Americko-švédsko-německo-francouzsko-kanadský tým výzkumníků z osmi pracovišť si vzal do hlavy, že se  vyzná v chování žen. Aby se u něčeho tak nestálého něčeho dobrali, šli na to přes pocity. Nepřesnostem, které by do pokusu mohla vnést nestandardnost výřečnosti, zamezili sledováním  jejich reakcí přímo na neuronech. Magnetickou rezonanci jim zaměřili na jejich centra slasti, o nichž je známo, že ho rozpálí příjemná tvář, ale i peníze. Není to místo neznámé. Koncept centra odměny vytvořili Olds a Millner již v padesátých letech, kdy se s experimentováním pomocí elektriky začínalo. Pokud dovolili autostimulaci, došlo k takovému „odměňování“ až zájem o všechno ostatní, včetně potravy, šel stranou. Dělali to tehdy na myších. Ale i pokusy na jiných druzích prokázaly, že nucleus accumbens je právě tou strukturou, která zbylému mozku řekne: „To se mi líbí!“ . Jak všichni dobře víme, když zkrátka nedostane co chce, začne dělat problémy.
Je to stejné jako u závisláků. I u těch největší metabolickou aktivitu vykazuje vnější část nucleus accumbens, která je  přímo spojena s limbickým systémem - sídlem emocí. Ale nemusí jít jen o drogy. Dobrý vtip přes spoje mezi středním a předním mozkem toho prý za jistých okolností dokáže víc. Mozek si zkrátka umí říct: „To je příjemné, dělej to!“

A co že to vlastně výzkumníci prováděli tentokrát?
Přemluvili třicet nekuřaček, aby si lehly a zavřely oči. Pak jim dávali čichnout k pyžámku. Magnetickou rezonancí přitom sledovali, co ta vůně s jejich centrem odměny udělá. V první skupině patnácti dobrovolnic byly ženy zkušené,, které již rodily a měly 3-6 týdnů stará vlastní mimina. Ve druhé skupině byly ty zatím nezkušené.

Zvětšit obrázek

Tomograf se moc okecat nedá.

A jak to dopadlo?
Vůně dvoudenních mimin dovezená na kabátcích z porodnice, aktivovala dopaminergní systém u všech. Pravdou je, že těm co již rodily, to v hlavě žhavilo více a že asi i jejich libé pocity byly tudíž větší. Tak prý se jim nade vší pochybnost podařilo prokázat, že mezi dirigenty ženského chování se řadí i vůně malých dětí. Prý jde o stejné dopaminové odměňovací kolečko, jako je u kuřáka potřeba dát si dým, když k němu zavane sousedův čvaňhák. Nekuřáci jsou prý na tom s nutkáním dost podobně, když míjejí picérii. Jsou prý ale i takové odéry, které ponoukají k neřestem, zato taková fermež nám prý nenažhaví nic.

Podle vědců je dětský pach přes centrum odměny zapleten do ženských emocí a přispívá k jejich ochotě plnit mateřské povinnosti, jakými je třeba i ochota kojit. Zkrátka vše co přispívá k zachování našich dalších pokolení. Jedna věc ale dál zůstává nevyjasněna. Jestli v té větší reakci na pach hraje roli spíš porod a s ním spojené fyziologické změny, nebo až prožitky s vlastním miminkem. Ale hlavní je, že to funguje.
Prý to teď hodlají vyzkoušet i na mužích...

Literatura:  Lundström JN, Mathe A, Schaal B, Frasnelli J, Nitzsche K, Gerber J and Hummel T (2013) Maternal status regulates cortical responses to the body odor of newborns. Front. Psychol. 4:597. doi: 10.3389/fpsyg.2013.00597