Legendární počítačová hra Civilizace (Sid Meier"s Civilization), jejíž četná pokračování a klony se hrají dodnes, nabízí hráči unikátní zážitek rozvoje civilizace, od samotného počátku lovecké tlupy v roce 4000 před letopočtem až po dobytí kosmického prostoru technologickou mocností globálního významu. Je to komplexní a návyková tahová strategie ze žánru 4X, neboli eXplore, eXpand, eXploit & eXterminate (prozkoumat okolí, rozšiřovat území, využít zdroje a zlikvidovat konkurenci). Vzhledem ke své slávě a také proto, že ji někdy hrál skoro každý, se Civilizace objevuje i ve výzkumu, jako zajímavý nástroj nebo alespoň inspirace věčně hravých vědců.
Hra Civilizace očividně inspirovala i tým propagátora kliodynamiky (matematického modelování historie) Petera Turchina z Univerzity v Connecticutu, který si postavil vlastní simulátor evoluce civilizací. Oproti svému vzoru je sice těsněji svázán s reálným světem a jeho historií, jinak je ale Civilizaci až roztomile podobný. Stejně jako dotyčná strategická hra si i Turchinův simulátor rozdělil svět, tedy konkrétně Starý svět (Eurasii plus Afriku) na čtvercová políčka. Každému políčku přidělili parametry z reálného světa – o jaký typ povrchu jde, jak moc je hornatý a zda se na něm provozuje zemědělství. Každé políčko se zemědělstvím pak osídlili nezávislou skupinou lidí, které byly v různé míře organizované. Své virtuální lidstvo ještě vybavili vojenskými technologiemi (jezdectvo, válečné vozy), přičemž je v největší míře umístili do okolí eurasijských stepí, kde si lidé v reálné historii jako první ochočili koně.
Turchin a spol. spustili simulaci evoluce civilizací v roce 1500 před naším letopočtem a nechali ji běžet až do roku 1500 našeho letopočtu. Když se simulovaná historie civilizací zastavila v roce 1500, tak vědci porovnali výsledek se skutečným stavem civilizací, jak ji známe z historických záznamů té doby. Simulace se v předpovědi vzniku a délky trvání jednotlivých říší strefila na velmi zajímavých 65 procent. Když Turchin a spol. ze simulace odstranili například vliv nadmořské výšky, tak její přesnost vůči reálnému světu poklesla na 48 procent. Když ale pominuli vliv vojenských technologií, tak výsledek simulace odpovídal reálnému světu jen z 16 procent.
Vše nasvědčuje tomu, alespoň v rámci nastavení parametrů této simulace, hrála výzbroj ve tvarování civilizací výrazně důležitější roli než geografie a další parametry modelu. Vojenské technologie postavily virtuální kmeny před jasnou volbu – buď budou spolupracovat a vytvoří tím společnost, anebo navždy zmizí z mapy virtuálního světa. Představa, že evoluci lidských společností pohání války není úplně nová. Turchinův tým je ale první, kdo to důvtipně otestoval. Odborník na konflikty a mezinárodním vztahy William Thompson z Univerzity v Indianě vyzdvihuje, že Turchinův model poskytuje zajímavé vhledy do spletité dynamiky změn společností. Samotný Turchin se teď s kolegy chystá podobně simulovat vývoj civilizací amerických kontinentů a také moderní historii Starého světa po roce 1500, což bude prý tvrdší oříšek.
Literatura: NewScientist 25. 9. 2013, PNAS online 23. 9. 2013.
Diskuze:
zivot neni hra
Jaroslav Kohout1,2013-09-30 14:33:38
Pozor na tyhle zjednoduseni ... I kdyz tu hru mam moc rad, tak z principu nemuze odrazet zpusoby fungovani civilizace jinak, nez do ni vlozime ... Lidskou budoucnost lze jen velice obtizne odhadovat a na nektery veci (treba rozsireni mobilu, kolo, apod.) nelze prijit vubec ... Hra neodrazi realitu, protoze lidi nejsou algoritmy ... My algoritmy vytvarime !!!
uz enem
Martin Styblo2,2013-09-27 11:21:56
nech to nechaju bezat tak do roku 2050, na 64% tusit co nas caka nemusi byt na skodu :D
Spíše hračka, než model
Petr Chaloupka,2013-09-26 23:37:56
Je hezké, jak se celá řada matematiků a techniků pokouší vytvořit model ekonomiky, vývoje lidstva, nebo firem. Bohužel nedaří se jim proniknout mezi ekonomickou veřejnost. Důvod je zřejmý. Chybí jim znalosti, proto často objevují objevené, případně se dopouštějí fatálních zjednodušení, případně chyb. Proto je dobré se spojit s někým, kdo tuto problematiku zná, s nějakým renomovaným ekonomem, případě i historikem a společně pak vytvářet model, který přijde zajímavý nejen laikovi.
Když se vrátím k článku, vůči modelu lze mít řadu námitek, např:
1. Výsledek modelu odpovídá spíše rozložení míst pro rozvoj zemědělství v současné době, než vzniku nových civilizací. Tady se pak nabízí otázka na důvěryhodnost, případně vypovídající schopnost modelu. Pokud autoři tvrdí, že po zrušení výhody koní v euroasijských stepích klesá shoda na cca 16%, pak to logicky znamená, že model ukazuje rozšíření civilizací do Afriky, případně ledové tundry. Jednak tundra i Afrika obecně nejsou vhodné pro vznik civilizací z celé řady geografických důvodů. Ovšem zde se jedná o chybu modelu. Koně a vojenské technologie obecně umožní dobýt území, ale samy o sobě nerozvíjí a nezakládají civilizaci. Koně proto ovlivnily, jakým jazykem mluvíme, ale nemají vliv na to, že zde máme civilizaci.
2. Model je velmi jednoduchý, vlastně hračka. Nedokáže předpovědět a vysvětlit např., proč Evropa, v 10 století celkem chudý a technologicky zaostalejší region, o pět století později ovládla svět. Natož aby dokázal předpovědět, že to bude Anglie, kdo se stane světovou mocností a nikoli třeba Španělsko.
3. Přesto model jistě dobře zafunguje pro první civilizace v Americe. Je to totiž velmi jednoduché. První civilizace mohou vzniknout jen tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. Tedy místo vhodné k zemědělství, vhodné plodiny a velcí savci (Lamy). Ale je otázkou zda lze z toho, že se trefíme, dělat velké závěry.
Na většinu otázek spojených s úspěšností jednotlivých civilizací známe odpovědi. Nicméně model, který by dokázal zpřesnit naše předpoklady a odhady by byl velmi užitečný. K tomu je ovšem potřeba model doplnit o soudobé poznatky. A těch je mnoho a tak to bude trochu složitější, a tedy i zajímavější.
Ad 2:
Vojtěch Kocián,2013-09-27 20:52:06
Tohle Vám nepředpoví žádný model. Ve hře jsou poměrně detailní záležitosti ohledně různých náboženství a filozofií a především politika. A také náhoda a vliv osobností. V podstatě stačilo, aby Kolumba někdo zabil v temné uličce pro pár drobných a Ameriku by pro evropany objevil třeba nějaký Angličan. Nebo kdyby se Hitler brzy oženil a usadil, Druhá světová válka (nejspíš by stejně nastala) by měla jiný průběh. Dobře se simulují přechody přes malé překážky, ale přes ty velké (jako je Atlantik nebo vzdálenost Země-Měsíc) je potřeba vyvinout úsilí, které zajistí jen synergie mnoha různých událostí. Na předpověď něčeho takového se současnými znalostmi nemáme. A dřív než mít budeme, začne to tu přebírat Skynet :-)
Odpověď Vojtěch Kocián
Petr Chaloupka,2013-09-28 01:43:56
Je třeba odlišit silné trendy a jednotlivce. Model samozřejmě v principu nedokáže předpovědět, že to bude nějaký Kolumbus, kdo přepluje oceán a že to bude v roce 1492. Ale to ani není důležité. To důležité je to, že rozvinutějšími se stali Evropané, a nikoli třeba Číňané, nebo indiáni. A to není otázka jednoho člověka.
Dále je vhodné si uvědomit, co takový model může umět určit a co nikoli. Modelů a jejich přístupů může být obecně více. Jedním z přístupů je umět určit, které faktory jsou prospěšné pro rozvoj (a ekonomický růst) a jaký mají dopad. To je dle mého soudu i přístup lidí uvedených v článku. Výstupem takového modelu jsou pak, mimo jiné, i vyhlídky jednotlivých regionů na další období. Tedy vezmeme-li třeba říše v roce nula, měl by takový model odhadnout například stagnaci Říma. Co nebude model umět určit, jsou změny v průběhu let končící jeho zánikem. Naopak při nastavení dat dle roku 1000 by model měl umět určit, že Evropa má velký potenciál, a naopak by měl hovořit např. o předpokládané stagnaci v Číně. Co nebude model umět určit je, zda to skutečně nastane. Pokud by Čingischán místo na jih do Persie zamířil rovnou do Evropy, zřejmě by v roce 1200 neměla šanci. To model určit nedokáže. Ale měl by umět říci, za stávajících podmínek se tento region bude rozvíjet a ten druhý nikoli a to proto a proto. Půjdeme li do většího detailu (který je nezbytný, aby z toho byl praktický užitek), pak takový model tedy nebude umět určit, že se jednou Nizozemí rozpůlí. Jižní část (Belgie) připadne Španělsku, zatímco severní (Holansko) zůstane samostatná. Měl by ovšem umět rozpoznat, že navzdory nevýhodným počátečním podmínkám chudší Holandsko má potenciál velkého růstu, zatímco Belgie s bohatými Antwerpami budou zaostávat. Aby takové věci uměl předpovědět, stačí, když bude pracovat s celkem základními znalostmi ekonomie. Pokud model neumí odpovědět ani na takovéto základní otázky, pak to asi nebude dobrý model, ne? A tady bych se oklikou vrátil k článku. Umět předpovědět, že civilizace vznikne tam, kde je úrodná půda není nic velkého. Zvláště, když je to jedna ze vstupních podmínek. Potíž je, že podobný koncept nebude stačit na vysvětlení dalšího vývoje. A samozřejmě, budeme-li model doplňovat, vylepšovat, budeme jeho vypovídací schopnost zlepšovat. A to je to, proč k tomu mám komentář. Myslím si, že je škoda se postupně propracovávat nějakými intuitivními podmínkami ze hry, ale rovnou bych využil současné poznatky.
Aniž bych byl odborníkem v oboru...
Jaromír Ticháček,2013-09-26 19:15:56
I přesto, že se nevyznám ani v počítačových hrách, ani v historii, dokonce ani o modelování a simulacích toho moc nevím, přesto mne napadá jedna otázka. Není příčinou toho rozdílu mezi simulací s vojáky a bez nich znatelné snížení přesnosti vstupů. Jestli se nepletu, tak vojenské konflikty jsou tím jediným z historie, o čem máme alespoň jakous takous představu. Byly tak důležitými ději, že se nám zprávy o nich zachovaly mnohem lépe, nežli o čemkoli jiném. Je zde někdo, kdo by mne vyvedl z případného omylu?
Nic moc to rozlišení mapy.
Slaviboj Ošćěpić,2013-09-26 17:07:44
A ze zkušeností s GSG od Paradoxu si troufám tvrdit, že čím reálnější simulace, tím nepředvídatelnější výstupy. Tenhle se jenom tváří závažně, technologicky je to pšouk značně zaostávající za herním průmyslem.
Hmmm a je to tady ...
Petr Klíma,2013-09-26 15:53:31
Salvor Hardin se jmenuje Peter Turchin a psychohistorie je kliodynamika
hezké, jen ať si hrají ...
klamstvo je tiež zbraň
Somar Domaci,2013-09-26 14:07:32
Hra neobsahuje ideólogie a klamstvá. Asi preto sa neblíži 100 % zhode so skutočnosťou. :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
