Marťanské vozítko, které přistálo na rudé planetě v srpnu loňského roku je nyní poblíž kráteru zvaného Yellowknife Bayv. Má jít o místo dávného řečiště nebo dna jezera. Curiosity si lopatkou nabrala jemně prachovitou půdu i s nečistotami a přenesla ji do svých útrob k analýze. Vzorek se postupně zahříval až na 835 stupňů Celsia. Z uvolňovaných sloučenin při „pečení“ se dalo vyčíst, že půda obsahuje sloučeniny mající v molekule chlór a kyslík, pravděpodobně chlorečnan nebo chloristan. V případě, že půjde o chloristan (perchlorát) by to nebyla nejlepší zpráva. Ovlivňuje funkci štítné žlázy. Potom by i vdechování prachu mohlo být pro nás rizikové. Z již dříve provedených rozborů rozborů hornin, by tyto sloučeniny měly být i na jiných místech - ve vyšších šířkách Marsu. Jejich potvrzení i v rovníkové oblasti naznačuje jejich globální distribuci.
Analýza také naznačuje přítomnost uhličitanů, které se vytvářejí ve vodném prostředí. Curiosity má na palubě zařízení zvané SAM (Sample Analysis at Mars), sestává se z plynového chromatografu, hmotnostního spektrometru, laserového spektrometru, což dohromady umožňuje slušnou analýzu vzorku, včetně izotopového složení základních prvků.
Analýzy jsou v počátku ale poměr izotopů vodíku a deuteria a izotopy uhlíku svědčí o tom, že jde o prach, který se po planetě šíří sem a tam. V lokalitě, kde byl vzorek půdy odebrán, je poměrně malý obsah solí a voda, kterou vzorek obsahuje, by se měla dát pít i dnes. A to je dobrá zpráva pro případné budoucí návštěvníky - stačí totiž půdu jen trochu zahřát a zhruba ze dvou kýblů prachu máme litr vody. A protože prachu je na Marsu všude dost, tak nejspíš kdekoliv.
Pátrání po organických látkách organického původu zatím nenasvědčuje tomu, že by ve zkoumaném vzorku byly. Ale na druhou stranu ve vrchní vrstvičce bombardované zářením všeho druhu, je nikdo ani moc neočekával. V tomto směru budou zajímavější teprve plánované pokusy s vrtačkou, kterou má vozítko k dispozici.
Curiosity měla hlavní úkol - odpovědět na otázku, zda mohl být Mars vhodným místem k životu. Odpověděla: ANO. Protože její misi do konce zbývá ještě 17 měsíců, můžeme se těšit na mnohá další zajímavá zjištění.
Pramen: NASA http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20130926.html
Kdy byla naposledy na Marsu jezera?
Autor: Lukáš Houška (27.09.2016)
Shalbatana - marťanské jezero, které bylo, kdy již být nemělo
Autor: Dagmar Gregorová (19.06.2009)
Duny na Marsu ukrývají vodu
Autor: Miroslava Hromadová (07.09.2005)
Diskuze:
chlorečnan a Travex
Stanislav Kaštánek,2013-09-27 12:25:44
Chlorečnan sodný NaClO3 je účinnou složkou totálního herbicidu typu Travex.
KClO3 je oxidačním činidlem v hlavičkách zápalek.
Voda vázaná v horninách nemusí být pro život nic moc. Třeba kaolín Al2O3.2SiO2.2H2O má vázanou vodu, kterou udrží asi do 120°C.
Život na Marsu zatím nenalezen a důvodů může být hodně.
Dobrá zpráva
Jan Šimůnek,2013-09-27 10:44:31
pro svobodomyslné lidi.
Neff před několika dny v úvodníku Neviditelného psa konstatoval, že hlavním motivem k odchodu na Mars (nebo Měsíc) by byl útěk předf totalitami (fašismus, islám apod.). Příznaky obyvatelnosti Marsu jsou tedy dobrou zprávou i z hlediska pozemšťanů, nejen z hlediska pravděpodobnosti nálezu života na této planetě.
Re:
Vít Výmola,2013-09-27 10:50:11
Ale jak už někdo poznamenal v diskuzi tamtéž, před takovými problémy neutečete, protože si je lidé berou s sebou.
Cesta na Mars (a jinde) zcela určitě ano, ale totality je potřeba potřít už tady na Zemi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce