Pachysoma endroedyi je vruboun, který si umí své kroky dobře spočítat. Jak ale i vědomostní soutěž „Taxík“ ukázala, co je to vruboun, ví jen málo kdo. Ani u chrobáka se studenti pedagogiky moc nechytali a teprve skarabeus navozoval jakous, takous představu Tutanchamonovy ozdoby. V tom, co je hovnivál je jasno i laikům. Entomologové jsou zase bytosti na tom druhém pomyslném pólu vztahu k broukům. Stvořeními libujícími si ve výkalech někteří zasvětili celý svůj život. Mezi takové patří i profesor Marcus Byrne z Wits University v Johannesburghu. Mezi skarabeisty je světovou špičkou a hlásá, že se od nich můžeme mnohému přiučit. Spíš než jejich stravovací zvyklosti má asi na mysli komplexní zpracovávání vizuálních vjemů.
I když je na světě hovniválů všude dost, v Africe jich je nejvíc. Jen v její jižní části jich napočítali už 800 druhů. Možná i proto, že je Švédským entomologům u nich na severu v zimě nevlídno, jezdí Byrnemu s jeho výzkumem do Jihoafrické republiky pomáhat. Naposled Bryneho afrika korps s učedníky z University of Lund objevil, že i hovniválové mají mezi sebou inteligenty. Někteří černokabátníci, jak je vědci podle pigmentace krovek familiárně oslovují, v tom umí chodit víc, než mnozí jiní. Takový Pachysoma endroedyi při svém pochodu nejspíš neustále počítá a neoklame ho ani nějaký ten krok vpřed, či dva kroky vzad.
Jak skarabeus ke svým schopnostem přišel?
podobně jako u nás naučila Dalibora nouze housti. Jihozápad Afriky je na mnoha místech značně nehostinným prostředím. Je tam tak sucho, že i lejno je věcí značně pomíjivou. Potřebných je navíc mnoho a jak se mezi vrubouny říká, kdo zaváhá, nelejní. Proto všichni skarabeové za potravou létají. Všichni až na toho našeho. Přišel totiž na to, že ještě nedostatkovějším sortimentem než exkrementy, je voda. Pro chrobáky, jako ostatně pro všechny živočichy, je let činností energeticky značně náročnou a svaly při ní produkují hodně tepla a pro jejich zásobování kyslíkem se musí hodně dýchat. To všechno vede k velkým ztrátám již tak nedostatkové vody. Létání se proto nadobro vzdal.
Pachysoma endroedyi si krovky svého černého kabátku spíchnul k sobě tak těsně, že mu tvoří jakýsi zádový vak. Z něho brouk dýchá vzduch a do něj také „vydechuje“. Jeho zádový vak funguje podobně jako třeba sajce její velikánský nos. Udržuje si v něm setrvale vyšší vlhkost, což mu usnadňuje dýchání a brání vysychání tkání, ztráty výparem snižuje na minimum. Rozměrným výměníkem se brouk připravil o možnost létat, ale vybavil ho schopností běhat i v tom nejvyšším parnu, kdy konkurence musí lenošit.
vedoucí výzkumného týmu.
Proto toho náš africký sprintér zvládne poběhat hodně a u většiny hostin bývá první. Chytrá strategie ale má své mouchy. Zrnka písku jsou si totiž podobná jak vejce vejci a pachové značky na stále se přesouvajících dunách jsou také k ničemu. Orientace z ptačí perspektivy by byla bývala lepší. Náš brouk ale i na to našel recept. Naučil se matematiku a kroky vnímá. U všech jeho noh by se mu to špatně počítalo a navíc by prokluz bez dopředného efektu vedl k velkým chybám. Náš šampion to vyřešil úpravou svého kroku. Místo spořádaného broučího chození se odráží jen jedním párem zadních nohou a to současně. Místo broučího kroku to připomíná spíš cval. I kůň, když má napilno, přejde z klusu do cvalu. Poznáte to podle toho, že mu zadek místo vrtění sem a tam, začne poskakovat nahoru a dolů. Entomologové obdobný broučí pohyb láskyplně nazvali chůzí motýlího letu.
Podle Byrneho a jeho švédských kolegů se tento způsob pohybu vyvinul u brouka právě proto, že zabraňuje na písku prohrabování a dovoluje to broukovi určovat vzdálenost a nacházet cestu domů. Tento výklad broučí orientace je totiž mnohem jednodušší, než úvahy o navigaci pomocí magnetického pole Země. To je, jak známo, proměnlivé a navíc takovou mapu nelze vtisknout potomstvu do mozku. Každý jedinec by se jí musel učit a na to brouci nemají dost času. Krokoměr se jeví být jednoduchým a účelným zařízením, protože kolik kroků to je tam, tolik to musí být i zpátky. Funguje to nejspíš dobře a vědci předpokládají, že svou teorii brzo dokáží i na neuronové úrovni.
Kolegové našich inteligentních chrobáků, kteří postupují jinak a z prostřeného stolu odvalují uhamouněnou kuličku, se již na stejné místo nevracejí. Ani když svou kuldu cestou někde prošustrují. Náš inteligentní počtář je v tomto směru na tom lépe. Chodí s málem, zato opakovaně sem a zase tam a tak ve finále toho do svého příbytku nasysluje více, než „kuličkáři“.
Koncem loňského roku se švédsko-africkému týmu podařilo pomocí termokamery zjistit na jiném druhu chrobáka vyznávajícího válení kuličky také zajímavý poznatek. Úprk s kuličkou je pořádná dřina a tvoří se při ní hodně tepla. Navíc, chudák brouk, se musí opírat do svého pokladu zadníma, takže má hlavu těsně nad sálajícím pískem. Ten se rozpaluje i nad šedesát stupňů Celsia a když se tyto dvě věci spojí, je tak trochu zázrak, že se broučí organismus s nedokonalou cirkulací hemolymfy v těle neuvaří. Je to tím, že z vlhké kuličky se voda odpařuje a poněkud jí to ochlazuje. Když na chování brouka šli vědci se statistikou, vyšlo najevo, že za opravdového hicu, tráví na kuličce sedmkrát delší dobu, než za podmračeného počasí, kdy na ní tancuje jen kvůli tomu, aby se v prostředí orientoval. Důkaz správnosti úvahy o funkci kuličky při ochlazování poskytl pokus s holínkami, které vědci broukům navlékli. Jakmile obuv ze silikonového polymeru skarabeům nožky izolovala od rozpálené podložky, přestali po kuličce zbůhdarma drandit a věnovali se především jejímu transportu. Záběry termokamery pak definitivně zdokumentovaly, že kulička kromě funkce spižírny, plní i funkci pojízdné klimatizace.
Zbývá jen dodat, že ani s tím krokoměrem to tak převratné zjištění zase není. I někteří mravenci své kroky počítají. Chrobák cválající motýlím krokem je na tom ale lépe než mravenci, má svůj navigační systém zdvojen. Z dob kdy ještě létal, si ponechal schopnost vizuální orientace. Disponuje tedy něčím podobným, jako včely. Ty se svou vizuální navigací také najdou opakovaně cestu tam i zpět. Náš africký šampion k tomu má dokonce dva páry očí. Reliéf pod sebou ale snímá jen spodním párem svých očí. Chrobákova GPSka je tedy kombinací jak vizuální mapy nasnímané „kamerovým systémem“ tak „tachometrem“ jeho krokovým dálkoměrem. Evoluce si zkrátka u tohoto vrubouna zvláště vyhrála. Ale vyplatilo se. Na rozdíl od soukmenovců je Pachysoma endroedyi schopen založit domácnost a bez problémů se do ní vracet. Jeho schopnosti mu dovolují, bez ohledu na směr vanoucího větru, zajišťovat dostatek chrobáčí many jak pro sebe, tak i své blízké. Počtářsky nadaný chrobák prosperuje i tam, kde ostatní živoří.
Literatura:
Wits University
University of Pretoria
Smolka a kol.: "Dung beetles use their dung ball as a mobile thermal refuge". Current Biology, volume 22, Issue 20, 2012
Vision group Lund University
Diskuze:
Pochvala autorovi článku.
Milan Závodný,2013-10-29 17:07:54
Článok má aj svoju literárnu hodnotu, číta sa ako príťažlivá poviedka. Vtip a nadhľad, výborné!
A jdeme se mydlit v každé debatě...
Jmeno Nenipodstatne,2013-10-23 13:19:57
Mne spíše fascinuje, jak se kvůli víře v Boha dokážou lidé tepat u jakékoli diskuse. Jak na základě omezeného výkladu, který se navíc týká především etiky a vztahu Boha a člověka (tedy Bible), začnou vyvozovat dalekosáhlé důsledky o tom, jak funguje svět. A je jedno, na jaké straně barikády v tu chvíli diskutující je, je jedno, jestli to dělá proto, aby zesměšnil věřícího zaslepence či prohlásil bezvěrce za kacíře.
Přitom důležité je vzít na vědomí, že všechny ty texty zaznamenali lidé s omezeným poznáním, texty o stvoření světa jsou především oslavným eposem boží moci a vyjádřením toho, že člověk je božím obrazem (ve smyslu poznání dobra a zla, tedy že se nechová jen podle "zákonů džungle", ale je schopen své chování řídit podle morálních konceptů s vědomím dlohodobých důsledků). Ty texty nejsou vědeckými dokumenty, nerozebírají molekulární genetiku (a tedy s ní ani nemohou být v rozporu), nejsou náhradou vzorečků. Jsou a měly by být pouze vodítkem v osobním životě člověka, k jeho morálním hodnotám.
Samotná evoluce je teorií (nebo bych měl raději říct hypotézou?) postavenou především na tom, že je z celého procesu vyloučena jakákoli inteligentní tvůrčí síla. To je v pořádku, je to potřebný koncept. Svým způsobem je to ale také víra, byť jiného druhu (věřím, že žádný Bůh není, vše je jen náhoda a takto by se to dalo vysvětlit). Ve výsledku je ale úplně jedno, jestli k rozdílu druhů došlo náhodnou mutací, nebo cílenou kombinací jednotlivých konstrukčních prvků. Jediné, co je podstatné, je důsledná práce na poznání fungování genetiky, ale i ostatních oblastí (fyziky od mechaniky po částicovou fyziku, chemie, matematiky...). To lze dělat stejně poctivě, ať už člověk věří či nikoli. Důkazy o tom, jak vše začalo a zda (ne)existuje Bůh, stejně poskytnout nelze a na rovinu - nejsou ani důležité. Na fungování světa to nezmění vůbec nic. Ateista bude nadále žasnout nad variabilitou přírody a radovat se z toho, že může být svědkem tak úžasné náhody, kreacionista v tom uvidí potvrzení inteligentního záměru a zvláštní péče o každé stvoření (v tomto kontextu na něj opravdu bude působit věta "Evoluce si zkrátka u tohoto vrubouna zvláště vyhrála" jako obzvlášť vtipná - "ten hlupák vidí dokonalost organismu a stejně udělá veletoč, nazve to náhodou a neuzná ten dokonalý záměr; ach, jak je slepý, ten bloud").
Stačí se ale podívat třeba na Jiřího Grygara. O něm je veřejně známo, že to je věřící křesťan, nicméně jeho seriál (nejen) o vzniku vesmíru Okna vesmíru dokořán je ukázkou skvělé popularizace moderní fyziky, aniž by se jakkoli víry dotkl a bez problémů prezentoval koncept Velkého třesku jako základní kosmologické teorie. Ten seriál také mnoho lidí k astronomii přivedl a pochybuji, že je mezi nimi větší počet věřících lidí. Existuje také mnoho dalších vědců, kteří bez potíží spojili svou osobní víru s vědeckou prací a nijak je to neomezuje. Není k tomu ani důvod - víra je skutečně jen otázkou osobního vztahu k Bohu, vyznáním určitého morálního konceptu (který se věřící člověk více či méně úspěšně snaží dodržovat a směřuje k němu). Věda s vírou nejsou ve sporu. Že z toho dělají spor fanatici (a dlužno říct, že skutečně jak věřící, tak i ateisté - koneckonců doba násilné likvidace klášterů a zavírání věřících lidí do vězení není ani zde v ČR tak vzdálená) je smutné, ale rozumný člověk by se tomu měl vyhnout. Ať má věřící člověk svou víru, má na ni právo a každý by to měl respektovat (včetně každého věřícího - i atestimus či angosticismus je vyznáním osobní víry), ale nikdy by to nemělo ovlivňovat věcnou diskusi o vědě (a ani zasahovat do toho, jak se mají ostatní lidé chovat, ale to je trochu jiná debata).
Bohužel zde v diskusích a často i v článcích je spousta míst, kdy si daní lidé pořádně rýpnou do víry, ale to už je holt jejich věc. Shazují tím jen sami sebe úplně stejně, jako když věřící zesměšňuje ateistu (schválně - byl někdy nějaký podpásový argument proti vašemu vyznání důvodem k tomu, abyste přehodnotili, čemu věříte? Nepřišel vám v tu chvíli ten člověk jen hloupý a směšný? A myslíte, že sami budete působit jinak, když použijete totéž?). V diskusích to ještě celkem chápu, tam lidé reagují rychle a emotivně, přímo v článcích to na mne ale moc dobře nepůsobí (tím teď nemyslím tu zmíněnou větu o evoluci v tomto konkrétním článku, ta věta je naprosto nevinná, existují ale jiné příklady). Je to naprosto zbytečný střet. Mnohem raději mám články, kde jsou jen fakta, popisy mechanismů (i těch biologických, genetických)... To je to, co mne fascinuje, dělá mi to potěšení poznávat nové a nové věci. Jak si to kdo zasadí do své víry je mi už úplně jedno, nemám rád rádobyvtipné rýpance ani kreacionistů, ani evolucionistů. Do vědy a její popularizace rozhodně tyhle výlevy nepatří.
...
Jan Kment,2013-10-23 16:25:24
Ano, pane Nicku! Opravdu nezbývá než souhlasit. Nejškodlivější je zabedněnost! A i když jí zřejmě najdem nejvíce u příslušníků velkých náboženství, nutno přiznat, že ani vědě není zcela cizí. Například jsou dnes za vědu zhusta pokládány jen vědy exaktní, jako by humanitní nikdy ani neexistovaly... Kromě zástupu tupců existuje také celá řada osvícených věřících, kteří by se s vámi nikdy nepřeli o blbosti, jako je kreacionismus. Přemýšlejí vlastně stejně jako my, jenom jim do života víra vnáší určitou hodnotu, kterou my ateisté nikdy nepoznáme. Ostatně, ono je velmi snadné říkat, že bůh není, když se ani nezamyslíme nad obsahem toho pojmu. I kdyby bůh byla jen lidská iluze, přesto je to iluze zatraceně existující a ovliňující náš život! Je určitě správné bojovat proti té hromadě nablblých náboženský tézí, ale nelze celý problém víry vyřešit na tom, že nějaký vesnický farář nemá pravdu!
Nepodstatnému
Marek Fucila,2013-10-23 17:02:42
Krásne napísané, v nedeľu to môžete prečítať na omši! ;-)
Chápem vašu túžbu po harmónií, ale práve takto svet nefunguje. Veda je s vierou v rozpore od dôb prvých nerevidovaných tvrdení. Ideológia, ktorá si robí patent na všetko bola zatiaľ v celom rozsahu svojich falzifikovateľných tvrdení vyvrátená pozorovaním. To málo, čo z pôvodného judaizmu/kresťanstva/islamu (o čom tu asi pod pojmom viera myslíte) ostalo sú prázdne abstraktné kecy.
Je len na dobro veci, že sa už ani kresťania neriadia motálnymi zásadami z knihy, ktorú nikto z nich ani nečítal. Tie príbehy sú zvrátené a poväčšine v dnešnej dobe dávno neaktuálne.
Veda je len systematickým používaním rozumu. Môžete veriť, že rozum používať netreba. Ale keď tu obhajujete systematickú prácu za úcelom zbierania poznatkov s následným prepnutím sa do nevedomia, to je prinajmenšom úsmevné. Ľudia, ktorých detské rozprávky na sklonku života dostihli a zišli z cesty môžu byť pre vás dobrým príkladom, pre iných naopak.
Radiť druhým diskutujúcim o čom, a ako majú, či nemajú diskutovať nemá význam. Na to tu môže byť autorita tvorcov osla. Tá diskusia bude večná, kým budú opačné názory a vy s tým nič neurobíte akokoľvek by sa vám to páčilo.
Keď vám prekáža rýpanie v diskusiách, nečítajte ich, keď v článkoch, tiež ich nečítajte.
To Kment
Marek Fucila,2013-10-23 17:19:28
Je to o skeptickom prístupe k životu. A tak nejaký farár na dendine tú pravdu žial-Bohu nemá, kým nedokáže opak.
Ateistom môže byť aj človek z lenivosti alebo z trucu. Dovolil by som si ale tipnúť, že medzi čitateľmi Osla bude väčšina z ateistov ateistami z presvedčenia. Po zrelej úvahe.
A to presvedčenie nie je vierou, ako si pán nepodstatný myslí, lebo my nemáme problém prijať existenciu boha, keď sa táto teória potvrdí.
Zatiaľ to žial vyzerá, že jediný priestor pre všeohuceho ostal v neschopnosti interpetovať svoje pocity v nedokonalej mysli. Už samotná schopnosť dokonalej entity stvoriť nedokonalých jedincov bije do očí ako nezmysel.
Vzhledem k tomu co všechno
Jenda Krynický,2013-10-23 17:34:37
se za humanitní vědy vydává, se občas s těmi bezobsažnými žvásty sveze i něco co smysl má.
Ano, bůh je velice silný a velice rozšířený mem.
Jak úžasný a smířlivý komentář
Milan Štrup,2013-10-23 18:52:21
Dovoluji si - mimo přívlastků v nadpisu - jej označit také jako v mnoha ohledech zavádějící. Smiřovací tón by mi vůbec nevadil ba naopak, ale bylo by dobré svou pozici obhajovat na základě relevantních argumentů.
Mnozí znalci bible často pochybují (a své názory dokládají i příslušnými citáty) o jejích morálních hodnotách. To ale přenechám jiným, neb v tomto ohledu nedisponuji dostatečnými znalostmi. To jen pro úplnost,aby si snad někdo nemyslel, že jsem tento aspekt přehlédl.
K evoluci. Evoluce není víra, dokonce ani svým způsobem, byť by se to mnohým smiřovačům líbilo, tak vědě obecně není co věřit a evoluční teorii taky ne. Evoluční teorie nemá žádné znaky víry, stojí a padá na důkazech spočívajících v pozorování, experimentech, a důsledném uplatňování modelu teorie - predikce - pozorování/experiment. Kdokoli kdo libovolnou vědeckou teorii opravdu chápe ji přijímá jako aktuálně nejlepší vysvětlení (to platí i o evoluční teorii), tzn. je připraven ji opustit kdykoli se najde nějaká lepší, aby se nadále mohl opírat o to aktuálně nejlepší čím lidstvo disponuje. Toto ale přece nelze říci o libovolné víře, pokud ano tak to není víra.
Není jedno: "jestli k rozdílu druhů došlo náhodnou mutací, nebo cílenou kombinací jednotlivých konstrukčních prvků". A to proto, že evoluční mechanismy jsou běžně nasazovány v dalším výzkumu.
Není ani pravda že: "Důkazy o tom, jak vše začalo a zda (ne)existuje Bůh, stejně poskytnout nelze". Důkazy o tom jak vše začalo poskytnout lze, poskytuje je právě genetika, fosílie, rozmístění fosilních nálezů, počítačové simulace, v kosmologii je to pak pozorování vzdáleného vesmíru, reliktní záření, experimenty na urychlovačích... Co to vypovídá či nevypovídá o bohu, mně jednak nezajímá, jednak o tom lze diskutovat, až po té co je mi předložena konkrétní podoba této entity. Její podoby se totiž obvykle zásadně liší.
Víte jak by vypal tento článek kdyby tu byla jen a pouze jak sám píšete "fakta a popisy mechanismů"?
Asi takto:
Pozorujeme, že hovnivál za opravdového hicu, tráví na kuličce sedmkrát delší dobu, než za podmračeného počasí. Po aplikaci silikonového polymeru na nohy brouků tento rozdíl nebyl pozorován. Záběry termokamery zdokumentovaly, že kulička se díky odpařování vlhkosti ochlazuje.
A tečka, všechno ostatní by po dostatečném zpřísnění kritérií bylo možné považovat za pouhou interpretaci. Jak můžu vědět zda se brouk opravdu ochlazuje, jak vím, že mu je vedro? tak, že na záběrech z termokamery je brouk také o něco chladnější? Vždycky přece můžu tvrdit, že to může být jen vedlejší efekt něčeho co neznám.
Zmínil jste astronomii. Tak třeba objevená exoplaneta by pak jako křivka na grafu. Údaje o velikosti hustotě a další už by také mohli spadnou do interpretace, s tím že to už nejsou ta holá původní fakta, protože byla z původních měření odvozena. Jenže po dalším zpřísnění kritérií, by ani graf nemusel obstát. Vždyť už jen měřítka jednotlivých os jsou zvolena subjektivně, při vhodném nastavení měřítka může výkyv na křivce téměř zmizet. Nebylo by pak lepší zapsat pouze řadu čísel tak jak vypadly z detektoru? Jenže lze dokonce tvrdit, že i detektor sám svojí činností vlastně vytváří určitou interpretaci. I ta řada čísel je vlastně interpretací, protože to že je v desítkové soustavě je kulturně antropogenní faktor. Chápete kam mířím? Hranice toho co jsou a nejsou fakta je neostrá a obtížně definovatelná. Ale pokud někdo požaduje pouhá "fakta a popisy mechanismů" tak tuto hranici musí sám určit, to se ale chronicky nedaří, takže pochybuji, že se to podaří tady a teď. Jenže dokud tu hranici nemáme tak nevíme kde se zastavit, aby to byla opravdu jen krystalicky čistá fakta.
Nic neobhajuji, jen poukazuji na dle mého názoru děravou argumentaci.
panu Štrupovi
Jan Kment,2013-10-24 01:03:45
Velmi nerad nesouhlasím! Mám vědu velmi rád, ale, promiňte, žádná krystalicky čistá fakta v ní nejsou, jen velmi vysoká procenta pravděpodobnosti. Také tu nikdo neobhajoval masové doktríny křesťanství nebo islámu, ty jsou opravdu velmi hloupé, ale zkuste polemizovat třeba s Kantem, Descartesem nebo s taoismem atd., pokud si to ovšem přečtete, pokud ne, tak pardon!
Milan Štrup,2013-10-24 18:16:27
Vážený pane Kment.
1) větu "Mnohem raději mám články, kde jsou jen fakta, popisy mechanismů", jsem nenapsal já ale náš pan Nepodstatný. Kdyby jste si můj příspěvek přečetl, tak já se zrovna tak ptám kde že ty fakta jsou. To že i naměřené hodnoty musíme vždy vnímat v kontextu použité techniky a postupů je jen další bod pro mne, to že jsem to přímo takto neformuloval nehraje roli. Mimo to si myslím, že z mého textu (konkrétně z věty: "Jenže lze dokonce tvrdit, že i detektor sám svojí činností vlastně vytváří určitou interpretaci.") to přirozeně vyplývá.
2) Já se také neobouval do masové doktríny křesťanství ani islámu. Ani vlastně pořádně nevím co to vůbec je. Dokonce jsem napsal, že bibli rád přenechám jiným, ovšem platí to i o jiných svatých knihách. Jediné s čím polemizuji jsou naprosto konkrétní výroky pana Nepodstatného, tyto výroky jsou obvykle na začátku odstavce a v uvozovkách nebo je text koncipován tak aby bylo zřejmé na co reaguje.
3) Proč bych měl polemizovat "Kantem, Descartesem nebo s taoismem"? V diskuzi nic takového nikdo nezmiňuje. Tedy pardon právě jste tak učinil Vy. Pak zase nechápu co to společného má s dosavadním průběhem diskuze.
Opět musím opakovat, že jediné s čím jsem dosud polemizoval jsou naprosto konkrétní výroky pana Nepodstatného.
Pokud svůj postoj chcete podpořit něčím z těchto učení, tak prosím, proč ne. Stačí maličkost, ukázat co konkrétně tím myslíte a můžeme se do toho pustit, své názory si rád utříbím nejen já, ale i čtenáři. Třeba dokonce zjistíme, že není s čím polemizovat, jak jsem se pokusil ukázat v bodě 1).
Máte recht!
Jenda Krynický,2013-10-23 10:32:11
Vždyť všechny ty rozličné pišišvory uplácal ten fousatej strejc a jeho tři prdelatý pomocníčci. A teď si ještě vemte, jak se chudáci nadřeli, než posbírali těch víc jak osmset párů jen z jižní Afriky, aby se jim broučínci neutopili, když se starýmu nelíbily výsledky pokusu a rozhodl se to trochu opláchnout.
:) :) :)
Milous Molnar,2013-10-23 10:47:01
Kapku opláchnout.... jiz dlouho jsem se tak nezasmal...
Ale ono jim to stejne nedojde... :(
Je smutny jak velka cast lidstva v 21. stoleti...... :(
Bohu zel, jsme my evolucioniste v mensine :(
Když je váš obzor ve vzdálenosti cca 20 mil
Jenda Krynický,2013-10-23 11:34:59
a jste schopní rozlišit tak deset brouků, dva pavouky, možná tak dvě různe mouchy, včelu, vosu a komára a celkově máte pocit, že je na světe tak možná padesát druhů zvířat, tak představa, že někdo shromáždí po páru od každého, není tak šílená a z místní povodně klidně uděláte potopu světa.
Stvoření vesmíru je jedna věc, ale odmítat evoluci, při vědomí toho šíleného počtu druhů a rodů a toho jaké změny dokázala za pár set let selekce u psů, koček a hospodářských zvířat, je opravdu zabedněné.
Ano, v jednom případě o tom, který jedinec bude mít potomky, rozhodoval člověk, ve druhém to, kdo si dokázal sehnat dost potravy a vyhnout se sežrání, ale v obou případech dochází k postupným změnám a je evidentní, že pokud je selekce dostatečně vybíravá, tak jsou ty změny hodně rychlé.
Radovan Slegl,2013-10-23 13:43:39
S nostalgií jsem si vzpomněl na Jeana Effela a jeho dokonalé Stvoření světa, které jsam jako děcko hltal :)
jistě
Vanda Bednarikova,2013-10-23 09:24:42
Zajímaví tvorové, proč ale do všeho cpete evoluci?
Možná proto, že je mocná
Alena Kratinova,2013-10-23 10:30:40
Evoluce je opravdu mocná a navíc, jak je i z jiných zdrojů patrné, její cesty jsou nevyzpytateln. Vytvořila například i toto: http://www.youtube.com/watch?v=CdgIX4oDZR4
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
