Orel skalní (Aquila chrysaetos) je jedním z největších terestricky žijících orlů na severní polokouli a hned po orlovi mořském největší dravec žijící v České republice. Má velký areál rozšíření - obývá Severní Ameriku, Evropu, Asii a severní Afriku.
U řady kultur byl uctíván jako posvátný, ale jeho mohutnost se mu také často stávala a stává osudnou. Panuje totiž názor, že je schopen napadnout hospodářská zvířata. Dodnes z náboženských důvodů jeho lov k ceremoniálním úkonům některé indiánské kmeny praktikují. Napadá orel skutečně i velká zvířata? Pro kočovné národy v Číně, Mandžusku, Mongolsku a Kazachstánu je orel dodnes pracovním nástrojem. Asiaté místo označení orel, stejně jako pro sokolnictví, raději používají termín burkut. Loví jím králíky, lišky, ale i vlky.

Pozorování ve volné přírodě ale svědčí spíš o tom, že orlí potravou jsou převážně svišti, králíci, zajíci, lasičky, případně myši, a že když mají hlad na řadu přijdou i mršiny. Dr. Jonathan Slaght z organizace WCS, v odborné literatuře údajně našel celou řadu záznamů o orlím napadení větších zvířat. Například kojotů, či srnců. V roce 2004 byl zaznamenán případ útoku na samici medvěda hnědého. Bohužel s ověřením takových záznamů, například fotodokumentací, to bývá slabší. Husarský kousek se podařil až ochranářům ze Zoological Society of London kteří dlouhodobě sledovali výskyt vzácné zvěře, především ale tygrů, na dálném východě. Nastražená kamera v rozpětí dvou vteřin zachytila třemi snímky místo kočkovité šelmy přistání orla na hřbetě mladé laňky. Zjistili i jak vše nakonec dopadlo. Při rutinní obhlídkové kontrole, kterou prováděli dva týdny po nastražení léčky, našli i torzo kostry, bylo jen několik desítek metrů od foto-pasti. I když mapování výskytu amurského tygra a dalších vzácných zvířecích druhů výzkumníci prováděli celých dlouhých šest let, s podobným útokem orla na velkou zvěř se do té doby nesetkali. Podle Lindy Kerley, která past kladla a které bylo autorství snímku připsáno, šlo o vyjímečnou záležitost, prý to bylo prostě štěstí.

Zvětšit obrázek Orel skalní Délka těla: 80-90 cm, rozpětí křídel: 195-220 cm, hmotnost: 2,8 - 4,5 kg. Běžně létá rychlostí okolo 50 km/h. Při útoku to bývá okolo 120 km/h, maximálka při letu střemhlav 300 km/h. (Kredit: J. Glover Atlanta, Georgia, WikipediA). Při útoku na siku se nejspíš jednalo o poddruh Aquila chrysaetos daphanea.	Zvětšit obrázek Jelen sika (Cervus nippon). Se sikou se můžete potkat i v Česku, protože na přelomu 19. a 20. století byl u nás uměle vysazen. Hodí se totiž pro farmové chovy. Pochází ale z dálného východu a je vzhledem jelenu lesnímu menší. Dospělý samec siky má v kohoutku maximálně 120 centimetrů, tělesná hmotnost podle poddruhu se pohybuje od 35 kg do 140 kg. (Kredit: WikipediA)
Zvětšit obrázek Pohoří Sichote-Aliň patří k oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Oblast mírného podnebného pásu tu ale má zvláštní ráz. Společně se zde vyskytují druhy typické jak pro tajgu, například polární sob, spolu s druhy, které bychom hledali spíše v tropech, jako např. medvěd ušatý. Kromě tygra ussurijského tu ale žije celá řada vzácných a ohrožených zvířat jako je levhart mandžuský, kočka bengálská, goral východní, kabar, rosomák, vlk, z opeřenců jeřáb mandžuský a kápový, a mnoho dalších zvířat. (Kredit: Chakat Rimm, Wikipedia)	Zvětšit obrázek Východní svahy pohoří Sichote-Aliň (Лазо́вский райо́н), jedno z posledních míst výskytu sibiřského tygra. Kromě vzácných zvířat se tu ale také našly bohatá ložiska cínu a zlata... (Kredit: Chakat Rimm)
Zvětšit obrázek Kamerová past místo záběru vzácného tygra usurijského, zachytila ještě vzácnější událost - útok orla skalního na jelena siku. Kredit: Linda Kerley, ZSL, Svolení k jednorázovému použití pro osel.cz udělila WCS.	Zvětšit obrázek  Kredit: Linda Kerley, ZSL, Svolení k jednorázovému použití pro osel.cz udělila WCS.
Zpracováno podle pramenů Wildlife Conservation Society	Wildlife Conservation Society snímek nyní vybrala jako „snímek týdne“.

Teoreticky bychom podobnou scénu mohli zažít i u nás. Na připojeném videu jsou záběry z května letošního roku, kdy se vylíhlo mládě páru orlů skalních zahnízdivších ve Vojenském újezdě Libavá. Ochranáři i myslivci by to jistě uvítali. Nepůvodní sika se na evropské poměry dobře aklimatizovala, na řadě míst se po úniku z obor přemnožilla a vytlačuje jelena evropského. O co je menší, o to je sexuálně zdatnější takže plodí i nežádoucí křížence. 

Orel skalní v Česku:

V Kazachstánu, Kyrgyzstánu, západním Mongolsku a v Číně kočovníci pomocí orlů loví  vlky:

Troufne si i na letadlo. Vlastní zkušenost nám do redakce poslal Jan Klepal. Děkujeme, zde je video: :