Bylo by to skvělé, kdybychom dokázali přečíst myšlenky lidí, co z nějakého důvodu nemohou mluvit. V mnoha případech by jim to velice zpříjemnilo život. A ještě lepší by bylo, kdybychom dokázali přečíst myšlenky lidí, co mluvit nechtějí. Lze si velmi snadno představit rozličné aplikace takové technologie, velmi žádané a zároveň v mnoha ohledech dramaticky potírající představy o lidských právech a svobodě. Takový je současný svět.
Myšlenky zatím ještě do hloubky přečíst neumíme, technologický rozvoj je ale v tomto ohledu poměrně optimistický.
Nedávno se povedl zajímavý průlom týmu, který vede Josef Parvizi ze Stanfordu, šéf Programu lidské nitrolebeční kognitivní elektrofyziologie. Povedlo se jim vysledovat, že když někdo řeší matematické úlohy v kontrolovaném experimentálním prostředí, tak jeho mozková aktivita velmi připomíná situaci v každodenním životě, při přemýšlení o číslech a množstvích. Vědci to pozorovali v oblasti intraparietální rýhy, na temenním laloku mozku. Stačí se prý mrknout na záznam aktivity nějakého mozku a hned je jasné, jestli myslel na čísla anebo ne. Parvizi a spol. jsou teď prý schopni špehovat lidský mozek v běžných životních situacích a někde na obzoru už vyvstávají obrysy úřadů pro kontrolu myšlenek a čipů ovládajících lidské chování.
Není to samozřejmě tak, že by vědci četli myšlenky, aniž by o tom dotyčný věděl. Parvizi a spol. používali elektrokortikografii (ECoG), čili metodu spočívající v nitrolebečním snímání mozku. Čtenému člověku se nejprve musí udělat pořádně velká díra do hlavy a pak na povrch mozku připevnit soubor elektrod. A toho si všimne skoro každý. Zní to dost šíleně, ale Parviziho týmu se i tak povedlo sehnat tři dobrovolníky. Byli to vlastně pacienti, kteří právě podstupovali testy před chirurgickým zákrokem kvůli těžkým epileptickým záchvatům. Odkrytí části mozku a zavádění elektrod na jeho povrch by je čekalo tak jako tak. Lékaři před případnou operací intenzivně sledují jejich mozkovou aktivitu. Pacienti jsou zhruba týden mozkem připojeni na přístroje a setrvávají na lůžku, jinak jsou ale prý docela v pohodě, nijak zvlášť je to nebolí, mohou pít, jíst, mluvit, telefonovat a dívat se na televizi.
Parviziho tým toho využil a dotyčné pacienty přesvědčil ke spolupráci. Nejspíš to pro ně bylo příjemným ukrácením volného času. Výzkum probíhal tak trochu jako odvážné reality show, protože badatelé si vše natáčeli, aby později mohli propojit data o mozkové aktivitě s reálným chováním pacientů. Sledovaní pacienti dostávali různé drobné úkoly, jako počítat jednoduché matematické příklady a hodnotit výroku typu: „Měl jsem dnes ráno ke snídani kávu?“ (Ano/Ne).
Nitrolebeční elektrokortikografie je sice o poznání invazivnější, než dejme tomu čtení aktivity mozku funkční magnetickou rezonancí, zároveň ale získá data od člověka, který nemusí nehybně ležet v útrobách zneklidňujícího stroje. Při elektrokortikografii sice ještě nejste ve zcela komfortní situaci, ale reálnému životu se to podobá mnohem víc. Odborníci jsou nadšeni, obavy ze zneužití technologie k násilí na obyvatelstvu prozatím nepociťují. Podle Parviziho jsme teprve na samotném počátku napínavého výzkumu fungování lidského mozku a mysli.
Literatura
Stanford School of Medicine News 15. 10. 2013, Nature Communications 4: 2528, Wikipedia (Electrocorticography).
Diskuze:
Technologie čtení myšlenek již existuje
Richard Jedis,2015-05-11 12:05:34
Ve (výše) uvedeném článku ale není zmíněno to, že již existuje reálná technologie na čtení myšlenek - popis je nastíněn v článku "Čtení myšlenek realitou. Přístroj má být do 3 let na trhu" z 9.9.2010 http://rednews.nova.cz/clanek/hi-tech/cteni-myslenek-realitou-pristroj-ma-byt-do-3-let-na-trhu.html
Podstatné je i to, že podle všeho technologii čtení myšlenek zdokonalily a používají tajné služby, kde došlo k náhradě velkých hlavových sond nano-čipy. Tak dojde k tomu, že snímání mozkových aktivit není vidět a tajné služby mohou v reálném čase zjistit, co si daný člověk myslí (tzv. vnitřní hlas). Jak se uvedeno v popisech o technologii, tak je možné sledováním aktivit neuronů zjistit přesně slova, která se právě vyskytují v myšlence, protože neurony se chovají podobně, jako kdyby člověk slova říkal - neurony pro jednotlivá slova a písmena zasílají pokaždé stejný elektrický impuls a ten je právě možné dekódovat.
Podle všeho se navíc tajné služby snaží realizovat technologii, která by kromě čtení aktivit neuronů dokázala elektrické impulsy naopak neuronům poskytovat a tak by došlo k tomu, že člověk na pojený na tuto technologii by dostával pokyny od velení přímou cestou.
Obecně se pak dá sdělit, že super tajné hyper-moderní technologie tajných služeb jsou pro laika nepochopitelné a připadají mu jako nemožné, kdy vše je ale podřízeno zájmu tajných služeb, aby měly dokonalé informace o komkoliv - běžná realita je již tedy o mnoho horší než se popisuje v některých sci-fi, jako např. v románu George Orwella "1984" o sledovacím Velkém bratrovi.
V České republice pak tyto "zvláštní" technologie používají BIS a ÚZSI na špionáž a naopak na řízení členů tajných služeb pro likvidaci odpůrců (jako dříve u disidentů STB) - stačí být kritik mafie, oligarchie, estébáků, bolševiků, některých politiků nebo právě agentů BIS a ÚZSI, kdy pak po špionáží dohledané osobě začne fáze dvě, kdy je dotyčný zlikvidován (i fyzicky)!!!
Více na: WWW.destrukceBIS.WZ.CZ
O detaily si můžete psát na: BIScontra@hotmail.com
čtení myšlenek?
Jan Kment,2013-10-17 16:18:52
Od vynálezu EEG se neustále mluví o čtení myšlenek a od té doby také stále dokáží vědci identifikovat jen jakési jejich pozadí, vzruchy, které vyvolávají. Ale kde se ty potvory vlastně schovávají, o tom stále nikdo nic neví.
Pokusy
Enders Xenocida,2013-10-17 03:01:48
Add obrysy úřadů pro kontrolu myšlenek a čipů ovládajících lidské chování.
S tímhle se experimentovalo už v druhé polovině 80 let.
Jednalo se o kapsli kterou pokusná osoba spolkla ta se přichytila někde v "žaludku?" a dokázala vysílat dva druhy el. impulzů. Jeden podobný signálu hladu / prázdného žaludku a druhý podobný plném žaludku.
Nicméně tyto podprahové signály pokusná osoba přímo neregistrovala.
Pak stačilo dát mu do ruky fotku s obličejem a pustit dobrý signál a pak další fotku s jiným obličejem a spustit špatný/hladový signál.
Následoval dotaz která osoba na fotografiích se jeví pokusné osobě sympatická...
Hádejte jak to dopadlo.
Stačilo by promořit populaci a až budete v televizi pustit dobrý signál :)
A hned vyhrajete volby...
Není potřeba sonda
Vojtěch Kocián,2013-10-17 08:30:55
Stačí vizuální, zvukové nebo pachové podprahové signály. Pracuje s tím v podstatě každá reklama, iluzionista a každý alespoň trochu perspektivní podvodník. Záleží jen na tom, jak moc dobře. Nechat pokusnou osobu roztřídit fotky na sympatický/nesympatický podle své vlastní vůle dokáže spousta lidí jen pomocí šikovně aplikované psychologie. Podobně je možné lidem vnutit myšlenku, kterou pak budou považovat na svou vlastní. Podívejte se třeba na něco od Derrena Browna.
Ve volbách to samozřejmě funguje také a v kampaních se to hojně využívá. Akorát převážně na lidi, kteří o slovech a předchozích činech kandidátů moc nepřemýšlí (kterých bohužel není málo). Spoustě lidí však nejsou kandidáti lhostejní jako lidí na fotografiích, které mají roztřídit v nějakém psychologickém testu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
