Poblíž pouštního městečka Gila Bend v Arizoně vyrostla obří termosolární elektrárna Solana Generating Station. Se svými 3 200 parabolickými zrcadly, které koncentrují sluneční paprsky z plochy 1 257 hektarů pouště a dosahují úhrnného výkonu 280 megawattů, se řadí k největším svého druhu na světě. V arizonské poušti ji postavila španělská společnost Abengoa Solar, která vyvinula technologii koncentrované sluneční energie (Concentrated solar power, CPS).
V dané oblasti teď mají již čtvrtou a zdaleka největší solární elektrárnu. Z města Gila Bend, pojmenovaného podle výrazného meandru pouštní řeky Gila a spojeného spíše se dávnými indiánskými kulturami a linkami dostavníků se tak stává významné centrum solární energetiky. Když Solana Generating Station pojede na plný výkon, měla by utáhnout 70 tisíc domácností.
Tato elektrárna si v posledních dnech získala pozornost především díky schopnosti uskladňovat získanou energii a fungovat několik hodin bez Slunce. Právě závislost na Slunci je největší slabinou solárních elektráren. Odborníci se ze všech sil snaží vytvořit technologie, které by umožňovaly pochytanou energii Slunce co nejlépe uskladnit a pak ji použít v době, kdy není Slunce dostupné, například v noci. Tento výzkum právě teď velmi intenzivně probíhá a elektrárna Solana Generating Station je toho hmatatelným důkazem. Společnost Abengoa Solar při její stavbě použila čerstvou technologii, kterou nedávno otestovala ve španělských experimentálních provozech a ukázala tím, že je teď na špici závodního pole výrobců solární energetiky.
Nedávno medializovaná Ivanpah Solar Power Facility v kalifornské Mohavské poušti, která je momentálně největší provozuschopnou termosolární elektrárnou světa s výkonem 377 megawattů, si vyrobenou energii neuskladní. A neumí to ani drtivá většina doposud postavených solárních elektráren. V tomhle ohledu je na tom elektrárna Solana Generating Station docela obstojně, další chronický problém solárních elektráren se jí ale stále dotýká. K výkonu 280 MW potřebuje nejmodernější termosolární elektrárna plochu 1 257 hektarů, zatímco takový Temelín vyrobí 2 000 MW na skromných 143 hektarech. Co dodat.
Literatura
IEEE Spectrum 10. 10. 2013, Wikipedia (Solana Generating Station).
Výhled evropské energetiky čtyři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu
Autor: Vladimír Wagner (28.06.2022)
Může být evropská energetika postavena pouze na obnovitelných zdrojích?
Autor: Vladimír Wagner (01.03.2014)
Japonci mění atom za vítr
Autor: Martin Tůma (01.11.2013)
Skotská přílivová "větrná" turbína obstála
Autor: Josef Pazdera (22.05.2012)
Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny
Autor: Vladimír Wagner (24.03.2011)
Diskuze:
Vůle je, nejsou peníze
Vojtěch Kocián,2013-10-20 22:08:23
Před časem tu byl článek o větrné turbíně, která umí buď vyrábět elektřinu nebo kondenzovat vodní páru, podle toho, co je zrovna potřeba. Problém je v tom, že podobné projekty mají obrovské investiční náklady. Státy, které si to mohou dovolit, většinou nepotřebují takovou složitou kombinaci a jídlo si levněji vypěstují nebo koupí jinde. Postaví jen elektrárnu, protože o elektřinu je zájem a protože politika. Státy, kterým by se to mohlo hodit, na to jednoduše nemají a nemívají ani stabilní politické klima, aby se vyplatilo investovat někomu zvenčí.
omluva
Adam Windsor,2013-10-20 19:26:38
omlouvám se za nemotorné vložení způsobené nechtěným znovunačtením stránky
Pro zajimavost
Adam Windsor,2013-10-20 19:25:10
Dobrý den,
ačkoli se do diskuzí připojuji jen zřídka, nedá mi to, abych k tomuto skvělému článku (toť budiž pochvala autorovi) nepřipojil ještě jednu zajímavost.
Osobně vidím problém solárních elektráren v jejich monofunkčnosti. Vyrábět elektřinu - to jistě ušlechtilá věc, a když se zastaví kus pouště, leckomu je to jedno. Je to taková lidská vlastnost, že něco lidskou duši trápí více, něco méně. On kus vyprahlé pevniny člověka moc nezajímá. Ale jde to i jinak. Rád bych malinko zpropagoval mého kolegu Dobrý den,
ačkoli se do diskuzí připojuji jen zřídka, nedá mi to, abych k tomuto skvělému článku (toť budiž pochvala autorovi) nepřipojil ještě jednu zajímavost.
Osobně vidím problém solárních elektráren v jejich monofunkčnosti. Vyrábět elektřinu - to jistě ušlechtilá věc, a když se zastaví kus pouště, leckomu je to jedno. Je to taková lidská vlastnost, že něco lidskou duši trápí více, něco méně. On kus vyprahlé pevniny člověka moc nezajímá. Ale jde to i jinak. Rád bych zde poukázal na mého profesního kolegu Michaela Pawlyna, jenž mile překvapil a upozornil na sebe kombinací solární elektrárny se systémem stínění a kondenzace vody, který se dá použít pro ozelenění i tak vyprahlého kusu země, jako je třeba Sahara. O tom, že byla provedena i pokusná jednotka (teda jenom využívající kondenzace) a jak to s ní dopadlo vypráví na TED.com http://www.ted.com/talks/michael_pawlyn_using_nature_s_genius_in_architecture.html
Tento počin (z mého pohledu) úžasný počin s sebou nese snad jen smutný fakt, že není vůle a touha něco takového realizovat.
Pár upřesnění
Vladimír Wagner,2013-10-19 23:14:00
Jak už bylo poznamenáno v diskuzi, tak základní vlastností slunečních tepelných elektráren je, že se dají stavět pouze ve velmi dobrých slunečních podmínkách. Tedy Středomoří či jih USA a podobně. Podrobněji popsaný způsob, jak se řeší skladování tepelné energie, díky které je možné, aby elektrárna pracovala i v době bez Slunce, je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5664 . Je tam i přibližné srovnání nákladů pro tento typ elektrárny a ekvivalentní jaderný blok.
Fandím technice
Miroslav Gretschelst,2013-10-15 21:57:06
a těší mě každý pokrok. Jenom maličkost mi v tom článku chybí: Kolik by za elektřinu z této termosolární elektrárny obyvatelé oněch 70 tisíc připojených domácností, popřípadě ještě srovnání, kolik by platili za stejný odběr elektřiny z klasické uhelné nebo jaderné elektrárny. Jinak bezva článek :-)
Tohle je jedno z mála míst na Zemi,
Barak Obava,2013-10-15 15:23:09
kde občas létají pečení holubi rovnou do huby :-)
Re: Co dodat?
Rudolf Dovičín2,2013-10-15 03:26:08
http://World-Nuclear.org/info/Nuclear-Fuel-Cycle/Mining-of-Uranium/World-Uranium-Mining-Production/
Estimated future production from existing mines plus new projects such as these is however not sufficient to meet the demand requirements to 2030...
Životnosť Slnka - miliarda rokov (to je viac ako milión krát dlhšie)...
Naviac, bordel pri ťažení uránovej rudy a neschopnosť Temelínu zlikvidovať/využiť odpad, ktorý preto bude nebezpečný milióny rokov...
Čo dodať?
Co dodat :-)
Tomáš Kohout,2013-10-15 09:11:30
Porovnávat životnost výrobního zařízení a zdroje, to už chce fištróna. V tom případě jste měl porovnávat životnost uranu a nikoliv jaderné elektrárny.
To je jakobych porovnával dvě židle, jednu ze železa a druhou ze dřeva. U té železné bych argumentoval životností železa a u dřevěné životností samotné židle.
Navíc odpad z II.generace jaderných elektráren má být cennou surovinou pro jaderky vyšších generací.
Josef Jindra,2013-10-15 10:08:12
Navic podminky co se tyce slunecniho svitu a volne plochy v Arizone jsou diametralne odlisne od stredni evropy.
Čo dodať?
Jiří Kocurek,2013-10-15 13:18:32
Protijaderní aktivisté se postarali o to, aby recyklace jaderného paliva nebyla (v Evropě) "možná". Vzali si k tomu pádné argumenty - ruční protitankové granátomety a šli si zastřílet na stavbu reaktoru SuperFénixe.
Ony obstrukce při převozech paliva
Jenda Krynický,2013-10-15 15:14:28
způsobující podstatné prodražení těch převozů následně započítané do nákladů jaderné energie jsou také jemně řečeno chucpe. To je jak kdybych vám pravidelně vymlátil okna u auta a pak vás přesvědčoval, že jezdit vlakem je lepší, protože opravy aut jsou drahé.
Barak Obava,2013-10-15 15:26:22
Čo dodať? No tak snad to, že na Slunci probíhá termojaderná reakce a že je nejvyšší čas ji nastartovat v nějakém reaktoru, protože chytat parabolou fotony z toho slunečního opravdu není moc efektivní.
Re: Porovnávat životnost výrobního zařízení a zdr…
Rudolf Dovičín2,2013-10-16 23:23:40
Kde porovnávam životnosť výrobného zariadenia a zdroja??
Re: "odpad z II.generace jaderných elektráren má být cennou surovinou pro jaderky vyšších generací"
HIV mal byť tiež do 3 rokov zlikvidovaný...
Slnečené žiarenie - jeho rozloženie má aj výhodu - výroba nie je koncetrovaná do jedného miesta a tak nevznikajú monopoly...
Rudolfe? Kolik je vlastně výrobců panelů?
Jenda Krynický,2013-10-17 00:44:38
Když si tak pochvalujete tu nemožnost monopolu ...
Pár hektarů pouště se klidně obětovat dá
Jenda Krynický,2013-10-14 19:07:39
Tenhle typ elektráren, v těchhle končinách smysl má a když se přesunou i nějaké elergeticky náročné výroby, tak to dává smysl ekonomicky i ekologicky. To jen stavění zrcátek na pole někde u nás je ekologické zvěrstvo.
Ani ne
Petr Jíčínský,2013-10-15 22:41:32
Vypadá to krásně, když tam svítí sluníčko na písek, ale na tom písku moc lidí nežije. Takže potřebujete postavit nákladnou infrastrukturu dopravy energie k těm lidem, co si ji zaplatí. Když si to celé sečtete, tak bez dotací nemůžete konkurovat.
Přesunou k tomu výrobu znamená, že tam bude surovinová výroba, přesněji řečeno zpracování suroviny místně těžené. Tyto provozy jsou ale z drtivé většiny nepřetržité, technologii nelze na noc odstavit. Slepá ulička, resp. dálnice.
Podle mapy je Gila Bend cca 50 kiláků od Phoenixu
Jenda Krynický,2013-10-16 01:05:12
To máte milion a půl lidí. Pár.
...
Petr Dyntar,2013-10-17 10:12:53
je správně že se strategické zroje rozloží a nevsadí se všechno na jeden zroj (jádro)a to i u nás. Stejně tak je to s řepkou atd. To není jen o ekonomice. To že si z toho politici udělali zlatej důl je věc jiná. I když u nás svítí málo,fouká málo a přehrady nejsou zrovna "Tři soutěsky" já jsem rád že ty zdoje využíváme aspoň z několika málo procent.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
