Jedinci nejčastější z mnoha barevných forem invazního slunéčka východního, Harmonia axyridis, zvané succinea mají schopnost vybarvit se krátce po vylíhnutí dospělce z kukly podle toho, v jaké teplotě se během dosavadního života vyvíjeli. Doposud bylo známo, že jedinci, chovaní po celou dobu larválního a kukelního vývoje nebo po jeho podstatnou pozdější část v teplotě pod 20°C, budou mít v dospělosti 19 velkých až slévajících se teček (Obr. 1). Jedinci z 25°C budou mít středně velké tečky (Obr. 2) a jedinci z teploty nad 30°C mohou tečky zcela postrádat (Obr. 3). Jde o jeden z typů termálního melanismu, kdy hmyz, jinak silně závislý na teplotě prostředí, může využít slunečního záření zachyceného černou plochou těla ke zvýšení své teploty. Z dřívějšího průběhu teplot tělo předpovídá, jaké počasí bude v budoucnu, a podle toho se vybarví. U dospělých slunéček jednou pro vždy, i kdyby se počasí změnilo.
Ve své studii jsme se zaměřili na načasování dějů, vedoucích k melanizaci krovek v určitém rozsahu. (Černý vzor na štítu se mění podobně.) Slunéčka jsme od vajíčka do dospělosti chovali v konstantní optimální teplotě 20 °C, ale jednotlivé skupiny jsme přenesli vždy na dva dny do vysoké teploty (33 °C), a to buď ve stádiu vajíčka, mladých larev, larev 3. instaru, larev 4. instaru anebo ve stádiu kukly. Dospělí brouci se pak vždy líhli zase ve 20 °C. Teplotní pulz zažitý ve stádiu kukly měl největší vliv na zmenšení rozsahu melanizace kutikuly dospělce, významné bylo i zahřátí v období posledního larválního instaru, zatímco teplotní pulz zažitý dříve během individuálního vývoje na zbarvení ani na jiné měřené parametry neměl vliv. Samci byli ovlivněni daleko více než samičky, tečkování na krovkách mnohdy zcela postrádali.
Ti brouci, co zažili vysokou teplotu v pozdním larválním stádiu, byli současně menší ale težší než ostatní. Všechna vývojová stádia přežila dvoudenní pobyt v horku s malými ztrátami, jen vajíčka byla velmi citlivá - vylíhla se jich jen asi třetina. Tito jedinci pak se už pak během života nelišili od kontrolních.
Načasování citlivosti slunéček k teplotě prostředí ukazuje, že pouhé denní kolísání teploty nemá význam, že organismus průměruje informaci z několika posledních dní před tvorbou zbarvení líhnoucího se dospělce. Ovšem vzhledem k délce života slunéčka, která může přesáhnout i rok, je vybarvení podle počasí v několikadenním období pro jedince málo adaptivní. Spíše to může mít význam pro celou populaci, kde se genetická variabilita kombinuje s fenotypovou plasticitou.
Literatura: Knapp M, Nedvěd O (2013) Gender and Timing during Ontogeny Matter: Effects of a temporary high temperature on survival, body size and colouration in Harmonia axyridis. PLoS ONE 8(9): e74984. doi:10.1371/journal.pone.0074984
Psáno pro stránky Katedry zoologie PřFJU a Osel.cz
Diskuze:
