Počátkem sedmdesátých odhalil americký biolog Carl Woese mezi bakteriemi produkujícími metan záhadnou skupinu, která se od bakterií lišila tak dramaticky, jako se bakterie liší od vývojově vyšších organismů shrnutých do šuplete s označením „eukaryonta“, mezi nimiž najdeme prvoky, houby, rostliny a živočichy (člověka nevyjímaje). Woese dal této skupině mikroorganismů jméno archebakterie (Archea). Jsou to podivné formy života a mnohé z nich si libují v extrémních koutech světa. Nevadí jim teplota 130^oC, mohou žít v třicetiprocentním roztoku kuchyňské soli, někteří odolají kyselinám s pH rovným nule, jiné zase prosperují  v zásaditém prostředí s pH přesahujícím 11. Jsou všude kolem nás.

David Relman ze Stanford University si dlouho lámal hlavu nad záhadou, proč archebakterie nenapadají lidské tělo. A nedávno pojal podezření, že nás možná nepardonují. U plné třetiny pacientů trpících zánětem dásní našel archebakterie v prostoru mezi zubem a dásní. Nikde jinde v ústní dutině už na archebakterie nenarazil. Přitom zjistil, že čím více archebakterií, tím hůř – tím těžší je zánět dásní.

Relman se přesto zdráhá označit archebakterie za přímé původce zánětu. Nelze totiž vyloučit, že archebakterie nacházejí příznivé podmínky v zanícené dásni a jen druhotně kolonizují prostor, který se jim tu onemocněním otevřel. Na druhé straně však Relman připouští, že nepřímý důkaz o vině archebakterií už má v ruce. V nemalém počtu případů, kdy v zanícené dásni archebakterie chyběly, narazil na bakterie produkující vodík. To je metabolická aktivita typická i pro archebakterie. A tak dává Relman přednost teorii, podle které se archebakterie podílejí na narušení normálního prostředí v ústní dutině a otevírají tak vrátka pro mikroorganismy, které mají vyvolání zánětu dásní „v popisu práce“.

„Chorobu vyvolává narušené složení mikrobiálního společenstva a nikoli přítomnost či absence jednoho konkrétního mikroorganismu,“ říká Relman.

Relman se připravuje na zdlouhavou studii, při které bude lidem se zdravými dásněmi čas od času odebírat z úst vzorky a v nich bude pátrat po archebakteriích. Doufá, že se mu povede zachytit nástup archebakterií a z následujícího vývoje událostí pak jednoznačně určit, jestli tato změna předznamenal vznik zánětu nebo ne.

„Měli bychom na archebakterie soustředit mnohem více pozornosti,“ doporučuje Relman. „Je možné, že se podílejí na vzniku celé řady chorob. Určitě je máme v těle a určitě jsme jejich působení vystaveni. Pokud jsou schopny vyvolat chorobu, mají k tomu bezpočet příležitostí. Zatím jsme je ale víceméně ignorovali.“

Pokročilý zánět dásní – jsou na vině archebakterie?

David Relman (za první řadou uprostřed) se svými spolupracovníky ze Stanfordovy university.

Pro svět objevil „třetí větev“ života americký biolog Carl Woese.

Tři větve života – bakterie, archebakterie a eukaryonta.