Jak asi každý ví, v srdci Mléčné dráhy dřímá supermasivní černá díra o hmotnosti přes 4 miliony Sluncí. Navzdory pověsti obávaných černých děr tahle naše domácí galaktická černá díra svými projevy ze všeho nejvíc připomíná pandu velkou. Spokojeně sedí v koutku, občas si utrhne žvanec a když mírně říhne, je z toho hned událost na titulní strany prestižních vědeckých časopisů. Kdyby ji někdo v jádru Mléčné dráhy vyměnil za plyšový model v životní velikosti, třeba bychom to ani nepoznali. I na OSLU máme zlozvyk dělat si ze supermasivní černé díry Mléčné dráhy legraci, i když to není příliš pěkné. Jenže, zdání klame. Není tomu snadné uvěřit, ale jádro Mléčné dráhy není vždy tak líné a ospalé, jak nám teď připadá.
Už se to nějaký čas šuškalo a teď s tím natvrdo přišli Joss Bland-Hawthorn z Univerzity v Sydney a jeho spolupracovníci. Podle nich ve skutečnosti máme uprostřed Mléčné dráhy draka, který se čas od času probudí a vychrlí nesmírně energetický výtrysk částic a záření. Podle všeho asi tak stomilionkrát silnější, než je to, co naše supermasivní černá díra předvádí dnes. Bland-Hawthorn a spol. našli stopy takového bujarého výtrysku v doposud poněkud záhadném mračnu rychle proudícího neutrálního vodíku poblíž Magellanových oblaků, který nese jméno Magellanův proud.
Vodítkem pro ně bylo, že část vodíku Magellanova proudu září na vlnové délce H-alfa (čili 656,28 nanometrů) 10 až 50 krát víc, než jeho zbytek. Podle Bland-Hawthorna nemohou záři vodíku části Magellanova proudu vyvolávat okolní hvězdy. Jejich ultrafialové záření je a vždy bylo mnohem slabší, než by bylo třeba. Jediným rozumným vysvětlením podle něj je, že se probudil náš galaktický drak a dal o sobě vědět na eony daleko.
V pěkném souladu s touto představou jsou i slavné Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil vesmírný gamateleskop Fermi. Ohromné protilehlé bubliny horkého plynu, každá o délce cca 25 tisíc světlených let, které prozradilo nápadné gama záření, totiž podle letošních simulací na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz odpálil mohutný výtrysk z jádra Mléčné dráhy před pár miliony let. Zmíněné simulace jsou sice poněkud kontroverzní, Bland-Hawthorn a spol. ale odhadli, že pozorované záření inkriminované části Magellanova proudu mohla vyvolat přesně taková událost, před zhruba 2 miliony let.
Pokud vědci nejsou vedle, tak je to docela síla. Znamenalo by to, že se jádro Mléčné dráhy může zásadním způsobem přepnout z podoby aktivního galaktického jádra (AGN) do módu galaktické pandy velké během jednoho či dvou milionů let, což je na poměry ve vesmíru hodně svižná záležitost. Pak je samozřejmě na místě otázka, co bouřlivou aktivitu jádra Mléčné dráhy vyvolalo a jak dlouho drak běsnil. Mnozí odborníci se domnívají, že AGN spustí jen splynutí galaxií. Podle toho, co víme, ale Mléčná dráha už dlouho žádnou dostatečně velkou galaxii nespolkla. Anebo může AGN rozjet i slupnutí velkého sousta hvězdného plynu či prachu? Ať je to tak či onak, na naši ospalou supermasivní černou díru bychom se teď měli dívat s daleko větším respektem. A být přitom nesmírně vděční, že je od nás vzdálená přes 26 tisíc světlených let a že své dračí plameny nechrlí směrem k nám. Naši dávní předci měli na noční obloze nádhernou, ale hlavně bezpečnou podívanou, prý srovnatelnou s jasným úplňkem.
Literatura: University of Sydney News 24. 9. 2013, NewScientist 24. 9. 2013, Wikipedia (Milky Way, Magellanic Stream).
Diskuze:
aj pre Jenda Krynický
Somar Zahraničný,2013-09-28 20:54:32
Už pred 100 rokmi bola zmeraná iná hustota éteru na povrchu Zeme a vysoko v kopcoch. Éter je starší názov pre vákuum. Vákum je hmotné a jeho hustotu popisuje permeabilita a permitivita vákua. Takže len pár km nad povrchom Zeme je iná hodnota permitivity a permeability vákua ako na povrchu. Tak to je to je aj s gravitačnou a rotačnou konštantou. V hustom vákuu sa môžu telesá pohybovať rýchlejšie ako svetlo, a aj sa bežne pohybujú, viď vysokoenergetické kozmické žiarenie... neviem či vás to zaujíma.
Ako sa vek čas vesmíru?
Somar Zahraničný,2013-09-28 14:41:57
Prečo by vesmír nemohol mať vek tisíce a nie milióny rokov? Prečo by fyzikálne konštanty známe na Zemi nemohli mať v inej časti vesmíru inú hodnotu a uplatnenie? Takouto konštantou je aj rýchlosť svetla.
Ako sa ráta vek vesmíru?
Somar Zahraničný,2013-09-28 14:43:56
nadpis mal byť: Ako sa ráta vek vesmíru?
Pretože je podstatně jednodušší předpokládat
Jenda Krynický,2013-09-28 16:09:43
že jsou zákony všude stejné.
Koneckonců stejně tak bychom mohli předpokládat, že nás všechny někdo stvořil minulý čtvrtek, s pamětí na neexistující předchozí život, fotografiemi, filmy, záznamy v počítačích ...
Nebo že žádné hvězdy nejsou a jenom je kdosi promítá na cosi natažené kolem sluneční soustavy. Dalo by to šílené množství práce, ale proč ne.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
