Zvětšit obrázek

Umělecká vize PSO J318.5-22. Kredit: MPIA/ V. Ch. Quetz.

Naše přístroje pozorují velkolepou historii vesmíru, když ale dojde na méně zářivé struktury skromnějších rozměrů, tak jsou naše možnosti zatím jen omezené. I pokud jde o naše blízké sousedství. Přitom by nás rozhodně mělo zajímat, co se kolem ve vesmíru děje, přinejmenším z praktických důvodů. Mohou tam být pozoruhodné věci, což se opět potvrdilo.

Zvětšit obrázek

Michael C. Liu. Kredit: IFA.

Početný mezinárodní tým, který vedl Michael Liu z Astronomického institutu Havajské univerzity v Manoi, totiž vystopoval ve vzdálenosti 80 světelných let od Slunce notně exotickou planetu. Především, PSO J318.5-22 je potulná planeta. Neobíhá kolem hvězdy a jen tak si plyne kosmickým prostorem. Zároveň je to planeta jen šestkrát větší než Jupiter, takže by nemělo jít o podhvězdného hnědého trpaslíka. K rozběhnutí syntézy deuteria, která je vlastní právě hnědým trpaslíků, je podle převládajícího názoru nutná hmotnost kolem 13 Jupiterů. A planeta PSO J318.5-22 je také podle všeho hvězdným nemluvnětem, kterému by mělo být pouhých 12 milionů let.

Vědci nejprve před pár lety zachytili existenci planety teleskopem Pan-STARRS PS1, který pracuje z vrcholu hory Haleakala na havajském ostrově Maui. Došlo k tomu během pátrání po hnědých trpaslících. Ti jsou oproti hvězdám červenější, chladnější a méně jasní, takže není vůbec jednoduché je najít. Liu a spol. prosívali data z Pan-STARRS a bylo to jako hledání jehel v kupě sena, protože jde o ohromný soubor informací v rozsahu 4 tisíce terabytů. Najednou si všimli objektu, který byl doopravdy divný.

Zvětšit obrázek

Potulná planeta na snímku z Pan-STARRS. Kredit: N. Metcalfe & Pan-STARRS 1 Science Consortium.

Byl červenější než ti nejčervenější známí hnědí trpaslíci. Liu a spol. pak spustili poplach na celé Havaji a zaměřili na planetu PSO J318.5-22 další dostupné teleskopy. Infračervená spektra objektu, která získali na teleskopech Infrared Telescope Facility a Gemini North Telescope, lze prý nejlépe vysvětlit jako mladičkého a relativně malého plynného obra. Pravidelným pozorováním PSO J318.5-22 teleskopem Canada-France-Hawaii Telescope zase badatelé určili vzdálenost planety na zmíněných 80 světelných let.

Zvětšit obrázek

Pan-STARRS PS1 před východem Slunce. Kredit: Rob Ratkowski, CfA.

Analýzou pohybu planetárního tuláka PSO J318.5-22 kosmickým prostorem dospěl Liu s kolegy k přesvědčení, že pochází ze skupiny hvězd, známé jako Pohyblivá skupina Beta Pictoris (BPMG – Beta Pictoris Moving Group). Tvoří ji 28 hnědých trpaslíků a chladných temných hvězd a její stáří velmi pěkně odpovídá odhadnutému věku potulné planety PSO J318.5-22. Zdá se, že samotářská planeta vznikla ve zmatku zrození hvězd Pohyblivé skupiny Beta Pictoris. Není to první potulná planeta, kterou známe, je ale s přehledem nejbližší a také nejmladší, což z ní dělá velmi unikátní záležitost.

Donedávna by všichni předpokládali původ takové potulné planety u některé z hvězd, letos v létě se ale objevila zajímavá studie týmu Gösty Gahma ze Stockholmské univerzity, podle níž mohou planety vznikat i izolovaně, mimo hvězdné soustavy. Takže u planety PSO J318.5-22 zatím jen těžko říct, jaký měla osud. Ať už ale PSO J318.5-22 vznikla u některé ze souputnic hvězdy Beta Pictoris anebo jde o divoce zrozenou rebelku, je každopádně dobré vědět, že v relativně blízkém vesmíru poletují zajímavě zneklidňující objekty. Je to koneckonců jedno z nejmenších těles, které jsme kdy našli volně plující vesmírem. Gigantická vesmírná loď to snad doufejme nebude, i když by pro tak velký stroj bylo jistě prozíravé maskovat se v tomto stylu. Je-li to planeta, kolik takových a ještě menších jich asi sviští v naší bezprostřední blízkosti? Mléčná dráha bych jich měla být plná. Brzy se určitě dozvíme víc.

Literatura

University of Hawaii IFA News 9. 10. 2013, arXiv:1310.0457, Astronomy & Astrophysics 555: A57, Wikipedia (Rogue planet, Brown Dwarf, Beta Pictoris Moving Group).