Přežití organismů závisí na řadě abiotických faktorů, jako je teplota, rychlost větru, délka dne nebo dešťové srážky. Schopnost vnímat aktuální změny povětrnostních podmínek je pro živočichy nesmírně výhodné  pro úspěšnost v obstarávání potravy, zdárnou reprodukci anebo pro překonávání velkých vzdáleností. Klíčovým fenoménem je i atmosférický tlak, jehož změny jsou  indikací nadcházejících změn počasí. V laboratorních podmínkách poměrně snadno manipulovatelným modelem pro studium jeho vlivu na vnímavost a odpověď organizmu je hmyz. Nabízí širokou paletu druhů, lišících se výrazně velikostí těla, morfologií, reprodukční biologií a sezónním chováním.

Zvětšit obrázek

Staromilci živočišných indikátorů předpovědi počasí z Univerzity v Sao Paulu přišli s nápadem využít živých barometrů a ze široké nabídky si vybrali zástupce z řádů brouků, motýlů a mšic. Zavřeli je do nádob připomínajících kelímky od piva a v nich jim snižovali a zvyšovali tlak. Přitom sledovali, jak na to reagují produkcí feromónů, chováním při namlouvání a zda se mění ukazatele pohlavní aktivity,  například počet kopulací. U  kontrolních skupin zajistili, aby atmosférický tlak nekolísal a aby ostatní faktory, jako teplota nebo vlhkost, měly obě skupiny stejné.

Experimenty přinesly zajímavé, leč ne úplně jednoznačné, výsledky. Samci brouků Diabrotica speciosa reagovali na pokles tlaku nestydatou leností v namlouvání samiček. Nic s nimi nezmohl ani extrakt samičích feromonů, jindy nesmlouvavý elixír lásky. Ovšem ani samičky nejsou bez viny; v případě můr Pseudaletia unipuncta a mšic Macrosiphum euphorbiae totiž s klesajícím tlakem vylučovaly méně „sexuálních lákadel“.  Na zvyšování barometrického tlaku hmyz prakticky nereagoval. Výjimkou byly samičky mšic, jejichž sexuální apetit i produkce feromonů rostly. Také samečci můr se zvyšujícím se tlakem byli v námluvách aktivnější a častěji kopulovali.

Snížená pohlavní aktivita s poklesem barometrického tlaku zřejmě souvisí s opatrností konstitučně „křehkého“ hmyzu, nepřijít během vášnivých chvil v nepříznivém počasí k úhoně.
Poznatky, které brazilští vědci publikovali ve vědeckém časopisu PLoS ONE, zcela jistě povedou k podrobnějšímu studiu  receptorů a schopností hmyzu vnímat své okolí. Mohlo by se nám to v budoucnu hodit k ochraně toho užitečného a v boji proti  tomu obtížnému. Do té doby nám výsledky poslouží k vyzkoušení domácké předpovědi počasí.

Zdroje: Pellegrino A.C., Penaflor G.V., Nardi C., Bezner-Kerr W., Guglielmo G., Bento J.M.S., McNeil J.N. (2013): Weather forecasting by insect: modified sexual behaviour in response to atmosferic pressure changes. PLoS ONE, 8: e75004. doi: 10.1371/journal.pone.0075004.

Foto rosničky: Marek Szczepanek, Wikipedie