Zvětšit obrázek

Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.

Výběrového řízení v hodnotě 11 milionů dolarů se jako jediná zúčastnila státní firma RKK-Energia, která ho také vyhrála a hned se pustila do práce na návrhu. Původní podobu, navrženou Roskosmosem hned v úvodu opustila a upřednostnila tvar, který lépe využije prostor pod aerodynamickým krytem nosné rakety. Nosič OKA-T sice nebyl v žádném zdroji zmíněn, ale hmotnost modulu 7,8 tuny by ukazovala na raketu Sojuz-FG, která do kosmu vynáší stejnojmenné lodě.

Zvětšit obrázek

Foton-M (Zdroj: federalspace.ru)

Jak to probíhalo dosud?
OKA-T by měla být nástupcem laboratoře Foton-M. Do ní vědci umisťovali experimenty zabývající se fyzikou tekutin, biologií, růstem krystalů, vystavování radiaci a exobiologií. Poté byla laboratoř vynesena na oběžnou dráhu, kde setrvala po dobu čtrnácti dnů. Nakonec se návratové pouzdro oddělilo od zbytku stroje a přistálo na Zemi, kde si vědci vyzvedli výsledky experimentů. Ty pak putovaly nejen do ruských vědeckých ústavů, ale také díky účasti ESA do technologického střediska v nizozemském ESTECu. Tím kosmická mise skončila. Omezení, které z takto pojaté mise vyplývají, je možné dobře odhadnout. Trvání experimentů je dáno výdrží modulu v kosmu. Během mise nemáte prakticky možnost průběh experimentů ovlivnit, o případných opravách závad, které se během mise vyskytnou a které mohou daný experiment zhatit, nemluvě.

Podobné experimenty probíhaly také na kosmických lodích a zejména na kosmických stanicích včetně současné ISS. Tam dvě předchozí nevýhody eliminuje přítomná obsluha v podobě kosmonautů. Ovšem zdárnému průběhu experimentů může na lidských kosmických příbytcích vadit úprava dráhy stanice, kdy i malé přetížení negativně ovlivní vzorky. Dále pak hodně citlivé experimenty ovlivňují různé vibrace, jejichž zdrojem je například ventilace a další systémy na podporu života, případně otáčení velkých solárních panelů, dokování lodí či pohyby manipulátorů. Rovněž natočení stanice a manévrování s ní nemusí některým vzorkům vyhovovat.

Nyní se podíváme na pár příkladů, abyste tušili o jaké experimenty a vzorky vlastně jde.
- Z biologických jmenujme mikroorganismy produkující biologicky aktivní látky pro lékařství, zemědělství a potravinářství. Dále vysoce čisté hormony, očkovací látky, antibiotika a složky krve, biopesticidy, klony rostlin…
- Z technologických uveďme krystaly extrémně čistých látek využitelné při výrobě integrovaných obvodů a dalších elektronických prvků, nezbytné ve výpočetní technice, lékařství, ale i ve výzkumu jaderné a kvantové fyziky.

Zvětšit obrázek

Schéma OKA-T (Zdroj: energia.ru)

Přestože si dovedete jistě představit, že cena takto získaných vzorků je značná, své zákazníky si najdou, neboť je není možné v takové kvalitě vyrobit na Zemi.

Nový přístup
Nevýhody plně autonomní mise i kosmické stanice má eliminovat nový kosmický stroj OKA-T. Tato kosmická laboratoř je vlastně externím modulem ISS. Naplněná vědeckými experimenty se bude autonomě pohybovat po shodné dráze se stanicí. Takto může vydržet 90 až 180 dní. Do jejích útrob se vejde přes 800 kg nákladu, kterému je k dispozici 18 metrů krychlových hermetizovaného prostoru a podobně velký nehermetizovaný úsek.

Zvětšit obrázek

OKA-T u ISS (Zdroj: epizodsspace.no-ip.org)

V případě kontroly vzorků, oprav, doplnění paliva nebo jiných servisních zásahů, se připojí ke stanici a kosmonauti provedou, co bude třeba. Na konci mise vzorky vyjmou a připraví je k odeslání na Zem. Podstatnou nevýhodou celého řešení je tak omezená nosnost lodi Sojuz ve směru ISS – Země. Po ukončení mise bude OKA-T navedena do atmosféry, kde shoří, jelikož nedisponuje narozdíl od předchůdce tepelným štítem. Podle předběžného návrhu to vypadá, že modul nebude možné použít opakovaně pro nové vzorky, což je docela škoda.

K nasazení OKA-T má dojít nejdříve v roce 2018. Tento termín se kryje v nasazením nové ruské pilotované lodi, jejíž kapacita bude v obou směrech vyšší, takže i zpáteční doprava vzorků bude zajištěna. Stále také není rozhodnuto, zda raketa s OKA-T bude startovat z Bajkonuru, Vostočného či z Kourou. Partnerem mise má být opět ESA a zřejmě i kanadská CSA, která se podílela i na Fotonu-M.
První ucelenější návrh má být představen v listopadu 2013 na konferenci v rámci 10. mezinárodní výstavy high-tech zbraní a vybavení VTTV Omsk 2013.

Zdroje informací:
http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/news_12-27.html
http://www.federalspace.ru/184/
http://rnd.cnews.ru/news/line/index_science.shtml?2012/12/25/513774
http://www.esa.int/Education/Young_Engineers_Satellites/Foton-M3_experiments_return_to_Earth
Zdroje obrázků:
http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/im/photo_12-27-01.jpg
http://www.federalspace.ru/media/img/site/d147_image1.jpg
http://4.bp.blogspot.com/-ANZzVkAlnLo/Tz2BoiIVhFI/AAAAAAAAmkk/DGdvO3ulvLs/s1600/okat.jpg
http://epizodsspace.no-ip.org/bibl/ziv/2005/5-12.jpg
Psáno pro Kosmonautix a Osel. cz