Aktuálně vyvíjený miniraketoplán Dream Chaser z dílny americké firmy Sierra Nevada Corporation by jistě mohl vyprávět. Zatímco běžná kosmická loď si s pohybem v atmosféře nemusí dělat velké starosti, pro okřídlené stroje je zvládnutí pohybu ve vzduchu alfou a omegou.
Není to nic nového, vzpomeňme si, jak se v sedmdesátých letech testovaly raketoplány. Cestu na oběžnou dráhu jim vyšlapal především stroj Enterprise, který po oddělení od speciálně upraveného letounu nacvičoval jednak samotný pohyb v atmosféře, ale i složitější manévry a samozřejmě také přistávání.
U Dream Chaseru tuto úlohu „pokusného králíka“ zajišťuje stroj s technickým označením ETA (Engineering Test Article). Právě tento exemplář jsme mohli vidět před několika týdny při pozemních testech, kdy byl třeba vláčen za autem po ranveji nebo se dvakrát proletěl v závěru pod helikoptérou (jednou na domácí základně v Coloradu, podruhé v Drydenově středisku). Tyto zkoušky sice byly pro další postup nutné, protože bylo potřeba otestovat, zda bude stroj po přistání na ranveji stabilní, nebo zda se převrátí. Ale ve fanoušcích kosmonautiky sílila nedočkavost, kdy konečně tento okřídlený stroj skutečně sám poletí. Je jasné, že první letový test nemůže být na raketě. Všechno se musí testovat mnohem pozvolněji, proto se nejprve přistupuje k tzv. drop testům, tedy shození testovaného objektu z menší výšky.
Člověk míní, politici mění, dalo by se říct. Naplánovaný harmonogram dostal tvrdý zásah od platební neschopnosti, ve které se Spojené státy ocitly. Jelikož testy stroje ETA probíhají v kalifornském Drydenově kosmickém středisku, které spadá pod NASA, musely se všechny přípravy přerušit. „Přiznávám, že s touto situací jsem nepočítal. A to jsem si myslel, že jsem počítal opravdu se vším,“ komentoval vzniklou situaci Mark Sirangelo, viceprezident Sierra Nevada Corporation. Stroj byl totiž připravený, ale zástupci společnosti neměli přístup do testovací oblasti.
Nyní ale do tohoto milníku zbývá jen pár dní. Inženýři pracují na ETA a připravují jej na samostatný let vzduchem, který bude korunován přistáním. Jen pro zajímavost – velká část systémů, které se k tomuto testu použijí se otestovala už během druhého letu pod helikoptérou. Mluvíme třeba o řídícím počítači, nebo o navigačním a kontrolním systému.
Během nadcházejícího testu, který je právem považován za prubířský kámen celého projektu půjde hlavně o ostré zkoušení naváděcích a manévrovacích systémů, které budou mít za úkol dovést letoun až k ranveji. Na palubě ETA samozřejmě nikdo sedět nebude. O všechno se bude starat palubní elektronika. Jediný pokyn, který přijde „zvenčí“ bude k oddělení od helikoptéry. Kromě toho bude mít pozemní personál k dispozici i nouzový příkaz k vystřelení padáku, pokud by se náhodou test vymkl kontrole.
Na těle demonstrátoru ETA bychom našli tři místa původně určená k připojení na letoun WhiteKnightTwo. S jeho použitím se na začátku opravdu počítalo, ale později se od tohoto kroku upustilo. Dvoutrupý letoun tak nahradí helikoptéra. Otázkou zůstává, kdy k testu dojde. Společnost SNC zatím zarytě mlčí a když už se o termínu zmíní, mluví jen o „pár dnech“. Zdá se, že firma nechce nic uspěchat a čeká na dobré povětrnostní podmínky. Trochu škoda je i to, že SNC nepovolí novinářům vstup do testovací oblasti. Je evidentní, že mají strach z neúspěchu. přesto se dá očekávat, že zástupci NASA budou testu přihlížet a že z něj pořídí i videozáznam. Proti tomu nebude moci SNC říct ani půl slova. Stejně tak se neví ani to, z jaké výšky bude ETA shozen.
Počítá se s tím, že by exemplář ETA měl absolvovat minimálně dva volné lety s přistáním. Dalším nástupcem má být demonstrátor s označením FTV (Flight Test Vehicle), na kterém se podle zpráv přímo z firmy SNC již pracuje.
Dream Chaser je jediným okřídleným strojem, který usiluje o získání licence pro dopravu lidských posádek na oběžnou dráhu. Jeho dva konkurenti, DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu, vsadili na osvědčený design kosmické lodi. Nad celým projektem miniraketoplánu se ale stahují černá mračna.
Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://www.kosmonaut.cz/
http://www.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.futuretimeline.net/blog/images/338.jpg
http://i.space.com/images/i/000/012/214/i02/space-shuttle-enterprise-released.jpg?1316274049
http://upload.wikimedia.org/…/639px-Dream_Chaser_pre-drop_tests.7.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/06/Z44.jpg
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz
Diskuze:
složitá minulost
Tomáš Kohout,2013-10-24 21:22:55
Tohle umí nejen přistát, ale i docela slušně létat. Historie tohot miniraketoplánu sahá hodně do minulosti, viz obrázek: http://blog.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/f_dp_174_u6wh9.jpg
Tohle umí přistát?
Vojtěch Kocián,2013-10-24 07:50:57
No, pokud je to hodně lehké, tak snad ano.
V každém případě se mi líbí snaha zmenšit původní raketoplán skoro na velikost "modulárních" kosmických lodí. Je zbytečné pokaždé vynášet na oběžnou dráhu kompletní vesmírnou stanici, jakou původní orbiter v podstatě byl (minimálně, pokud se do nákladového prostoru umístily laboratoře). Otázkou je, jestli vesmírné lodi cylindrického tvaru nebudou levnější a spolehlivější, pokud jde o tepelný štít.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
