Marťanské vozítko, které přistálo na rudé planetě v srpnu loňského roku je nyní poblíž kráteru zvaného Yellowknife Bayv. Má jít o místo dávného řečiště nebo dna jezera. Curiosity si lopatkou nabrala jemně prachovitou půdu i s nečistotami a přenesla ji do svých útrob k analýze. Vzorek se postupně zahříval až na 835 stupňů Celsia. Z uvolňovaných sloučenin při „pečení“ se dalo vyčíst, že půda obsahuje sloučeniny mající v molekule chlór a kyslík, pravděpodobně chlorečnan nebo chloristan. V případě, že půjde o chloristan (perchlorát) by to nebyla nejlepší zpráva. Ovlivňuje funkci štítné žlázy. Potom by i vdechování prachu mohlo být pro nás rizikové. Z již dříve provedených rozborů rozborů hornin, by tyto sloučeniny měly být i na jiných místech - ve vyšších šířkách Marsu. Jejich potvrzení i v rovníkové oblasti naznačuje jejich globální distribuci.
Analýza také naznačuje přítomnost uhličitanů, které se vytvářejí ve vodném prostředí. Curiosity má na palubě zařízení zvané SAM (Sample Analysis at Mars), sestává se z plynového chromatografu, hmotnostního spektrometru, laserového spektrometru, což dohromady umožňuje slušnou analýzu vzorku, včetně izotopového složení základních prvků.
Analýzy jsou v počátku ale poměr izotopů vodíku a deuteria a izotopy uhlíku svědčí o tom, že jde o prach, který se po planetě šíří sem a tam. V lokalitě, kde byl vzorek půdy odebrán, je poměrně malý obsah solí a voda, kterou vzorek obsahuje, by se měla dát pít i dnes. A to je dobrá zpráva pro případné budoucí návštěvníky - stačí totiž půdu jen trochu zahřát a zhruba ze dvou kýblů prachu máme litr vody. A protože prachu je na Marsu všude dost, tak nejspíš kdekoliv.
Pátrání po organických látkách organického původu zatím nenasvědčuje tomu, že by ve zkoumaném vzorku byly. Ale na druhou stranu ve vrchní vrstvičce bombardované zářením všeho druhu, je nikdo ani moc neočekával. V tomto směru budou zajímavější teprve plánované pokusy s vrtačkou, kterou má vozítko k dispozici.
Curiosity měla hlavní úkol - odpovědět na otázku, zda mohl být Mars vhodným místem k životu. Odpověděla: ANO. Protože její misi do konce zbývá ještě 17 měsíců, můžeme se těšit na mnohá další zajímavá zjištění.
Pramen: NASA http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20130926.html
Kdy byla naposledy na Marsu jezera?
Autor: Lukáš Houška (27.09.2016)
Shalbatana - marťanské jezero, které bylo, kdy již být nemělo
Autor: Dagmar Gregorová (19.06.2009)
Duny na Marsu ukrývají vodu
Autor: Miroslava Hromadová (07.09.2005)
Diskuze: