká panuje v mlhovině Bumerang, jsme zatím naměřili jen v našich laboratořích, což je jistě důvod k hrdosti. Viníkem tohoto podivuhodného jevu jsou nejspíš výtrysky plynu, které se řinou rychlostí 164 kilometrů za sekundu. Plyn se rychle rozpíná a právě to podle vědců způsobuje tak radikální chlazení. Je to prostě taková hvězdná chladnička.
Rekordně chladný objekt pochopitelně přitahuje pozornost vědců víc, než můry pouliční osvětlení. Raghvendra Sahai z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a jeho tým nedávno na mlhovinu Bumerang namířili Atakamskou velkou milimetrovou anténní soustavu (ALMA). Výsledkem je zjevení v mlhovině Bumerang, které by se jistě neztratilo v blížící se Halloweenské výzdobě.
Snímek Bumerangu v pásmu milimetrových vln odhalil strukturu víceméně sférického tvaru, která příliš neodpovídá přesýpacím hodinám na snímcích mlhoviny v Hubblevově dalekohledu. Na milimetrových vlnách jasně září molekuly oxidu uhelnatého v kulovitém oblaku. Zároveň se ale projevují i pruhy nahuštěných částic prachu o milimetrových velikostech. Díky němu mlhovinu Bumerang pozorujeme ve viditelném světle ve tvaru přesýpacích hodin.
Sahai a spol. také zjistili, že vnější části mlhoviny velmi pozvolna ohřívají, podle všeho působením fotoelektrického jevu. Nové snímky mlhoviny Bumerang nabízejí mnoho zajímavých informací o sklonku života hvězd blízce podobných Slunci. Jednou budou možná pozorovat podobnou planetární mlhovinu v místě dnešní Sluneční soustavy.
Literatura
National Radio Astronomy Observatory 24. 10. 2013, Astrophysical Journal 777: 92, Wikipedia (Boomerang Nebula).
Diskuze:
